Kristian Kodet (58) se zřejmě narodil v dobře střiženém obleku s pečlivě uvázaným šátkem okolo krku. Jinak si to neumím vysvětlit. I na chalupě, kde právě dokončuje poslední obrazy pro nadcházející výstavu, nás uvítal, jako by právě kráčel na schůzku do drahé secesní kavárny. "Jsem v pracovním, vždyť mám světlé šaty, ne tmavé," bránil se malíř našim invektivám. Dovedu si tak představit, že i na borůvky chodí ve smokingu. Na faře asi osmnáct kilometrů od Tábora jsme Kristiana zastihli se štětcem v ruce. Marně jsme pátrali po tradiční otevřené sedmičce červeného. Práce je momentálně přednější. "Zdejší malebné prostředí je pro mne velice inspirující, ale občas musím utéct do města, abych se ze samého klidu a malování nezbláznil," přiznal Kodet. Odskakuje si sice do městského ruchu a určitě se na to převléká do tmavších barev, ale stejně tam tráví většinu času ve svém Muzeu Kodetů. Jsou zde vystavena díla všech tří slavných generací, sochy dědy Emanuela a otce Jana i Kristianovy obrazy. Daleko od umění se tedy při svých útěcích nedostane. "Vystavovat budu v pražské Chodovské tvrzi od 16. srpna do 17. září. Představím na šedesát děl, což je poměrně obsáhlá prezentace," prozradil malíř. Pondělní narozeniny proto prožil v ryze pracovním duchu.