„Na Jablunkovsku se někdy na přelomu malé doby ledové a železné zastavil ledovec a pomalu odtával, což dosvědčují bludné balvany. V tu chvíli se území začalo zalesňovat a na svět poprvé vykoukly i kmínky našich, nyní uctívaných, dubů,“ popsal majitel firmy, které stromy patří a která je má na letišti Mošnov, Marek Noga (40).
„Někteří lidé je sem jezdí objímat a když jsme je vystavovali na minulém EXPO v Dubaji, místní se k nim zase chodili modlit. Prý mají nějakou zvláštní energii,“ dodal s tím, že pro vědce jde o velmi cenný materiál, neboli doslova knihovnici informací.
Z průřezů kmenů a letokruhů mohou badatelé třeba zjistit, jaké v dávných letech panovalo počasí, jak se stromům dařilo. Například u jednoho kousku přišli na to, že za jeden jediný rok mu přibyl centimetr, což je zvláště u tvrdé dřeviny unikát. Musel mít naprosto dokonalé podmínky pro růst.
Veverky se nemění
Pan Marek a jeho spolupracovníci na tak zvané černé duby narazili asi šest metrů pod zemí, když chtěli stavět bioplynovou stanici. Nejdříve nejásali. Spíše se zlobili, že mají práci navíc, až časem zjistili, že vlastně našli poklad.
Naprosto unikátní černé duby jsou staré zhruba 6500 let a ležely. Poputují na výstavu do japonské Ósaky. Subfossil Oak
Podle Nogy vykopané duby také prozradily, že veverky se po tisíce let nezměnily. O nich je známo, že v 80 procent zapomenou, kde si schovaly zásoby na zimu. „My jsme v jednom ze stromů objevili dutinu a v ní ukryté žaludy. Takže veverka před šesti tisíci lety byla stejná sklerotička jako ta dnešní,“ smál se muž. Žaludy putovaly do muzea.
Zlato a diamanty
Kmeny ze severu Moravy z konce malé doby ledové nejsou levné a pyšní se jimi mnohá muzea či galerie po celém světě a oblíbili si je i šejkové. Například dřevo velikosti dvou tvárnic se na londýnské burze prodalo za 40 tisíc liber (1,2 milionů Kč).
„Jenže doprava a manipulace se stromy je tak neuvěřitelně nákladná, že rozhodně nejde o byznys, ale spíše o snahu tvořit věci s přidanou hodnotou neboli zlato pro děti a diamanty pro naše vnoučata,“ řekl muž, který vypráví napříč planetou příběh těchto letitých stromů.
Obří úspěch
Podle Nogy je expozice v centru japonské světové výstavy obrovský úspěch malé firmičky ze severu Moravy. „Až dál od nás jsou gigantické pavilony Číňanů, Američanů a dalších nadnárodních společností. Česko tam má někde vzadu také svůj pavilon, který ho přijde na zhruba na 300 milionů, jenže to platí stát. My dáváme 270 milionů ze svého,“ podotkl Noga s tím, že černé duby neboli firmu Subfossil Oak dotuje z jiných prosperujících firem.
Les civilizací je podle Nogy poselstvím, ať to zkoušejí další. „Přejeme si, aby se i drobní podnikatelé nebáli tvořit a jít se svými nápady do světa. Šance tady je a my jsme toho důkazem,“ podotkl.
Jedna z teorií vzniku černých dubů počítá s přirozenou erozí. Při podemílání břehů při povodních se stromy prostě do řeky vyvrátily. Pak je pokryly sedimenty a uzavřely přístup vzduchu i mikroorganismů. „Černé jsou proto, že u nich začala karbonizace. Kdyby tam ležely další miliony let, stalo by se z nich uhlí," vysvětlil Noga.
