"Děti přicházejí pro potvrzení před nástupem do mateřské školy, před nástupem na střední školu, kvůli očkování a s akutními problémy nejrůznějšího druhu," uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Bulovka Eva Libigerová. U dětí v běžné populaci vyřizují tuto agendu pediatři.
"U ukrajinských dětí bohužel zjišťujeme, že ani po šesti měsících pobytu v ČR nemohou jejich rodiny praktického pediatra najít - obvykle dostávají informaci, že daný lékař má naplněnou kapacitu," dodala.
Dětí podle ní přichází na UA point v létě méně než před prázdninami, dospělých kolem sedmi až deseti denně. Nejčastěji se podle ní chtějí nechat očkovat proti covidu-19 nebo přicházejí s respiračními nebo gynekologickými potížemi.
Uprchlíci chodí pro potvrzení, očkování nebo s běžnými nemocemi
Stále velmi vytížený je podle Miroslavy Miklasové z tamního odboru komunikace UA point Fakultní nemocnice v Motole. "Zdaleka ne všem občanům z Ukrajiny se podařilo zaregistrovat k praktickému lékaři. Máme více dětských pacientů. Kromě akutních případů řešíme také očkovaní dětí a potvrzení pro nástupy do mateřské školy," uvedla.
Podle mluvčího Fakultní Thomayerovy nemocnice Petra Sulka je zájem o tamní UA pointy nižší než dřív. Dospělých pacientů je průměrně 20 až 30 denně. Pacienti nejčastěji chodí s běžnými nachlazeními, vyšším krevním tlakem, bolestmi zad, záněty močového měchýře, ženy s gynekologickými potížemi nebo na předporodní vyšetření. V krčské porodnici už jich také desítky porodily.
Také podle Sulka se Ukrajinci často snaží sehnat praktického lékaře. "Mnoho lidí k nám chodí s dotazy na registraci u praktického lékaře, ale to není smyslem UA Pointu," dodal.
Ukrajinští lékaři bojují s byrokracií
Bulovka má celkem 136 zaměstnanců z Ukrajiny, zda jde o uprchlíky nebo dříve příchozí neeviduje. Je mezi nimi 88 v dělnických profesích, 27 nižších zdravotnických profesí, jedenáct všeobecných sester a osm lékařů.
V Thomayerově nemocnici je přes 100 ukrajinských pracovníků, většina podle Sulka už delší dobu. "Nejvíce se jedná o zdravotní sestry, sanitáře, ale i lékaře nebo kuchaře či technický personál," dodal. Uprchlíci pracují na několika pozicích technického personálu ve zdravotnictví.
Fakultní nemocnice v Motole od začátku uprchlické vlny zaměstnala šest lékařů, 14 zdravotních sester, farmaceuta a dva laboranty. Jejich zapojení do praxe ale komplikuje česká legislativa. Čtyři lékaři už podle Miklasové získali potvrzení o uznání diplomu, dvě lékařky pracují na základě žádosti ministerstvu zdravotnictví za účelem nabývání znalostí a zkušeností.
"Sedmá lékařka má specializaci v oboru patologie, na Ukrajině je dokonce docentkou v tomto oboru, ale podle zákona nemůže být přijata na dlouhodobou stáž k nabývání znalostí a praktických zkušeností, protože její obor nemá lůžka. Snažíme se pro ní vyřídit kvalifikaci jiného odborného pracovníka," sdělila.
Podobně potřebují uznání diplomu a povolení ministerstva i zdravotní sestry, laboranti a farmaceuti. "Zdravotníci bez způsobilosti k výkonu povolání na dobu určitou za účelem nabývání znalostí a praktických zkušeností ve FN Motol pracují jako tlumočníci, dělníci ve zdravotnictví a technicko-hospodářští pracovníci," dodala.
V Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) podle mluvčí Jitky Zinke pracuje celkem asi 80 zaměstnanců z Ukrajiny, jak lékařů či sester tak řidičů motorových vozíků nebo pomocných pracovníků. "Aktuálně máme v ÚVN devět ukrajinských uprchlíků, všichni pracují na pozicích pomocných pracovníků a absolvují intenzivní kurz češtiny," uvedla.
Peníze na kurzy od OSN
Tyto jazykové kurzy pořádá Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví minulý týden uvedlo, že peníze na ně získalo i od OSN z fondu UNICEF. Podle mluvčího Jana Brodského se 11 kurzů v srpnu a září účastní 135 osob, většinou lékařů a lékařek. "Dalších 32 účastnic, ve dvou on-line skupinách a v jedné prezenční skupině tyto kurzy absolvovalo již na jaře," dodal.
Aprobační zkoušky, které prověřují u zdravotníků ze třetích zemí znalosti češtiny a medicíny, jsou v Česku dvakrát ročně, na jaře a na podzim. "Několik absolventek prvního běhu kurzů se přihlásilo k aprobačním zkouškám již na letošní podzimní termíny, ale většina z účastníků se chystá vykonat aprobační zkoušky na jaře 2023," doplnil Brodský.
Celkově podle odhadů pobývá v Praze necelá čtvrtina všech uprchlíků v ČR. Ministerstvo práce dnes uvedlo, že z více než 400.000 uprchlíků s vízem v celé ČR, z nichž třetina jsou dospělí a pět procent senioři, pracuje přes 107.000.
