Komentář: Uč se romsky, budeš lepší Čech
Je dobré vědět, že v Bruselu nespí. V době uprchlické krize a islamistického teroru, kdy se navíc hroutí Schengen, euro a možná i Evropa, jak jsme ji dosud znali, si Rada Evropy vzpomněla na romštinu (a taky němčinu) a vyzvala Česko, aby zvýšilo úsilí na ochranu a podporu menšinových jazyků. Výbor ministrů zahraničí, jenž radu tvoří, by si za to měl vyplatit zvláštní vánoční bonus.
Něco takového se člověku asi zřejmě přihodí fakt jen v Bruselu. V Evropě roste popularita populistických i extremistických stran a stále více lidí v sobě nadšeně objevuje xenofobii a rasismus, a ministři EU řeší romštinu. More! Navíc v Česku, domovině šampionů odporu či rovnou nenávisti k uprchlíkům i Romům, kde je nejen poslanci jako Tomio Okamura (jiní to říkají pouze v soukromí) chtějí i s romštinou programově vystěhovat co nejdál od Česka.
Pro pochopení našeho vztahu k Romům včetně jejich jazyka se stačí podívat na průzkumy: kolem 80 procent Čechů hrdě přiznává, že Romy nemusí. A do toho nám teď Rada Evropy radí, abychom si romštinu udržovali a hájili jako součást národního kulturního dědictví. Snad by její členy měli vyvézt i na nějakou milou demonstraci na podporu národního kulturního dědictví, kde nejvíc ze všeho zní krédo Nic než národ! Pochopili by, že romština do něj určitě nepatří.
To samozřejmě není nic proti romštině. Spíš jde o to, že nikde nemají takový talent na páchání zla ve jménu dobra jako v Bruselu. S podporou jazyka nenáviděné menšiny vyrukují právě v době, kdy se lidé sjednocují proti menšinám. A kdy také v TV slyší nejen pedagogy, jak si stěžují, že jedním z důvodů zaostávání romských dětí ve škole je i neznalost… češtiny. Zatímco romštinu bere většina Čechů jako vstupenku na lichvářské ubytovny a do ráje sociálních dávek.
Jestli chtěli v Bruselu romštině v Česku fakt nepomoct, tak právě ukázali, jak na to.
