"Chceme Svobodu představit jako člověka, jehož tvorbu neformovaly pouze abstraktní ideje, ale který se musel vypořádat se zákonitostmi tehdejšího uměleckého provozu a se životem v tehdejší společnosti," řekl dnes novinářům kurátor Jiří Pátek.
Výstava tak sleduje i Svobodovy vztahy s lidmi a institucemi a jeho zakázkovou tvorbu. Svoboda, jenž žil v letech 1934 až 1990, pracoval třeba jako reklamní grafik, průmyslový návrhář a fotograf v muzeu. V počátcích volné tvorby jej formoval odkaz Josefa Sudka, později našel osobitý projev charakteristický důrazem na kompozici, citem pro detail a velkými rozměry zvětšenin na kartonech bez rámů.
Výstava nese název Nejsem fotograf. V paměti současníků totiž zůstal Svoboda zapsán jako mimořádná, avšak komplikovaná osobnost. A také jako heretik, jenž rád provokoval výroky, že není fotografem, případně že fotografii nenávidí. Jeho postoje podle Pátka při zpětném pohledu odrážejí některé problémy fotografie jakožto mladého uměleckého oboru, který sice navazuje na tradici výtvarného umění, ale zároveň hledá vlastní specifika a emancipuje se.
Díla z pozůstalosti získala galerie v roce 2006. "Tehdy už nikdo nepochyboval, že jde o mimořádného fotografa, proto byl odkup komplikovaný. Přesto se velmi rozsáhlý konvolut podařilo dostat do Moravské galerie," popsal ředitel Jan Press.
Na expozici v přízemí Uměleckoprůmyslového muzea navazuje v prvním patře ještě soubor prací 18 českých a polských autorů, kteří na přelomu 70. a 80. let vytvořili série fotografií odkazujících ke Svobodovu dílu. Zároveň galerie připravuje reprezentativní monografii věnovanou Svobodovi.
