Čtvrteční večer 27. června v Centru plánování a architektury na Karlově náměstí by se dal s nadsázkou přejmenovat jako Úvod do územního plánování pro laiky a pokročilé. Matadoři územního plánování zasvětili občany do toho, jaké chyby má současný plán a v čem je podle nich lepší ten budoucí - Metropolitní. Územní plán je důležitý dokument, jenž definuje, kde a jak se může či nesmí stavět.
Starý vs. nový
Podle ředitele IPRu Ondřeje Boháče je v současnosti užívaný plán z roku 1999 „jako Zlaté stránky“. Zaostal za svou dobou, a proto podle něj ten budoucí musí odrážet reálnou fyzickou podobu zobrazeného místa. Za druhé musí být lépe definovaná skutečná výška staveb, což se v současném plánu podle Boháče zneužívá, protože se prostorová regulace přepočítává na celkovou plochu. V praxi to znamená, že stavebník postaví v krajině dvoupatrových domů pětipatrovou stavbu, která ale splňuje kritéria současného územního plánu.
Metropolitní plán oproti tomu jasně stanovuje výšku či počet pater na základě okolní zástavby. Zároveň zohledňuje funkci místa, jestli je to obytné sídliště z padesátých let, hřbitov nebo park. Jako příklad Boháč uvádí, že hřbitov je dneska chápán jako veřejná zeleň a patří do stejné kategorie jako park. Poslední vrstva jsou limity, které se ke konkrétnímu místu vztahují.
„Jsou limity, které jsou dány zákony třeba ochranou přírody a krajiny, památek a podobně. Část těch limitů je zobrazena v koordinačním výkresu plánu. Veškeré zákony a vyhlášky platí bez ohledu na územní plán a stojí nad tím plánem,“ říká ředitel IPR. Metropolitní plán je proto podle Boháče jako chlebíček, rozdělený do tří základních vrstev, z nichž se člověk dozví všechny důležité informace o vybraném území.
Testy a připomínky
Veřejnost v závěrečné diskuzi zajímalo, jestli Metropolitní plán bude v reálných situacích skutečně funkční. Nevěřili, že horká novinka bude skutečně fungovat při plném provozu. Podle náměstka pro územní rozvoj Petra Hlaváčka (Spojené síly pro Prahu) byl moderní plán několikrát a v různých situacích testovaný.
„Provedly se testy nejdřív s architekty, kteří měli za úkol na Praze 9 vytvořit návrhy, jejichž smyslem bylo to, aby na základě Metropolitního plánu nakreslili podrobnější plán části města,“ jmenuje jednu ze zkoušek, která byla úspěšná. Zároveň se podle náměstka do testování zapojili také soukromí investoři se svými reálnými projekty. Poslední zátěží pro všechny změny v současném územním plánu, které se provádějí průměrně jednou denně, musí projít také Metropolitním plánem. Podle Boháče se ve všech testech prokázalo, že je nový „chlebíčkový“ Metropolitní plán funkční.
Od tvůrců Metropolitního plánu pak občané, kteří odevzdali své připomínky, získali pochvalu, že jejich výtky byly velmi přesné a věcné. Připomínkující veřejnost nejčastěji zajímala dopravní infrastruktura a poté veřejný prostor, krajina a prostupnost. Stejný bod nejčastěji připomínkovali i dotčené orgány - kupříkladu ministerstva a městské části. Celkem dorazilo 45 968 připomínek, ale kvůli časté duplicitě zbylo nakonec 14 475 podnětů ke konkrétním bodům.
Průbojná Praha 6
Pobavení vzbudilo pak jednotlivé rozdělení podle městských částí, kdy Praha 6 měla bezkonkurenčně nejvíce připomínek, a to 1382. Bylo to dáno tím, že do svých výtek zahrnula i všechny připomínky občanů. Kvůli tomu pak došlo k paradoxu, že pět míst nejvíce připomínkujících osob zabrali lidé z Prahy 6. Rekordmanka z této městská části podala celkem 699 připomínek a ke každému jejímu bodu se připojilo 12,8 osob. Dohromady tato skupina generovala 20% došlých připomínek a skupina, která návrhy řešila, věnovala 2 z 10 měsícům aktivní skupině z Prahy 6.
Co dál? Jisté není nic
Podle zástupců IPRu a magistrátu se k Metropolitnímu plánu nyní vyjadřují dotčené orgány, s nimiž se jedná o různých kompromisech. Poté se na podzim připomínkovaný Metropolitní plán dostane k městským částem a po nich k občanům.
Stejný proces se bude opakovat ještě jednou a nakonec za dva až tři roky schválí zastupitelstvo hlavního města. Zaručeno není ovšem nic. Podle Petra Hlaváčka je totiž největší slabinou pražského Metropolitního plánu, že nenavazuje na plány Středočeského kraje, a tak čeká zástupce Prahy vyjednávání s krajem, aby nový dokument logicky navazoval na plány souseda.
