9°C
Místo vyvezení fragmentů pražského opevnění někam na skládku pro ně stavební firma a Vyšehrad našli mnohem lepší uplatnění. „Vznikla myšlenka využít je při opravách vyšehradských hradeb, které jsou ze stejné doby. Po několika jednáních s investorem, archeology a památkáři došlo k rozebrání zdiva a dnes i k jeho převozu na Vyšehrad,“ napsali správci Národní kulturní památky Vyšehrad na svůj facebook.
Z původních hradeb byly cihly poctivě rozebrané, a tak z nich zůstal jen sokl z pískovcových bloků a spodní část „jádra“ hradby. „Celkem 11 palet cihel bude uloženo ve vyšehradském podzemí a využíváno na drobné opravy. Kromě dobrého pocitu jsme tak získali autentický a dnes prakticky nedosažitelný materiál. Cihly používané na barokní opevnění jsou totiž ručně dělané, každý kus je tvarem i složením originál,“ napsali nadšení zástupci Vyšehradu. Odborný posudek Kloknerova ústavu prý prokázal, že cihly z Florence jsou - i po 150 letech pod zemí - v překvapivě dobrém stavu.
Hradby vyšehradského opevnění jsou protkané chodbami - tzv. kasematy. Do těch méně známějších jsme se za asistence ředitele Národní kulturní památky Vyšehrad Petra Kučery vypravili.
Hradby vyšehradského opevnění jsou protkané chodbami - tzv. kasematy. Do těch méně známějších jsme se za asistence ředitele Národní kulturní památky Vyšehrad Petra Kučery vypravili. David Zima
O existenci vyšehradského hradiště existují spolehlivé doklady až z poloviny desátého století, kdy zde byly raženy denáry knížete Boleslava II. Byl důležitým církevním centrem, královským hradem i chvíli panovnickým sídlem. Od roku 1653 začala velká barokní přestavba, která byla ukončená v roce 1727. Vojenská pevnost, která zde byla vybudována, se nikdy neuplatnila. V polovině 19. století došlo na Vyšehradě k posledním stavebním úpravám. Během 19. století vzrostl vlastenecký význam Vyšehradu a na přilehlém Slavínském hřbitově spočinula řada významných českých osobností.
