Podnikatel Zdeněk Jirout bere raději mladé. Víc vydrží a jsou flexibilnější.
Autor: Jaroslav Krčál

Podnikatel Zdeněk Jirout (37) Raději beru mladé

Podnikatel Zdeněk Jirout z Ostřešan na Pardubicku, který vlastní montážní firmu, dává podle svých slov rozhodně přednost mladým zaměstnancům.. Po celé republice montují jeho lidé satelitní komplety na příjem televizního signálu.

„Podnikám v oboru už delší dobu a tak jsme měl v zaměstnání mladé lidi hned po škole i důchodce. Přeci jen však montér musí občas na střechy domů a tak je potřeba i fyzická zdatnost. V poslední době proto přijímám do zaměstnání spíše mladé lidi. Ti starší ve firmě zůstávají, ale spíš pracují na složitějších případech a mladší zaučují,“ říká.

„Dělal pro mne například i důchodce, který svoji práci zvládl dobře. Ale stačilo, když mu cestou vběhl do cesty pes. Vystoupil z auta rozčílil se na majitele toho psa, že si ho nehlídá a dostal infarkt. Jeho rodina mu pak montáže zakázala,“ popisuje Zdeněk Jirout.

V současné době tak při výběru zaměstnanců, které přibírá, preferuje mladé lidi. „I když je s nimi občas potíž kvůli spolehlivosti, vyváží to jejich přizpůsobivost. Jsou ochotní jet kamkoliv a prakticky kdykoliv, což je v našem oboru dost často potřeba,“ dodává.

Majitel truhlářství Petr Janiš dává přednost zkušeným praktikům. Nedělají většinou chyby a je na ně spoleh.
Autor: Jiří Černohorský

Majitel truhlářství Petr Janiš (57): Starší pracují líp

Majitel truhlářství v Zadní Třebáni nedaleko Prahy Petr Janiš je mnohem radši, když pro něj pracují starší lidé. Má pro to hned několik dobrých důvodů. „Dávám přednost starším truhlářům a nevadí mi, když jsou to důchodci. Mají praxi, dělají líp a je větší naděje, že budou spolehliví,“ říká.

Pan Janiš má truhlářství už od roku 1993 a se zaměstnanci si zažil leccos. „S mladými mám hrozné zkušenosti. Takoví ti přes dvacet pořád řeší holky a na práci se moc nesoustředí. Oni mají plnou hlavu toho, jestli budou kouřit trávu, nebo se opijí, jestli udělají nějakou pařbu. Peníze chtějí, ale nic moc za to nepředvedou,“ popisuje otráveně.

„Teď jsem tady měl jednoho dvacetiletého blbce. Lhal mi, že umí řemeslo, ale neuměl vůbec nic. Chtěl jsem mu pomoct, ale s ním to prostě nešlo. Měl pracovat přes víkend, vykašlal se na to a nakonec mi ani nebral mobil. Pak mi do očí lhal, že ho ztratil. Musel jsem ho vyhodit. A zdálo se, že mu ani nevadilo. Asi byl rád, že už nemusí pracovat,“ vypráví pan Janiš.

„V řemesle můžu důchodce jenom doporučit. Jsou zvyklí pracovat, dělají líp, nedělají chyby a je na ně spoleh,“ říká Petr Janiš. „Oni sice zdánlivě dělají pomaleji, ale protože líp využívají pracovní dobu a málokdy dělají chyby, ten výrobek mají nakonec mnohem dřív hotový. A finančně přitom nejsou o nic náročnější než dvacetiletí, většinou spíš naopak,“ uzavírá pan Janiš.