Debakl Mayové i labouristů. V eurovolbách dostali „políček“ od Strany pro brexit
Volby do Evropského parlamentu v Británii budou zřejmě prvním zdejším hlasováním na celostátní úrovni, v němž obě hlavní politické strany skončí mimo první dvě příčky. Po rozdělení 64 ze 73 britských mandátů jasně vede Strana pro brexit s 28 křesly, za ní jsou prounijní Liberální demokraté s 15. Vládní konzervativci a opoziční labouristé zřejmě zaznamenají ještě horší výsledky, než jim předpovídaly průzkumy. Výsledky ze Skotska se očekávají po poledni, zatímco sčítaní hlasů v Severním Irsku začalo dnes, a výsledky by tak měly být zveřejněny až v úterý, připomíná zpravodajský server BBC.
„Labouristé a konzervativci by si z téhle noci mohli vzít velké ponaučení, ale pochybuji, že to skutečně udělají,“ řekl médiím lídr Strany pro brexit a dlouholetý europoslanec Nigel Farage. „Pokud neopustíme Evropskou unii 31. října, pak se bude dnešní výsledek opakovat v parlamentních volbách,“ vzkázal dvěma hlavním politickým stranám.
Podle předběžných výsledků volilo Stranu pro brexit 31,6 procent hlasujících a Farage tak získal 28 křesel, čímž překonal výsledek z minulých eurovoleb, v nichž dovedl k vítězství Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP) se ziskem 24 křesel. Pro srovnání konzervativní unie CDU/CSU německé kancléřky Angely Merkelové získala 29 křesel a italská protiimigrační Liga 28. Strana pro brexit chce prosazovat odchod z EU bez dohody, její zástupci kritizují tradiční strany a instituce a hovoří o zradě spáchané na voličích, kteří před téměř třemi lety v britském referendu podpořili brexit.
Se zcela opačným postojem však ve volbách do EP uspěli Liberální demokraté, jejichž cílem je podle volebního sloganu „zastavit brexit“. Už jejich předběžný výsledek překonal předvolební odhady a strana směřuje k umístění na druhé pozici. V končícím funkčním období měla přitom v Evropském parlamentu jediného zástupce. Polepší si také zelení, kteří rovněž s odchodem Británie z Unie nesouhlasí.
Dvě nejsilnější strany jsou v maléru
Volební účast ve Spojeném království byla těsně pod hranicí 37 procent. Na místech, kde v brexitovém referendu voliči hlasovali spíše pro setrvání v Unii, se účast zvýšila oproti eurovolbám z roku 2014, zatímco tam, kde převládali zastánci brexitu, byla účast nižší, píše BBC. Prounijní Liberální demokraté si vedli nejlépe v Londýně, kde naopak vládní konzervativci přišli o oba dva londýnské zástupce do EP.
Podle hlavní politické zpravodajky BBC Laury Kuenssbergové výsledky hovoří jasně: „Labouristé a toryové jsou kvůli brexitu ve velkém maléru“. Vládní konzervativci možná nedosáhnou ani na zisk deseti procent odevzdaných hlasů, což by byl údajně nejhorší výsledek od roku 1832. Ve čtvrtečních volbách obhajovali 19 mandátů a zatím získali pouze tři.
Labouristická strana, kterou brexit rozděluje podobně jako konzervativce, tohoto nevyužila a oba hlavní politické subjekty tak zřejmě poprvé v dějinách vypadnou v celostátních volbách z prvních dvou pozic. Podle komentátorů výsledek zvýší tlak na lídra hlavní opoziční strany Jeremyho Corbyna, aby jasně podpořil konání nového brexitového referenda.
„Tato otázka se musí vrátit k lidem, ať už skrze všeobecné volby nebo lidové hlasování,“ reagoval Corbyn na předběžné výsledky. „V následujících dnech budeme vést rozhovory napříč naší stranou a hnutím a vyhodnotíme tyto výsledky z obou stran debaty o brexitu,“ citovala vůdce opozice agentura Reuters.
Britové ve čtvrtek volili 73 svých zástupců v europarlamentu, ačkoli podle původního plánu měla jejich země být už dva měsíce mimo EU. Neúplné výsledky hovoří o 37procentní účasti, což by po definitivním potvrzení představovalo druhé nejvyšší číslo v historii eurovoleb v Británii.
Odchod země z Unie byl kvůli patové situaci ve zdejším parlamentu dvakrát odložen a novým termínem je 31. říjen. Až Británie EU opustí, bude 27 z jejích 73 křesel přerozděleno mezi 14 podreprezentovaných členských zemí, zejména Francii a Španělsko, zbývajících 46 křesel zanikne a může být obnoveno v případě dalšího rozšiřování Unie.
