„Na Ukrajinu mne vyslal brněnský magistrát, který je partnerským městem Charkova. Učil jsem tam češtinu vysokoškoláky, aby mohli následně studovat v Brně na zdejších vysokých školách,“ uvedl Horn.
V Charkově působil čtyři roky. Odjížděl tam vždy na semestry. „Nikdo tam nevěřil, že vypukne válka. Studenti mne ujišťovali, že tuto situaci prožívají už osm let, věřili, že bude klid,“ popsal tamní přesvědčení.
Lektor češtiny Martin Horn popisuje situaci v ukrajinském Charkově. Hynek Zdeněk
Ještě 24. února, když ho v pět ráno probudily výbuchy, mu studenti tvrdili, že Rusové zaútočí maximálně na vojenské objekty. „Pak se ukázalo, že jde o invazi,“ řekl Horn.
Ze studentů vojáci
Na Ukrajině zůstal ještě deset dnů po vypuknutí války. „V Charkově přestaly postupně fungovat všechny obchody, spali jsme ve sklepě. Studenti se navíc rozjeli do různých míst a někteří narukovali do války,“ pokračoval Horn.
Odcestovat ale nebylo snadné.Tříkilometrový úsek k nádraží byl ostřelován. „Nikdo tam proto nechtěl jít pěšky. Taxikáři toho zneužili tím, že za ty tři kilometry žádali v přepočtu sedm tisíc korun. Přesto měli obsazeno na tři dny dopředu,“ popsal situaci.
Málem ho nepustili
Druhá komplikace nastala na přeplněném nádraží. Ukrajinci nechtěli žádného muže pustit. „Pomohla mi jedna energická žena s dětmi, která mne doslova protlačila přes zácpu a tvrdila, že jsem její manžel, bez kterého neodjede. Zřejmě jen díky ní jsem se dostal do vlaku,“ přiznal lektor češtiny.
Následovala dlouhá, 22 hodin trvající cesta ve stoje do Lvova. „Vlak byl totálně přeplněný. V blízkosti Kyjeva jsme jeli úplně po tmě, museli jsme navíc vypnout mobily. Byla to reakce na to, že o den dříve na vlak někdo střílel,“ pokračoval Horn.
Už zase učí
Do Lvova pak pro Horna přijeli jeho kolegové z brněnského JCMM (dříve známé pod názvem Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobility) a dovezli ho do vlasti. Hned po návratu začal česky učit ukrajinské středoškoláky.
Po dohodě s Centrem pro cizince učí dvě skupiny ukrajinských studentů ve věku 15 až 18 let v prostorách JCMM na České v centru Brna. Kromě toho prostřednictvím online kurzů nadále vyučuje i vysokoškoláky z Ukrajiny. Spojené státy dnes od Kyjeva očekávají odpověď na mírový rámec, podle kterého by USA uznaly Krym za součást Ruska a neoficiálně také ruskou kontrolu nad takřka všemi okupovanými částmi Ukrajiny. Napsal to portál Axios, který se odvolává na své zdroje. Konečná nabídka amerického prezidenta Donalda Trumpa, jak ji Axios označil, tak vyžaduje, aby Ukrajina přijala ruskou okupaci. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si v úterý předvolalo čínského velvyslance, kterému sdělilo vážné znepokojení z účasti čínských občanů na vojenských akcích proti Ukrajině. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý řekl, že čínští občané v Rusku pracují na výrobě dronů a že Moskva ukradla čínskou technologii bezpilotních prostředků. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis vyzval čínského velvyslance, aby jeho země učinila opatření, která by zastavila podporu Ruska v agresi proti Ukrajině. Dobré ráno, vážení čtenáři. V Londýně se dnes uskuteční jednání o Ukrajině. Ta mají navazovat na čtvrteční rozhovory v Paříži, kde Spojené státy s Ukrajinou, Británií, Francií a Německem sdílely své návrhy týkající se ukončení války na Ukrajině. Americkou delegaci povede zvláštní vyslanec USA pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg. Ukrajinská delegace bude mít podle prezidenta Volodymyra Zelenského mandát k jednání o úplném nebo částečném příměří. O příměří a mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou usiluje Bílý dům. Americký prezident Donald Trump minulý týden pohrozil, že USA ukončí své snahy o urovnání konfliktu, pokud Moskva a Kyjev brzy nedosáhnou pokroku v rozhovorech.
