Šéfredaktor zpravodajství ČT Kubal v Blesku: Nora je velmi tvrdá! Moravec bude beze změn
Náhlé zrušení 168 hodin naznačuje, že se v České televizi mění pořádky. Tvrdí to sama tvář pořadu Nora Fridrichová (47). Jak to vidí vedení Kavčích hor, přišel do pořadu Epicentrum Blesku vysvětlit její nadřízený Michal Kubal (47), a ten tvrdí, že šlo o osobní neshody a obsah, nikoliv o nějaký politický befel…
Jak dlouho před oficiálním oznámením jste věděl, že bude pořad 168 hodin končit?
„O tom, že se tam něco děje, jsme se bavili od jara nebo zimy letošního roku. Souviselo to jak s reportážemi, tak s celou koncepcí pořadu. O definitivním rozhodnutí jsem se dozvěděl pár dní před ním.“
A co se stalo teď tak definitivního? Stížnosti na reportáže anebo vybočení z konceptu týdenního souhrnu nebyly nic nového; to řešil už bývalý generální ředitel.
„Máte pravdu, že žánrová čistota 168 hodin a toho, jestli to byla skutečně publicistika a nakolik hraničily se zábavou, se řeší už dlouhá léta. Když nastoupilo nové vedení a změnila se divize zpravodajství, přibyla do ní publicistika. Najednou jsem byl zodpovědný i za pořady publicistické a ty debaty neustály. Souvisí s tím rozhovor s matkou jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě UK, kdy jsme se neshodli o tom, jakým způsobem by to téma mělo být zpracováno do veřejnoprávní publicistiky.“
Bylo to na vás moc emotivní? Chybělo vám tam stanovisko policie, která by ale beztak nic neřekla, protože tou dobou (v únoru – pozn. red.) probíhalo vyšetřování?
„Mnoho dnů předtím jsem vedl debatu s tvůrci, která skončila až v neděli odpoledne, než se ten pořad odvysílal. A tehdy jsem jim napsal, že bych čekal, že pořad s takovými ambicemi, jako by mělo mít 168 hodin, bude otázky nejenom klást, ale bude na ně hledat i odpovědi. Že to nezůstane jen v rovině emotivního rozhovoru tak, jak to ve vysílání bylo.“
Česká televize ten konec oznámila v době, kdy řada lidí z pořadu byla na dovolené.
„Nora nebyla na dovolené.“
Dobře, ale spousta lidí ano a léto, kdy se nenatáčí je v médiích pomalejší. Byl tohle nějaký záměr? Moment překvapení?
„Já jsem sám byl na dovolené a těžko můžu o tom načasování mluvit. Nora Fridrichová se to dozvěděla od ředitele zpravodajství Petra Mrzeny ve chvíli, kdy společně s ředitelem programu a generálním ředitelem učinili tohle rozhodnutí.“
No ale proč takhle v létě a proč poté, co bylo veřejnosti nedávno představeno programové schéma, jehož součástí 168 hodin mělo být?
„Tohle jsou otázky na generálního ředitele, který to rozhodnutí učinil. Já jsem s ním nemluvil o načasování. Bavili jsme se o důvodech, nebylo to o výhradách vůči jedné reportáži. Vznik toho pořadu prakticky na týdenní bázi provázely drobné spory a zdálo se mi, že náš pohled na to, jak má vypadat veřejnoprávní publicistika, co má být obsahem, se zásadním způsobem lišil. A myslím, že není náhodou, že velmi často se 168 hodin dostávalo do konfliktu s kodexem, který klade na publicisticko-zpravodajské pořady velmi tvrdé nároky. Ty nároky by byly jiné, kdyby ten pořad vznikal mimo zpravodajství a publicistiku; i to jsme s Petrem Mrzenou řešili, přesun do jiné divize.“
Pořád to ale na mě působí tak, že se přece něco aktuálního muselo stát. Problémy byly, ale nikdy to nebylo na zrušení.
„Můžu vycházet z toho, co obecně zaznívalo od generálního ředitele, to znamená aktuální věci, které se odehrávaly v mediálním prostoru. Možná také přestřelka mezi Markem Wollnerem a Norou Fridrichovou.“
Upřímně, vám ta konverzace (kde exšéf Reportérů ČT, který odešel kvůli nevhodnému chování ke kolegům a kolegyním, psal Fridrichové o masturbaci – pozn. red.) přišla ze strany paní Fridrichové nezvládnutá?
„Nebudu soudit chování jednotlivých aktérů v této fázi toho případu. Vy mě tady zkoušíte z argumentace někoho jiného (myslí generálního ředitele Součka – pozn. red.)“
Ale vy jste tady za tu instituci.
„Je velmi nešťastné, že ve spojení s veřejnoprávní institucí zaznívají slova, jaká se objevila v té pracovní komunikaci, která byla zveřejněna. Lze tomu předcházet jediným způsobem: podobné výrazy nepoužívat. Myslím si, že to vrhá velmi špatné světlo na celou redakci.“
Měl jste někdy Noru Fridrichovu na koberečku?
„Ne, je to veliký organismus, jsou tam stovky lidí a nemůžu se bavit s jednotlivými tvůrci pořadů či dramaturgy. Mám zástupkyni pro reportážní pořady Anetu Snopovou, tudíž výhrady jsem primárně řešil s ní.“
A když generální ředitel Jan Souček mluvil o vyhrocených, velmi konfliktních situacích, tak ty probíhaly mezi paní Snopovou a paní Fridrichovou?
„Tam jsem nevnímal osobní problém. Myslím, že spíš narážel na vyhrocené momenty mezi Markem Wollnerem a Norou Fridrichovou.“
Paní Fridrichová říká, že i podle kvalitativních měření měl její pořad 97procentní přesnost, že výhrady ze strany mediálních rad rutinně dostávaly i jiné pořady a že kritika vůči ní je selektivní.
„To si nemyslím. Nora v tom dopise (adresovaného kolegům – pozn. red.), ze kterého citujete, vyjmenovává reportáže, které se u nás řešily a tvrdí, že jsou všechny spojené s politickým děním. Z těch 9 měsíců, kdy jsem měl na starosti 168 hodin já, to byly dva případy: rozhovor s matkou jedné z obětí střelby na FFUK a případ výroků Pavla Novotného, starosty za ODS (k oběma reportážím zazněla kritika za to, že tam chybí citace či rozhovor s protistranou – pozn. red.). Ani v jedné té reportáži nešlo o politiku ale o to, že se zásadním způsobem lišily naše představy o tom, co by mělo být obsahem veřejnoprávní publicistiky. Kontroverzní výrok muže, který proslul tím, že se chová velmi neurvale a tím na sebe strhává pozornost, podle mě nemá být tématem publicistiky televize veřejné služby.“
Ani když se jeho slova na adresu Anny Slováčkové dotkla celé řady lidí, kteří rakovinu prodělali, jak ilustrovala reportáž?
„V okamžiku, kdy začnu vyrábět reportáž, najdu věci, které ji podpoří. Já jsem jen říkal, že podle mě není vhodné naskakovat na hru, kterou Pavel Novotný rozjíždí.“
To je ale subjektivní pohled na výběr témat.
„Je to pohled, který jsem sdílel s ředitelem zpravodajství i se svojí zástupkyní pro řízení reportážních pořadů.“
Paní Fridrichová se ale brání, že vy a paní Snopová jste reportáže četli a schvalovali a teď od ní dáváte ruce pryč.
„O tom, že jsem měl výhrady ke zpracování rozhovoru s matkou oběti na Filozofické fakultě UK, věděl celý tým, řešil jsem to osobně s Jiřím Vondráčkem, jejím nadřízeným (Nory Fridrichové - pozn. red.) a napsal jsem celému týmu dlouhý mail. Co se týče toho druhého (reportáže o výrocích Pavla Novotného - pozn. red.), ... domluvili jsme se na určité podobě toho, jak zpracovat tohle téma, a to nebylo dodrženo. Ukázalo se také, že protagonisté celé kauzy nedostali prostor, aby reagovali na celý příběh. Takhle to ve veřejnoprávní publicistice fungovat nemá."
Nešlo zatáhnout za brzdu a prostě tu reportáž stopnout, když se vám tak nelíbila?
„Já nečtu každou reportáž.“
Tady jste tu formu zpracování věděl, teď jste to řekl.
„To bylo na základě telefonátu s Hanušem Hanslíkem o tom, jak by to mělo vypadat. Nakonec to bylo úplně jinak, což jsem zjistil až v neděli večer po odvysílání a řešil, proč k tomu došlo. Nečtu ani nemůžu číst každou ze stovek reportáží, které vznikají ve všech týmech. Zavedli jsme dramaturga, který tu věc četl, a po odvysílání jsem s Norou absolvoval dlouhou mailovou komunikaci, ve které jsme si vysvětlovali své postoje. Asi jsme se shodli, že se neshodneme v tom, jak to vidíme. Ona tvrdila, že není zapotřebí dát prostor těm dvěma protagonistům. Já jsem tvrdil, že ano.“
Takže vám vlastně vadilo, že na Noru Fridrichovou neplatí domluva…Následovalo pak něco ve smyslu: ještě jeden takový přešlap a zrušíme ti pořad?
„Nic takového jsem jí neřekl.“
A už se vám to tehdy honilo hlavou, že by to bylo řešení?
„Ne.“
Vyvstává ale další otázka: proč tedy pořad zrušit? Proč nevyměnit moderátorku? Nedat jí stejně silného partnera?
„Za těch 18 let ten pořad natolik prorostl s Norou Fridrichovou, že pokud bychom chtěli udělat jiný pořad s názvem 168 hodin, tak by skutečně z toho asi zůstal jenom ten název 168 hodin.“
Na druhou stranu, když čekala a porodila své dvě děti, tak ji jiní střídali a fungovalo to.
„Dohromady to byl asi rok z 18 let. Pro mě nedávalo smysl snažit se předělat něco, z čeho by zůstal jen název. To, že končí 168 hodin, neznamená konec investigativní publicistiky v České televizi z jednoho jediného důvodu: 168 hodin nebyla investigativní publicistika. Tu dělá pořad Reportéři ČT, který funguje nadále, a od ledna chystáme nové pořady, které investigativní publicistiku na obrazovkách ještě posílí. A další věc: ČT má velmi sebevědomou redakci, která je schopná si obhájit svoji pozici v mediálním světě. Kdybych měl pocit, že je ohrožena svoboda slova či demokracie, byl bych první, kdo by proti tomu vystoupil.“
Paní Fridrichová mezitím argumentuje, že rozhodnutí zrušit její pořad bylo politické a že dokonce v práci dostali všichni apel, aby byli zvlášť pečliví a opatrní, protože se ve Sněmovně zrovna diskutuje navýšení televizního poplatku…
„Nevím o žádném apelu v souvislosti s poplatky. Apely jsou před každým důležitým hlasováním, před každými volbami, abychom se snažili nedělat zbytečné chyby a nedávat argumenty kritikům ČT.“
Prý ve 168 hodinách také dostali od paní Snopové zákaz komunikovat s politiky takříkajíc v terénu; museli jim nejprve napsat e-mail. Asi aby se připravili?
„Opět jedna polopravda. Aneta Snopová nezakázala reportérům 168 hodin komunikovat s politiky na chodníku, jen řekla, ať nejprve požádají oficiální cestou a teprve, pokud neuspějí nebo je někdo odmítne, zkusí vyjádření získat jinak. Reportéři ČT tak fungují už dlouho. Pro mě jako pro novináře je přeci zásadní mít šanci sedět s politikem a mít čas ho konfrontovat s informacemi. Pokud je cílem mít divácky atraktivní záběr, kdy politik utíká a říká, že nemá čas, to je ta druhá varianta.“
A kde se tenhle požadavek vzal? Protože na mě to dělá dojem, že si na »odchytávání« stěžovali samotní politici.
„My jim jen chceme sebrat argument, který zazněl v mnoha rozhovorech, a bylo to: Proč jste mě nekontaktovali oficiálně? Proč mě tady přepadáváte?“
Chodí vám stížnosti od politiků? Tlumočí vám je třeba generální ředitel, který se s nimi setkává?
„Nikdo mi nic netlumočil a žádný z politiků, se kterými jsem se bavil, mě taky nekonfrontoval. Je pravda, že moje kontakty s politiky ustaly ve chvíli, kdy jsme se přestali potkávat ve studiu Událostí, komentářů.“
Nora Fridrichová ke všem věcem, které považuje za nefér vůči své osobě v Respektu, řekla tuto větu: „Rizikem pro žádného novináře není předseda partaje, premiér nebo šéf nějakého státního úřadu. Rizikem pro novináře je jeho šéf.“ To je asi kritika vás. Reagujte.
„Asi míří na to, že jsem se nepostavil na stranu 168 hodin. Já jsem se tady snažil vysvětlit důvody, proč to pro mě bylo komplikované. A nesouvisí to s nějakým politickým vlivem. Jak jsem řekl, to bych byl první, kdo by se ozval. Nepomáhal jsem 27 let budovat nějakou instituci, abych totálně obrátil a pomáhal její nezávislost zbořit.“
Pro mě je ale zajímavé, jak moc velká byla vaše úloha v rozhodnutí ten pořad zrušit. Před chvílí jste třeba použil obrat „mně nedávalo smysl“ udělat nových 168 hodin s jinou tváří. To opravdu dělá dojem, že jste v tom byl hodně ponořen, i když jste byl v době samotného zrušení na dovolené.
„Popsal jsem, jak se vyvíjel můj vztah k tomu formátu. Myslím si, že to bylo krajně nešťastné a že nějaká žánrová čistota by přispěla k tomu, abychom byli lépe schopni hájit to, co se odvysílá na obraze. A jak jsem již říkal, měli jsme různé představy o fungování. Nebyly to jen ty dvě reportáže, o kterých jsme se bavili. Byly to drobnosti, které se děly prakticky na týdenní bázi. Třeba jsme se bavili, jestli můžeme v nedělním vydání uvádět, že ministr odmítl reagovat ve chvíli, kdy v pátek dorazilo do e-mailu vyjádření ministerstva. A argument tvůrců byl, že před víkendem, kdy pořad kompletují, nemají čas kontrolovat e-mail.“
Čili pochyboval jste i o kvalitě odvedení práce, nejen o žánrovém ukotvení…
„Já bych nepoužil tak tvrdý výraz, jako je kvalita.“
Když si řeknu o citaci a toho člověka neocituji, tak to asi není kvalitní výkon…
„To jste řekla vy.“
Co bude s Norou Fridrichovou? Dostala nebo nedostala nějakou nabídku od České televize? Informace se různí (rozhovor s M. Kubalem byl natočen v úterý 13. srpna – pozn. red.).
„Nora se vrátila tento týden z dovolené stejně jako další tvůrci pořadu. V nejbližším možném termínu v průběhu tohoto týdne se vedení redakce s jednotlivými tvůrci sešlo a nabídlo jim jinou práci v rámci redakce. Totéž se tento týden odehraje i s Norou Fridrichovou.“
Je to nějaké podílení se na nových publicistických pořadech?
„To s dovolením řeknu nejprve Noře.“
A vy byste si na jejím místě dovedl představit, že v ČT zůstanete? Protože v té formě zrušení jejího pořadu byl jistý druh potupy. Vnímáte tohle?
„Já bych mohl volit tvrdá slova, na druhou stranu některé výroky zaznívající od Nory Fridrichové na moji adresu a adresu mých kolegů jsou také velmi tvrdé.“
Ale ona je teď v defenzivě.
„Já jsem zvyklý na kritiku. Jsem zvyklý na to, že když jsme byli v Iráku, tak to popírali, a když jsme byli na Ukrajině, říkali, že to je televizní studio. Stejně tak jsou na kritiku politiků a lidí, kterých se jejich práce dotkla, zvyklí ti lidé, ke kterým míří slova od Nory Fridrichové. Něco z toho se už ale dotýká celé redakce, a proti tomu se ohradit musím.“
Tím myslíte co?
„Když se dehonestujícím způsobem vyjadřuje o nadřízených, mluví o některých jako o chronických lhářích, říká, že z České televize vytéká hnus.“
Chápu, a to další působení?
„Nora Fridrichová má silné novinářské stránky, které ukázala ve 168 hodinách. Souvisí i s její mimotelevizní činností na poli charity. Sociální témata, která na obrazovku přinášela, byla inspirativní a poukazovala na problémy, které se často v českých médiích neobjevovaly. Naznačují širší pole působnosti, ve které bych byl rád, aby Nora v ČT dál fungovala; aby se věnovala tématům, jako jsou matky samoživitelky, obědy ve školách a tak dál.“
Ale ať už nedělá politiku.
„Tu Nora nikdy nedělala.“
Vedla pořad, ve kterém byla politická témata a velmi známá politická satira.
„Ale ona sama politiku nedělala.“
Pokud se Nora Fridrichová rozhodne vaši nabídku akceptovat, dovedete si představit, že mezi vámi bude po tomhle všem důvěra, že bude mít produktivní vztahy se spolupracovníky, nadřízenými?
„Já jsem zvyklý pracovat na profesionální úrovni s profesionály, takže předpokládám, že osobní záležitosti do těchto věcí zasahovat nebudou. Česká televize není založená na principu kamarádů, je založená na principu kolegů, kteří si nějakým způsobem důvěřují a věří v kvalitu práce těch druhých. Před chvílí jsem tady naznačil, že vidím potenciál ve spolupráci s Norou Fridrichovou pokračovat dál. Jestli to tak dopadne, nejsem si jistý.“
Když ředitel Souček odůvodňoval konec pořadu 168 hodin, argumentoval, že chování Nory Fridrichové poškozuje Českou televizi. S dovolením, nepoškozuje způsob komunikace celého zrušení pořadu tu instituci daleko víc? Poslanec Jakub Michálek píše o tom, že je v ČT normalizace, Petr Dvořák rozhodnutí veřejně kritizuje, stejně jako Jakub Železný, plánují se demonstrace…
„Samozřejmě, máte pravdu, ale vraťme se také k tomu, kdo tu situaci pomáhá hrotit a jak tvrdá slova zaznívají od Nory. Pojďme se bavit o tom, co se opravdu stalo. Zrušil se jeden pořad, o kterém se teď říká, že byl investigativní, zároveň byl satirický. A já znovu říkám: pokud chce ČT vyrábět satirický pořad, ať ho vyrábí v jiné divizi, než je redakce zpravodajství a publicistiky.“
A kdo tedy opravdu poškodil tu pověst České televize?
„Možná se to mohlo celé zkomunikovat jinak. Já ale netuším jak to udělat, aby nedošlo k podobným reakcím, které teď od Nory Fridrichové přicházejí.“
Tedy dopadlo by to pokaždé stejně.
„Myslím si, že jen s drobnými rozdíly.“
Jaká je teď atmosféra v ČT?
„Musíme lidem vysvětlovat, co stálo za naší pozicí, vysvětlujeme, že nejdeme na ruku politikům. Vysvětluju, proč jsem se neohradil nebo nepřipojil k Noře Fridrichové v jejím odporu vůči zrušení 168 hodin.“
Nehrozí nějaké opakování televizní krize v ČT?
„Kdyby skutečně nějaké ovlivňování politiky hrozilo, budu první burcovat.“
Já se neptám, jestli ČT ovlivňují politici. Já se ptám, jestli i tak nemůže vzniknout krize a vy budete na té druhé straně.
„Nemyslím si.“
19. srpna budou na Kavčích horách pořádat aktivisté z Milionu chvilek další demonstraci za podporu investigativní žurnalistiky. Budete z toho také dělat celodenní přenos, jako když roku 2019 demonstrovali proti vládě?
„Pokud se jich sejde tolik, jako tehdy na Letenské pláni, tak samozřejmě, protože to byla událost s celospolečenským dopadem.“
A kolik se jich musí sejít před ČT, aby byli aspoň na chvíli v Událostech?
„Asi pár stovek lidí. Když se demonstrovalo loni nebo předloni 17. listopadu před ČT, tak o tom Události informovaly. Nebyl to Milion chvilek, byli to příznivci pana Vrabela. Jen upozorním na název té akce (Milion chvilek – pozn. red.) na podporu investigativní žurnalistiky. To by reportéři ČT poděkovali za podporu.“
Bude o konci 168 hodin reportáž třeba v Newsroomu ČT? Když v něm vlastně podrobujete analýze všechny ostatní mediální domy?
„Musíme to zvážit. Teď je prázdninová pauza. Pokud v září ještě bude o čem mluvit, předpokládám, že se tomu Newsroom věnovat bude.“
Co srovnávání toho, co se děje v ČT, se Slovenskem? Nora Fridrichová ten narativ podporuje.
„Přijde mi to extrémně přehnané. Já mám na Slovensku polovinu rodiny a to, co se tam odehrává, sleduji.“
Jaká je teď budoucnost Otázek Václava Moravce? Bude se měnit koncept? Dostane Václav Moravec k ruce nějakou kolegyni, jak se naznačovalo?
„Nevím o ničem, co by mělo nastat v Otázkách Václava Moravce; o tom, že by se měl přejmenovávat ani o tom, že by, že by se Václav Moravec měl s někým střídat. Alespoň nevím, že by to bylo na stole v nejbližších měsících. Televize je organismus, kde se věci vyvíjí.“
Aby nás pak s nějakou novinkou generální ředitel nepřekvapil třeba, až zase bude volněji, kolem Vánoc…
„Co jsem zaznamenal z posledních vyjádření, tak bylo asi čtyřikrát zopakováno, že změny nechystá.“
Ve Sněmovně zase nedávno vystoupil s kritikou České televize a nedoporučením ji sledovat Andrej Babiš. Mohl by být zase premiérem. Už s touto možností v České televizi operujete i kvůli tomu, jak by mohla ovlivnit či zvrátit diskusi o televizním poplatku?
„Televizní poplatky by měly být schválené v průběhu tohoto roku, protože od příštího roku by měla Česká televize fungovat buď podle zásadně osekaného rozpočtu, anebo podle rozpočtu, který bude pracovat s těmi navýšenými poplatky. Co bude o volbách, uvidíme. Do té doby je ještě daleko.“
Tak jinak. Jaký to je pocit slyšet vrcholného politika, jak o ČT mluví jako o neobjektivní, hrozné, nesledovatelné?
„Není to nic nového, opakuje se to léta a na kritiku některých představitelů některých hnutí jsme prostě zvyklí.“
Expremiér Babiš ale také ve Sněmovně zavzpomínal na moment, kdy za ním na stejnou událost přijely tři týmy ČT. Mluví se i o penězích, za které prý jiné redakce nemohou »přetahovat« vaše lidi. ČT se tváří, že šetří, ale tohle vyvolává jiný dojem.
„To bych teda chtěl poznat, ty naše lidi, které nemůže soukromý sektor přetáhnout. Co se týče štábů: může se to stát, protože každý program točí pro jiný výsledek. Ale je to jedna z věcí, na které teď pracujeme a posilujeme spolupráci a synergii mezi publicistikou a zpravodajstvím.“
Tyhle příběhy anebo třeba, že ČT někam omylem poslala tři přenosové vozy, se ale tradují už dost dlouho. To, že ta synergie probíhá až teď… není to pozdě?
„Že by někam dojely tři přenosáky, můžu vyloučit.“
Ptám se proto, že tohle jsou všechno argumenty proti navyšování poplatku. Jak přesvědčíte lidi, kteří to prostě nechtějí?
„Argumenty zaznívaly opakovaně, pro mě je zásadní, že se od roku 2008 nezvýšil, zatímco ČT vysílá na větším počtu programů a nabízí stále větší servis. Při pohledu zevnitř už je skutečně znát ta podvyživenost organizace, ať se to týká investic do technologií, ať se to týká investic do lidí. Proto jsem se tolik podivoval nad těmi platy. My naopak máme obrovský problém někoho do České televize získat. Někdy už mám trošku pocit, že to je takový fanklub nadšenců.“
Takže byste mohl v soukromém sektoru brát víc.
„Dostával jsem nabídky na mnohem vyšší peníze.“
I násobně?
„Ano.“
Proč jste neodešel?
„Asi patřím do Fanklubu nadšenců České televize.“
Jestli vše dopadne, bude poplatek 150korunový místo současných 135 Kč, rozšíří se i okruh plátců. Jak se to projeví ve zpravodajství?
„Rádi bychom opravili budovu, protože je v havarijním stavu, rádi bychom postavili nová studia. Doufám, že projekt, který se dávno rozjel, budeme schopni dovést do konce, protože teď vysíláme prakticky z provizorních podmínek. Dva 24hodinové kanály vysílají z jedné budovy, ve které kdysi dávno bylo jedno jediné studio; všechna další studia byla vytvořena z bývalých kanceláří. Samozřejmě máme plný šuplík projektů toho, kam by se měla Čtyřiadvacítka posunout, ale těch 15 Kč navíc bude společných pro celou Českou televizi. A ta debata o tom, do čeho je investovat, nebude o nic míň složitá než debata o tom, jak bychom přežili jinak bez navýšení poplatku.“
Kam po všech peripetiích a personálních změnách ČT míří? Opravdu jí to prospěje?
„Já v to doufám. Dělám všechno pro to, aby Česká televize byla sebevědomější, důslednější a nabízela pestřejší nabídku, ať jde o zpravodajství nebo publicistiku. O krocích, které teď děláme, jsem přesvědčený, že tam vedou.“
Řekl co ?