Vědec Ždímal o šíření koronaviru, rouškách a respirátorech: Půlka Čechů si nosí, co chce

„Nákaza covidem se tolik šíří zejména kvůli tomu, že nastavený systém nedodržuje zhruba 50 procent lidí. Přestože jsou nařízené respirátory, mnozí nosí méně účinnější ochranu dýchacích cest,“ uvedl Ždímal.

Podle něj je kromě dostatečné filtrační schopnosti ochranné masky důležité i její správné přilnutí ke tváři. „V tom je největší rozdíl mezi evropskými respirátory FFP2 a asijskými KN95, protože jsou vyrobené na rozdílné tvary obličeje. Nejde to ale zobecnit, někomu může i ten pro asijský trh sedět lépe,“ uvedl Ždímal. Je třeba, aby ochranný prostředek vždy těsnil a vzduch, který vdechujeme a vydechujeme se opravdu přes respirátor filtroval a nedostával se dovnitř a ven kolem jeho okrajů nebo nedostatečně upraveným drátkem kolem nosu. V těchto případech jsou u mužů problematické plnovousy, nikdy maska nedosedne až na tvář a tím neposkytuje dostatečnou ochranu nositeli i jeho okolí.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Poletující viry

Kapénky s virem se množí na našich sliznicích v různých místech dýchacího ústrojí. „Podle toho, kde se usadí, se pak rozdílně přenáší. Z nosní dutiny je to kýcháním, z dutiny ústní během mluvení a kašlání a z dolních cest při vibraci hlasivek,“ vysvětlil Vladimír Ždímal. Podle vedoucího vědeckého oddělení chemie a fyziky aerosolů je koronavir nejčastěji šířen právě přes vysušená jadérka aerosolů vznášejících se kolem nás. Zatímco v teple při teplotách kolem 24 °C je životnost viru ve vzduchu kolem pěti minut, v chladu kolem 4 °C poletuje až 16 hodin.

Pětina tloušťky vlasu a hlavní přenašeči

Virus se vzduchem šíří až nepředstavitelně rychle. „Typická střední kapénka má velikost 10 až 15 mikrometrů, což je pětina tloušťky našeho vlasu. Ta se pak přenese za 150 milisekund, tedy okamžik jako lusknutí prstů,“ popsal Vladimír Ždímal.

Bezpříznakových přenosů je v současné době podle něj až 90 %. „Je to způsobeno tím, že bezpříznakoví lidé vylučují množství viru až stokrát méně a následkem toho do okolí inkasují nižší infekční dávku,“ uvedl Ždímal s tím, že se u řady z nich se nemoc opět neprojeví příznaky, ale už se stávají přenašeči a virus šíří dál.

Z buněk jsou kopírky

Když vdechneme aerosol, který obsahuje virus, hledá následně v našem těle buňky, na kterých jsou receptory a kterými do nich vstoupí. „Zjednodušeně řečeno jsou to dveře, které virus rozpozná. Když se dostane dovnitř, předá genetickou informaci a buňku využije jako kopírku až do té doby, než buňka zahyne. Poté se RNA kopie dostanou ven a hledají další buňky, kde se namnoží,“ vysvětlil množení koronaviru v těle Vladimír Ždímal.