Česko ve skluzu v kampani na očkování: Slováci to zvládají líp. Vytáhli mamuta a komára
Ministerstvo zdravotnictví ČR připravuje skeptické občany na očkování proti covid-19, které už je na obzoru. Jenže za inzerát v novinách ho zkritizovali odborníci i premiér. Jak vypadají osvětové kampaně jiných zemí?
„VAKCÍNA PROTI COVID-19 – SPOLEHLIVÁ CESTA K BĚŽNÉMU ŽIVOTU. TOTO NENÍ PRAVDA!“ křičí na čtenáře novin velká písmena titulků a podtitulků inzerátu zadaného ministerstvem zdravotnictví. Co tedy pravda je a co ne? Kampaň se docela podobá konspiracím a fake news, které má přitom vyvracet.
Stejně nejasně pak působí tučné mezititulky: „Vakcína bude nebezpečná. Vakcína nebude účinná. Vakcína způsobí nemoc samotnou.“ Graficky jsou zpracované jako součást novinové zprávy,
„Určitě jste to mysleli dobře. Proč je to tedy špatně?“ napsala na twitter vedoucí katedry marketingové komunikace a public relations Karlovy univerzity, doc. Denisa Hejlová, a připojila grafické zhodnocení podoby inzerátu. „Lidé čtou ponejvíce jen titulky. Tyto dva si spojí a budou se domnívat, že to je PROTI očkování,“ upozorňuje například na titulek „Toto není pravda“. A dlouhé texty mají čtenáři často tendenci ignorovat a vnímají jen titulky, mezititulky a graficky výrazné prvky.
„Musí připravit nějakou kampaň. Doufejme, že bude vypadat jinak než ten inzerát, který jsem viděl, který byl úplně katastrofální,“ zkritizoval dílo ministerstva předseda vlády Andrej Babiš. Ministru Janu Blatnému (za Babišovo ANO) prý zavolal, ať si najde pořádné marketéry, za něž se nebudou muset stydět.
Ve středu ve Sněmovně Babiš připustil, že informační kampaň ministerstva zdravotnictví k vakcinaci má zpoždění. „Dávno jsme měli přesvědčovat spoluobčany, že řešení té šílené situace, kterou všichni tento rok prožíváme, je očkování, jedině očkování,“ poznamenal.
Vedle tištěné inzerce publikovalo ministerstvo stejný text na svých webových stránkách. Tam už je věc zpracována zřetelněji: „Vakcína bude nebezpečná. TO NENÍ PRAVDA!“ A vešlo se i víc mýtů než do tisku. Například ten, že očkování nemá smysl, protože virus stejně zmutuje. „Z dosavadních výzkumů vyplývá, že chřipkový virus mutuje desetkrát častěji než SARS-CoV-2. Naopak, čím méně lidí bude očkovaných, tím více bude vir v populaci cirkulovat, a tedy i mutovat,“ vyvrací šířenou domněnku.
Ministerstvo je také činné na sociálních sítích, už předchozí ministr Roman Prymula uznal nedostatečnou komunikaci s veřejností a snažil se ji napravovat osvětovými videi.
Před pár dny zase ministerstvo na YouTube nahrálo výzvu poslankyně Andrey Brzobohaté: „Nemoc mi vzala obě nohy a kus života. Nebyla jsem očkovaná. Myslela jsem si, že mě očkování nezachrání, a dokonce mi může ublížit. Opak byl pravdou. Nevěřte nesmyslům, očkujte se. Prosím!“ naléhá na spoluobčany poslankyně. Patrně tím míří obecněji na lidi přesvědčené o škodlivosti vakcín; u videa ani v něm není nic víc specifikováno. Jindy se poslankyně netají, že nohy jí vzal meningokok. „Pokud bych byla naočkována, ta nemoc by se mi nestala, nepřišla bych o nohy,“ řekla serveru Zdravé zprávy. „Samozřejmě, že se nechám naočkovat proti covidu, jakmile budou naočkováni ti nejpotřebnější. A myslím, že půjdou všichni poslanci, už kvůli tomu, že mají jít příkladem."
Sociální sítě využívají i ministerstva zdravotnictví ostatních evropských zemí. Například to slovenské se pustilo do vyvracení mýtů kolem koronaviru a vakcín populární formou memů – fotografií s dodaným komentářem. Citáty konspirátorů a popíračů z facebooku tak rozporuje aktuálními snímky z nemocnic.
„Škoda, že odmítači vakcín a opatření to nemají z vlastní hlavy, ale podsunuté konspirátory,“ zní pak jeden z facebookových citátů dr. Petera Sabaky, jenž „přes den zachraňuje před covidem na infekčním, večer před omyly na internetu“. Místo neosobního úřadu tak osvětu šíří konkrétní osoba, přímo slovenský doktor.
Konkrétně pro vakcíny pak slovenské ministerstvo připravilo jednoduchou grafiku a příměř: očkování má „mamutí benefity“ a rizika „menší než při štípnutí komárem“.
„Evropská léková agentura schválí jen takové vakcíny proti covid-19, jejichž benefity řádově převyšují jejich rizika,“ rozebírá pak podrobněji ministerstvo na instagramu. „V medicíně neexistuje nic jako vakcína 100procentně účinná u každého člověka bez jakýchkoli nežádoucích úúčinků. Proto se ani při vakcíně na covid-19 nesnažíme vytvářet iluzi dokonalosti, ale chceme otevřeně popsat poměr rizik a benefitů.“
Proto úřad vedle jasných přínosů zmiňuje i možná negativa očkování: „Mírné nežádoucí účinky: mohou se lišit u jednotlivých typů vakcín, většinou jde o bolesti v místě vpichu, bolest svalů, teplotu nebo únavu. Jsou to předvídatelné nežádoucí účinky, počítá se s nimi, způsobí maximálně krátkodobé nepohodlí. Závažné nežádoucí účinky: jsou přísně sledované při klinickém testování a jejich vzácnost je základním předpokladem pro schválení vakcíny.“
Ministerstvo připouští i možnost velmi vzácných nežádoucích účinků (výskyt u jednoho z deseti tisíc lidí či méně) – ty nemusí ani sebevětší klinické testy (vakcíny se teď zkoušejí na desítkách tisíc jednotlivců) zachytit. „Jak budou očkovány miliardy lidí po celém světě, případy závažných nežádoucích účinků se budou objevovat a budou medializovány,“ připravuje slovenské ministerstvo veřejnost na nepříjemné eventuality.
„U takovýchto zpráv je třeba myslet na dvě věci: byla prokázána souvislost s očkováním? Jaká je statistická pravděpodobnost výskytu závažnějšího nežádoucího účinku? Jednotlivé příběhy mohou znít zle, ale je třeba si je dát do poměru s 1,6 milionu úmrtí spojených s covid-19. Kvůli existenci velmi vzácných závažných nežádoucích účinků vznikla debata o odškodňovacím fondu.“ Pokud se objeví, jsou samozřejmě mechanismy na stopnutí očkování.
Už vůbec pak několikaměsíční klinické testování nemá šanci zachytit možné dlouhodobé účinky. „Můžeme však vycházet z dosavadní zkušenosti: u vakcín, které byly dosud schváleny Evropskou lékovou agenturou, prakticky neexistují dlouhodobé nežádoucí účinky. Na Slovensku má k dnešnímu dni platnou registraci 82 vakcín. Ani v jednom případě se nestalo, že by byla vakcína zpětně deregistrována kvůli později se objevivším nežádoucím účinkům,“ tvrdí ministerstvo.
Vakcína je nejlepší!
Atraktivnější podobu animací osvětové kampani dává anglický systém veřejného zdravotnictví NHS (ve Skotsku a Severním Irsku funguje zdravotnictví jinak).
„Účinná vakcína je největší průlom od identifikování covid-19,“ informoval NHS. „Potenciálně zachrání desetitisíce životů.“
“Vakcína proti koronaviru (covid-19) je bezpečná a účinná. Dá vám proti koronaviru nejlepší ochranu. NHS ji aktuálně nabízí lidem, jimž od koronaviru hrozí největší rizika. Vakcínu dostávají některé nemocnice a od tohoto týdne stovky místních očkovacích center provozovaných praktickými lékaři,“ vysvětluje pak NHS podrobněji na svém webu. “Pořadí, v němž bude vakcína lidem nabízena, se zakládá na doporučení Společného výboru pro vakcinaci a imunizaci. NHS vám dá vědět, až na vás přijde s vakcínou řada. NHS kvůli očkování předtím nekontaktujte."
I twitter i facebook ministerstva zdravotnictví Spolkové republiky Německo jsou v covidové osvětě docela aktivní a kreativní. „Čím dříve je mnoho lidí očkováno, tím dříve je možné pandemii dostat pod kontrolu,“ vysvětluje například jedna z animovaných grafik o logistice a očkovacích centrech.
O důkladné a promyšlené práci tiskových či informačních odborů ministerstev vypovídá také jeden detail: obrázek v záhlaví profilů na sociálních sítích.
Na twitteru i facebooku anglického NHS tak ze všeho nejdřív uvidíte na první pohled srozumitelnou grafiku „ruce, roušky, rozestup“. Totéž udělalo německé ministerstvo (v němčině místo tří R funguje zkratka AHA: Abstand, Hygiene, Alltagsmaske – rozestup, hygiena, každodenní maska), jehož grafika se navíc může rozhýbat. Jejich slovenští kolegové na facebook dali aktuální obrázek vybízející k pandemické opatrnosti v době Vánoc.
Zřejmě takové marketéry měl na mysli Andrej Babiš, když kritizoval nepovedený inzerát? Podřízení ministra Blatného na facebooku i twitteru stále nechávají fotku budovy ministerstva na Palackého náměstí.
Ten plakát je příšerný, ale spíše mě děsí degenerace západního světa. Nejsme schopni přečíst více než jeden odstaveček a ještě si udělat vlastní názor. Když chcete lidem něco vysvětlit, musíte namalovat obrázky jak nějakým hotentotům.