Pacienti, kteří museli ve stanici přečkat zimu, se do záchranné stanice většinou dostávali koncem podzimu anebo v průběhu zimních měsíců. „Přes zimu u nás pobylo zvlášť hodně ježků, kterých jsme vypustili 66, labutí pak bylo 59 a netopýrů 42. Na svůj návrat do přírody však ještě 258 pacientů čeká. Většina z nich se k nám dostala koncem zimy nebo na začátku jara. Až se plně zotaví, vypustíme do volné přírody i je,“ vysvětlila Petra Fišerová, mluvčí Lesů hlavního města Prahy.

Zapomnětlivý čáp

Rekordmanem letošní zimy v délce pobytu v záchranné stanici se stal čáp, který zmeškal odlet do teplých krajin a musel péči záchranné stanice pobýt 6 měsíců. „Před vypuštěním jsme čápa vybavili satelitní vysílačkou, a tak můžeme každý den sledovat, jak se mu daří. Vypustili jsme ho na březích Berounky a celý týden po vypuštění se pohyboval v okolí. Měl tam pro život ideální podmínky: louky, pole, vodní plochy i trávníky na nedalekém golfovém hřišti. Všechna tato místa mu poskytla dostatek potravy v podobě hrabošů, žížal, žab, hmyzu a dalších drobných živočichů,“ popsala Zuzana Pokorná, Vedoucí ošetřovatelka Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.

Poté, co se čáp ve volné přírodě rozkoukal, udělal si malý výlet na sever republiky. „Několik týdnů se pohyboval především v okolí Litoměřic. Před pár dny se ale vrátil zpátky do Středočeského kraje a nyní se zabydlel v okolí Unhoště,“ řekla Blesku Zuzana Pokorná. „Čáp je loňské mládě, proto zatím se založením rodiny nijak nespěchá. Čápi hnízdí až v 5 letech věku. Takže rodinu založí nejdříve příští rok, ale spíše až později. Jsme moc rádi, že vysílačka mu stále funguje, takže denně vidíme, kde se pohybuje,“ dodala Pokorná.

Labuť zraněná na Silvestra

Na návrat si dlouhých 106 dnů počkal také labutí samec, který byl jednou z mnoha obětí rušných silvestrovských oslav. Přemíra hluku jej vyplašila a zmatený pták v noci narazil do trolejového vedení na Mánesově mostě a způsobil si velice vážné zranění kyčle. Naštěstí se  jej podařilo zachránit a labuťák již zase brázdí hladinu Vltavy.

Poštolčí sameček hrdinou

Naopak nejkratší čas ve stanici strávil poštolčí samec s nohou probodnutou ostrým bodcem určeným k plašení holubů. Navzdory hrozivě vypadajícímu zranění byl dravý pták schopen létat a lovit. „Dozvěděli jsme se o něm přes sociální sítě. Kdybychom mu nepomohli, hrozila mu infekce a také riziko, že se svým nedobrovolným doplňkem někde zachytí a uvízne tam,“ vysvětlila mluvčí Fišerová.

Chytit však dravého ptáka není snadný úkol. Naštěstí i na to mají záchranáři své metody. V tomto případě hrál hlavní roli křeček a sklopec. „Poštolka je totiž predátor a lovec a nenechá se nachytat na mrtvou potravu. Proto jsme ji museli nalákat na něco živého. Ale nemějte obavy, křeček byl po celou dobu v bezpečí klece, kde mu nehrozilo žádné nebezpečí. Svůj hrdinský úkol tento malý hlodavec splnil a po dvou dnech do sklopce poraněnou poštolku nalákal,“ popsala Pokorná. Po té zraněný pták podstoupil krátkou léčbu, rána mu byla vydesinfikována a odstraněn bodec a po té byl hned vypuštěn zpátky do přírody, aby na něj nemusela jeho družka dlouho čekat.

Ježci v péči dětí

Do přírody se po zimě vrátila také šestice ježků z projektu Kamarád ježek. Do letošního již pátého ročníku se zapojilo pět mateřských a jedna základní pražská škola. Celkem 210 dětí se od listopadu loňského roku staralo o potřeby svých bodlinatých svěřenců, kteří před začátkem zimy nestihli nabrat dostatečnou váhu, aby mohli bezpečně přezimovat v přírodě.

Fotogalerie
31 fotografií