Mladší sestra Marcelka podlehla covidu. Smutný příběh rozplakal i exministryni Valachovou
Sněmovna v pátek odmítla prodloužení nouzového stavu, vláda obratem vyhlásila nový. Mezi poslanci přitom bylo dusno. Ale také smutno. Trudná atmosféra zavládla hlavně během vystoupení bývalé ministryně školství a místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřiny Valachové. Tu ve Sněmovně přímo u řečnického pultíku rozplakala vzpomínka na mladší sestru Marcelku jedné z pisatelek dopisů poslancům. Marcelka podlehla nákaze covidem-19.
Sama je matkou dvou holek Petry a Katky. Možná i proto brala exministryně školství tenhle dopis tak emotivně. Pozastavila se v pátek během jednání, kde završilo odmítnutí prodloužení nouzového stavu Sněmovnou, nad smutnými případy, kdy lidé přijdou kvůli covidu o své bližní. Vyburcovalo jí k tomu přitom předchozí dění plné hádek a neomaleností poslance Volného, který opět dorazil k pultíku bez roušky...
„Musím říct, že jsem váhala, jestli mám vystoupit, nicméně ta přestřelka faktických poznámek a chování a výroky některých poslanců mě ubezpečily, že tento okamžik je správný. Mnoho jsme tady řekli o mnoha profesích, povoláních. O našich zdravotnících, o lékařích, o politicích. Ale neslyšela jsem tady, že by někdo upozornil na to, a asi nejsem jediná, komu píší lidé, kteří někoho ztratili. To znamená pozůstalí po těch, kteří přes všechny kroky, které děláme, podlehli COVID-19. Přes všechnu snahu zdravotních sestřiček a lékařů,“ uvedla své vystoupení poslankyně ČSSD Kateřina Valachová.
A pustila se v momentě, kdy Sněmovna schvalovala konkrétně pandemický zákon a chystala se na odmítnutí prodloužení stavu nouze, do čtení z dopisu jedné z pisatelek, která přišla o blízkou osobu. O svou mladší sestru Marcelku.
Věci se rychle změnily k horšímu
Sama Valachová přitom upozornila, že věci vzaly hodně rychlý spád. A stav Marcelky se zhoršil ze dne na den. „V sobotu 13. února jsem večer mluvila telefonicky s mojí mladší sestrou Marcelkou. Cítila se unavená, neměla chuť k jídlu a měla zvýšenou teplotu. Pojala jsem podezření. V neděli 14. února jsme nechali sestru na infekční klinice, byla covid pozitivní. V pondělí 15. února mi sestra dvakrát během dne volala mobilem, byla spokojená, jaké je tam pěkné, nové prostředí a vlídný, ochotný personál,“ začala předčítat z dopisu Valachová.
„Ve čtvrtek 18. února - to je několik dní - jsem ráno volala v 8 hodin, lékař byl k dispozici, v 10 hodin mi řekl, že nemá pro mě dobrou zprávu. Stav se zhoršil a je to otázka hodin,“ popisovala dál rodinnou situaci Valachová a již notně pohnutým hlasem pokračovala.
„Na můj zoufalý dotaz, zda můžeme sestru navštívit, doslova řekl: Můžete se přijít rozloučit... Synovec si ji pohladil po vlasech a s pláčem se rozloučil. Byla to první hodina u jejího lůžka. Já jsem zůstala. Za ty tři hodiny, co jsem stála u spící sestry, se mi promítl celý náš společný život,“ četla z dopisu bývalá ministryně.
A pak už následovalo to, co nikdo během pandmeie covidu nechce rozhodně zažít.
„Cestou domů z nemocnice jsem ještě telefonicky mluvila s primářem o celkové situaci. Volal mi z domova a slíbil, že domluví s lékařkou ve službě, že jí budu volat kolem 22 hodiny s dotazem, jak se sestře daří. Na závěr řekl: ′Jsme už traumatizovaní, jak pacienti odcházejí a rodiny truchlí′,“ vzpomínala pisatelka, která primáři a personálu děkovala za jejich vyčerpávající práci.
„Věřili jsme, doufali, že to sestra přece jen rozdýchá. V 19.15 zazvonil telefon a na druhé straně paní doktorka řekla: ′S lítostí vám musím sdělit smutnou zprávu.′ Jsme zdrcení, zoufalí, nešťastní. Koronavirus mi zabil sestru a my jsme jen bezmocně sledovali její marný boj,“ dodala Valachová a upozornila, že celý dopis musela zkrátit. Srdceryvné čtení vydalo na šest stran...
Valachová přiznala: Řešila jsem, zda to přečíst
„Kdybych mohla promluvit v hlavních zprávách, tak bych popsala, jak zoufalé je přicházet o člověka. Lidský život je křehký a musíme udělat vše pro to, aby se tato nákaza nešířila,“ dodala poslankyně na závěr svého smutného vystoupení. A sklidila ve Sněmovně potlesk. I při jejím odchodu bylo patrné, že se Valachová neubránila slzám.
Blesk Zprávám vysvětlila, proč se rozhodla dopis pisatelky přečíst: „Protože jsem právník, tak to pro mě bylo i eticky sporné, jestli mám tento příběh přečíst, ale protože tato konkrétní pisatelka měla strach, aby se na ty lidi, kteří tady už nejsou, nezapomnělo, a protože nemá tu možnost vystoupit v televizi říct vše, tak proto jsem vše takto přečetla“.
Ke svému dojetí a slzám pak poznamenává: „Samozřejmě, že to člověka emočně přemůže. Ta atmosféra, která byla v pátek ve Sněmovně, byla pro mě neuvěřitelná. Těch dopisů dostávám spousty. Naštěstí ne všechny jsou takto tragické, ale ti poslanci si musejí uvědomit, že jsou tady prostě tragické případy.“
ČSSD chce „obětovat březen“
ČSSD přitom právě v pátek představila plán „Obětujme březen,“ ve kterém volala po tvrdých opatřeních. Nebrání se přitom ani myšlence na dočasné vypnutí průmyslu.
„Musíme výrazně zpřísnit opatření, jinak nám definitivně zkolabují nemocnice,“ uvedla strana. Její ministři prý chtějí prosazovat „odvážná a účinná rozhodnutí“. „Nemůžeme si už dovolit další polovičatý systém změn, ve kterém se část lidí bude ztrácet, zatímco další část bude hledat skulinky, jak opatření obejít,“ míní ČSSD.
Blatný: Neumírají cizí lidé
Česko v sobotu hlásí již 20 194 úmrtí lidí s covid-19 od loňského začátku pandemie. V nemocnicích je 7 266 hospitalizovaných, místa na JIPkách dál dochází.
„Ti lidé, kteří leží v nemocnicích, a ti lidé, kteří někdy bohužel i zemřou, to nejsou cizí lidé, to jsou naši příbuzní. Každého jednoho z nás. Každému se to může stát. Nejsou to cizí lidé. To opatření tak, jak je nastaveno, je záměrně razantní, aby nemuselo být dlouhé. Čím bude mírnější, tím delší dobu bude trvat. A čím bude méně dodržování, tím delší dobu budeme v problémové situaci,“ varoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pátek večer v momentě, kdy vláda oznamovala tvrdá opatření, jenž budou platit od 1. března. Týkají se především omezení pohybu, ale třeba i zavření škol a školek.
Pripajim se k vám.mate 💯👍%pravdu