7°C
Prahu i letos čeká každoroční plošná deratizace. Za úkol má především udržovat populaci potkanů, krys a dalších myšovitých hlodavců na snesitelné úrovni. Podle odhadů, žije na území hlavního města, především tedy v jeho kanalizační síti, až pět milionů potkanů. Z jednoduchého výpočtu pak vychází 4-5 potkanů na jednoho Pražana, což může znít jako poněkud děsivá informace. Aby těchto škůdců neběhalo po Praze ještě více, provádí se právě zmiňovaná plošná deratizace.
Plošná deratizace zabere půl roku
Ta je naplánovaná na duben letošního roku a trvat by měla zhruba do října. Místa kde bude deratizace probíhat, nejsou vybrána nijak náhodně. „Jsou vybírána ve spolupráci s odborem životního prostředí magistrátu i odborů životních prostředí jednotlivých městských částí. Takto komplexní akce nám zabere zhruba půl roku,“ řekl Blesku na úvod Pavel Kaiser, který je vedoucím střediska deratizace PVK.
Jedy se umisťují pouze do kanalizační sítě, není třeba se tedy bát, že by nějakou podobnou nástrahu nechtěně objevil třeba nějaký čtyřnohý mazlíček. Deratizační tým jednoduše otevře poklop kanálu, kam jed umístí. „Na jeden kanalizační vstup připadá jeden kilogram jedu. Jeden tým denně obslouží 40 až 50 kanálů,“ přiblížil Kaiser.
Těchto nástrah pro letošek PVK připravila zhruba 3,5 tisíce kilogramu, kterými se ošetří 13,5 tisíc kanalizačních vstupů. Celkové náklady se vyšplhají asi ke třem milionům korun. Tak jako každý rok se bude začínat v první městské části. „Jako první přijde na řadu Nové Město a okolí Těšnova. Následně se deratizátoři objeví v dalších rizikových lokalitách,“ uvedl Tomáš Mrázek, tiskový mluvčí PVK.
Potkani skončí v čističce odpadních vod
Jed, který deratizátoři umisťují do kanalizací, vypadá trochu jako tabulka čokolády, jen s „trochu“ odlišným složením. „K hubení potkanů PVK používají přípravek Hubex – požerové nástrahy vhodné do vlhkého prostředí. Ty obsahují například pekařské drobky, šrot, kukuřici, čokoládu, tuk a účinnou látku antikoagulant,“ vysvětlil mluvčí PVK Tomáš Mrázek.
A právě účinné látka může za usmrcení potkanů. Funguje na bázi ředění krve a když potkan takovouto nástrahu pozře, a stačí opravdu jen malý kousek, do pár dní uhyne. Díky tomu, že se deratizace provádí výlučně v odpadových stokách, odpadá tak následný úklid mrtvých hlodavců. Ti se buď ve svých norách rozloží, nebo pomocí stokové vody doplavou až do čističky odpadních vod.
PVK a jejich deratizátoři však nemají na práci pouze hubení potkanů. „Kromě deratizace provádíme také dezinsekci (hubení švábů, blech, rusů či mravenců) a dezinfekci (likvidace zdrojů nákazy). Na tuto práci si nás najímají různé subjekty po celé Praze,” přiblížil Kaiser.
Vykuřování hmyzu přivolalo hasiče
Může se to zdát jako ne příliš lákavé zaměstnání, ale tak jako téměř vždy a všude, i tady se najdou humornější okamžiky. „Vzhledem k tomu, že provádíme i právě tu dezinsekční činnost, oslovil nás jeden významný podnik a požádal o likvidaci obtížného hmyzu z prostor podniku. My jsme jim nabídli několik variant likvidace a oni se rozhodli pro likvidaci tzv. vykouřením prostřednictvím dýmovnic.”
„Po příjezdu na místo jsme se zeptali, jestli mají vypnuté požární hlásiče, oni nám toto potvrdili a my jsme zahájili aplikaci. Po několika minutách jsme již z dálky slyšeli houkání hasičských sirén a za malinkou chvíli před podnikem přistálo několik hasičských aut. Po vyjasnění situace, že se vlastně nic neděje, akorát že někdo hlásiče nevypnul, předstoupil velitel výjezdu před své kolegy, nazval výjezd jako cvičení a pochválil je za včasný dojezd,“ podělil se na závěr s úsměvnou historkou Pavel Kaiser.
Čtenář zachytil podivnou věc: potkany v koruně stromu Jana Ulrichová, čtenář Blesk.cz
