7°C
Nádor vaječníků nemá žádné jasné příznaky, proto se mu říká tichý zabiják. Pravidelným preventivním vyšetřením je prakticky nemožné jej odhalit, do smrtícího stádia může narůst během několika málo měsíců. Ve většině případů tumor vychází z vejcovodu a odtud roste dále.
Pocit, že břicho praskne...
Pár dní před diagnózou se paní Sausen celkově necítila dobře. „V práci jsem během dne dostala teplotu a stupňující se velké bolesti břicha. Nakonec jsem měla pocit, že se mi útroby nevejdou do břicha a snaží se mi protlačit ven z těla jakýmkoliv otvorem,“ vzpomíná na své pocity.
Zašla tedy za kolegou internistou, vlastně jen proto, aby jí vystavil neschopenku. Lékař byl naštěstí velmi pečlivý a provedl kompletní vyšetření. „Již při ultrazvuku břicha viděl metastázy, ale to si v tu chvíli ještě nechal pro sebe. Provedl další vyšetření. Večer mi zavolal domů, abych se okamžitě druhý den obrátila na gynekologii. Jsem jedna z mála šťastných pacientek, u které byl nádor vaječníků diagnostikován v ten samý den, kdy se s potížemi obrátila na lékaře,“ přiznává pacientka.
Preventivní gynekologické vyšetření provede MUDr. Michal Zikán v Nemocnici Na Bulovce. Podívejte se, co všechno prohlídka na gynekologii zahrnuje.
Před pár lety by mě nezachránili
Nádoru se naštěstí nepodařilo paní Sausen tiše zabít. Prozradil se tím, že jeho část odumřela a zanítila se, což vyvolalo odezvu organismu. Poté, události dostaly rychlý spád. V době diagnózy byl nádor velmi pokročilý. Vyplnil celou malou pánev, prorostl do tlustého střeva, expandoval do břicha a pacientka měla i jednu metastázu do jater.
„Chci všem ženám, které se v této situaci ocitnou poslat naději. Moje rakovina byla v natolik pokročilém stavu, že ještě před pár lety by mne nemohli zachránit,“ popisuje Sausen, která se celou dobu léčí ve Fakultní nemocnici v Motole.
Ačkoli je zdravotnice, i paní Sausen prožívala po zjištění diagnózy hrůzné chvíle.„V pocitech sebelítosti mi tehdy hlavně bránil pohled na mladé maminky s nádory v terminálním stádiu, které se chvěly hrůzou o budoucnost svých malých dětí. Uvědomovala jsem si, že na rozdíl od nich, já jsem stihla dovést svoje dvě děti do dospělosti a odžít si kus života,“ dodala.
Rozřezané tělo, psychické problémy
Paní Sausen má za sebou dvě velké břišní operace, s řezem téměř od hrudní kosti až po kost stydkou. Rozfázovaně bylo nutné vyjmout všechny gynekologické orgány, část střeva, lymfatické uzliny. Operace se střídaly s cykly chemoterapií, kterých bylo celkem osm.
Sausen vůbec nejhůře snášela ztrátu vlasů, obočí a řas. „Existují chladící čepičky, které mohou zamezit vypadávání vlasů, ale při pokročilosti mého nádoru to nebyla priorita. Vlasy vypadají cca dva týdny po první chemoterapii. Ze zrcadla na mne hleděl moučný červ. Racionálně jsem věděla, že je to hloupost, ale nemohla jsem si pomoci,“ vypráví Sausen s tím, že první týdny léčby vůbec nemohla vycházet z domu, jak se styděla.
A problémy se nevyhly ani psychice. „Sžírá vás mučivý strach o osud našich milovaných, až tu nebudeme. Ochromuje nás úzkostná představa vlastního nedůstojného dlouhého umírání. Nestyďte se požádat si o antidepresiva, může je předepsat i praktický lékař,“ radí Sausen.
Pocta Angelině Jolie
O tři měsíce později od první diagnózy se lékařka také dozvěděla, že je nositelkou genu BRCA1 (dědičný gen nádorů prsu a vaječníků). Následně se testovala celá její rodina. Prokázalo se, že gen zdědila po svém otci. Jediné štěstí je, že její dvě děti gen nezdědily.
„Celoživotní riziko pro vznik nádoru prsu je u nosiček BRCA1 mutace zvýšeno na 65-85%, pro vznik nádoru vaječníku 39-65%. Jsem nesmírně vděčná herečce Angelině Jolie, nositelce BRCA1 genu, která podstoupila preventivní odstranění gynekologických orgánů a prsou a vše zveřejnila. Odvedla pro nás BRCA ženy obrovský kus práce,“ dodává Sausen, která sama požádala o preventivní mastektomii, tedy odstranění obou prsů.
Klíčové je testování
Zásadní roli v prevenci karcinomu vaječníků má testování na přítomnost mutace v genech BRCA1 a BRCA2 u zdravých žen se zvýšeným výskytem nádorů v rodině. Tyto vrozené mutace totiž významně riziko nádorového onemocnění vaječníků zvyšují. Obrovský význam však má i testování žen, u kterých již nádorové onemocnění vaječníků propuklo, a to bez ohledu na rodinnou anamnézu. I když se postupně daří testovat stále více těchto pacientek, vlivem pandemie nemoci COVID-19 pravděpodobně nebude zlepšení tak znatelné, jak slibují data z první poloviny roku 2020.
Dědičná mutace v genech, jež jsou spojeny s predispozicí k rozvoji nádorového onemocnění, je nalezena až u 30 % pacientek s karcinomem vaječníků. Nejčastěji se jedná právě o mutace v genech BRCA1 a BRCA2. U další, menší části pacientek, je nalezena mutace somatická, tedy vznikající až v nádoru, která se nepřenáší na potomky. Nalezení mutace, ať už dědičné či somatické, je významné pro volbu léčby.
Nové léky
Od uvedení léčby platinou v 70. letech 20. století se v léčbě karcinomu ovaria uplatnilo několik nových léků, které však dramatické zlepšení v prognóze onemocnění v posledních 40 letech nepřinesly. Skutečná revoluce nastává až v posledních letech díky lékům ze skupiny PARP inhibitorů. Intenzivní mezinárodní výzkum umožnil vývoj několika léků z této skupiny a jejich účinek byl ověřen v různých fázích léčby.
V Česku je lék ze skupiny PARP inhibitorů v současnosti hrazený plátci péče u pacientek s karcinomem vaječníků s přítomnou mutací v genech BRCA, pouze pokud se u nich onemocnění opakuje a pokud dobře odpovídá na léčbu chemoterapií s platinou. Evropská léková agentura však již schválila tyto léky i pro pacientky s mutací genu BRCA, u kterých byl karcinom vaječníku diagnostikován nově.
„V této indikaci má léčba novou skupinou látek ještě větší přínos, významně oddaluje návrat onemocnění, v průměru více než o 4 roky, a dle dosavadních výsledků můžeme stále doufat i v to, že vede k uzdravení některých pacientek. Věříme, že v ČR brzy dojde ke shodě plátců péče, Ministerstva zdravotnictví a výrobce, aby byly tyto léky k dispozici pro nově diagnostikované pacientky co nejdříve. Jedná se totiž o léčbu, která významně zvyšuje jejich šance na delší život v dobré kvalitě,“ vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc., FCMA, vedoucí Onkogynekologického centra VFN v Praze.
Varovné příznaky
Nemoc se dlouho neprojevuje a ženy většinou přivede k lékaři až zvětšený objem břicha. „Bolesti v podbřišku, náhle vzniklé nechutenství nebo rychlé zvětšování objemu břicha – takové příznaky by ženu v jakémkoli věku měly přivést ke gynekologovi. Důležitý je čas, zpoždění několika měsíců může rozhodnout, zda lékaři zjistí onemocnění ve vyléčitelném stádiu. Je tedy potřeba naslouchat signálům vlastního těla,“ doplňuje Cibula.
Pomáhá VERONICA
Pacientky s karcinomem endometria, vulvy, vaječníků, děložního hrdla a ženy s genetickou mutací BRCA 1 a BRCA 2 sdružuje Pacientská organizace VERONICA. Další informace o genetické mutaci BRCA naleznete ZDE.
Kdy jít poprvé ke gynekologovi a jak často absolvovat prohlídku?
