7°C
„Josef Hlavatý, plzeňský rodák, následoval čin Jana Palacha, i když komunistický režim jeho konání zpochybnil. Zřejmou motivací, i přes osobní těžkosti Josefa Hlavatého, byl protest proti okupaci. Na dlouhá léta byl jeho čin veřejnosti umlčen,“ uvedl náměstek primátora Michal Vozobule.
Hlavatý se v pondělí 20. ledna 1969 polil po osmé hodině večer na tehdejším Dukelském náměstí petrolejem. Na podstavci, kde stávala Masarykova socha, se pak zapálil. Svědci si uvědomili, že jde o člověka, až poté, co se ohnivý sloup začal pohybovat.
Vážné popáleniny
Hlavatého na místě přítomní lidé uhasili. Utrpěl popáleniny druhého stupně na takřka 70 procentech těla. Po převozu do plzeňské vojenské nemocnice byl při vědomí, během ošetřování se zdravotníky komunikoval.
„Z útržkovitých vět pacienta jsem vyrozuměl, že spáchal pokus sebevraždy na protest proti okupaci ruské armády, že Rusy nemá rád. Při této výpovědi byl již pacient pod vlivem prášků. Ještě v době, když byl na resuscitačním pokoji, vykřikoval nadávky na Rusy,“ popsal jeho ošetřující lékař.
Pochodeň bez čísla
Hlavatého čin byl ale veřejnosti prezentován jako vzešlý z jeho osobních konfliktů, krátce před tím se rozvedl a ztratil kontakt s dětmi. Uváděly se i problémy s alkoholem.
Po takové informační masáži o něj lidé ztratili zájem, objevily se i hlasy, že poskvrnil čistotu Palachova odkazu. Jako Pochodeň číslo 2 je tak brán až Jan zajíc, který se upálil 25. ledna 1969. Ve stejný den Josef Hlavatý v plzeňské vojenské nemocnici zemřel.
VIDEO: Zavzpomínat na Josefa Hlavatého se Plzeňané sešli poprvé před třemi lety.
