Co jste nevěděli o „králi komiků“? Burianovi dal jméno kanárek, na fotbalovém stadionu má pomník

Ač rodák z Liberce, většinu života strávil Vlasta Burian v Praze. V jeho deseti letech se rodina přestěhovala na Žižkov, kde se malý Vlasta začal sžívat s životem velkoměsta. „Tam začal Burian záhy intenzivně a úspěšně sportovat, byl vynikajícím cyklistou, a dokonce brankářem prvoligové A. C. Sparty, jejímž fanatickým fanouškem zůstal až do smrti,“ dozvíme se z knihy Vlasta Burian v obrazech od Milana Wolfa.

„Vlastík“

Na svět přišla budoucí herecká ikona 9. dubna 1891 coby Josef Vlastimil Burian. První jméno mu úplně k srdci nepřirostlo. Už od narození se mezi rodiči vžilo pojmenování Vlastík. Sám Burian na to později vzpomínal v jedné ze svých knih, jak se to vlastně seběhlo. „Matka ráno nad děckem zvolala k otci: Hele, táto, už má VLAS, a v tom kanárek se hlasitě ozval: TÍK, a tak mi říkali VLASTÍK,“ cituje jej Wolf.

Vlajka s erbem

Opravdový domov našel Burian v Dejvicích, kde si roku 1937 nechal v Kadeřávkovské ulici vystavět honosnou vilu. Na jeho pobyt zde od roku 1998 upomíná bronzová pamětní deska. Vilu obýval Burian do 50. let, kdy se ocitl v nelibosti komunistického režimu pro domnělou kolaboraci s nacismem. Vila mu byla znárodněna.

Z vyprávění pamětníků si ale můžeme udělat obrázek, jak to v Dejvicích vypadalo, když byl Burian doma. „Jezdil v nejnovějších modelech automobilů, a dokonce přítomnost krále komiků doma oznamovala vlajka s jeho erbem a monogramem vyvěšená na stožáru,“ líčí Wolf. Stožár na vlajku se mimochodem u vily zachoval. Zachované zůstaly i tenisové kurty – tenis, v té době velice módní, byl další sport, kterému Burian po fotbalu a cyklistice propadl.

Nejdřív divadlo, nakonec aspoň pasáž

Lidé Buriana znají pochopitelně zejména díky filmům. Kinematografie přitom ve 20. letech 20. století byla nejen u nás ve svých počátcích. Nepřekvapí, že Burian exceloval především na divadelních prknech. „Bavil kamarády improvizovanými scénkami a anekdotami,“ podotýká Wolf s tím, že Burian hrál jak ve „Zlaté kapličce“, tak i ve Vinohradském divadle.

A ještě než pořádně prorazil na stříbrném plátně, zřídil si v Lazarské ulici divadlo vlastní – Divadlo Vlasty Buriana. To „coby podnikatel vytáhl ze skromných počátků v roce 1925 až k honosnému podniku,“ líčí Wolf. V době své největší slávy bylo hlediště divadla naplněné při každém představení, ale jeho existenci bohužel ukončily nacistické represe v roce 1944. A jelikož byl Burian po válce prošetřován z možné kolaborace, a tehdy se daleko spíše uznávala presumpce viny nežli neviny, divadlo zaniklo.

Na jeho tradici ale dodnes navazuje divadlo Komedie, které působí na stejném místě, a odkaz „krále komiků“ dodnes připomíná název pasáže, ze které se do divadla vchází, a která propojuje Jungmannovu a Vladislavovu ulici. Jde samozřejmě o pasáž Vlasty Buriana, kde lze nalézt i jeho bustu.

Nejlegračnější brankář

Jak už bylo řečeno, Vlasta Burian byl vášnivým sportovcem a zejména fotbalistou. V dresu Sparty nastupoval na postu brankáře v letech 1914–1920, tedy v zásadě předtím, než se naplno prosadil coby herec. Oblékal však také dres Viktorie Žižkov. A právě na jejím stadionu, ani ne tři metry od hrací plochy, se dodnes nachází malý pomníček, který na tuto skutečnost upozorňuje.

„Brankářů se ve Viktorce vystřídaly zástupy. Nikdy však s nimi nebyla taková legrace jako s Vlastou Burianem,“ stojí na žulovém pomníčku pod severní tribunou klubu, kde se nalézá klubové zázemí a kde byl dříve i hlavní přístup na stadion. „Král komiků působil ve Viktorii Žižkov v roce 1917.“

Pořad Blesk Podcast o králi komiků: