Město Žatec se raduje. Zdeňka tam totiž považují za »svého«. Žil tam, učil na tamní škole, narodily se mu tam dvě děti a začal tam i tvořit. Na Žatecko přišel jeden z »otců« Járy Cimrmana se svou ženou na začátku 60. let.

Stal se učitelem v místní škole, bylo to po studiích jeho první zaměstnání. Děti tehdy svému mladému učiteli daly přezdívku »přítel Bobulka«. Oslovoval je totiž »přátelé« a říkal jim, že chmel má bobulky. „Jenže studenti v Žatci věděli o chmelu daleko více než já. Věděli, že chmel má šišky. A pak už mi Bobulka zůstal,“ směje se Svěrák, který Žatec miluje a stále se do něho vrací.

Video
Video se připravuje ...

Zdeněk Svěrák v narozeninových 7 pádech Honzy Dědka: Všem Hujerům se omlouvám! FTV Prima

Problém s kázní

„Vždyť se mi v Žatci narodily obě děti, Hanička i Honza. Vzpomínám na přátele, první vlastní byt v Podměstí. Odstartovala tam moje učitelská kariéra, strávil jsem tam první čtyři učitelské roky, na taková místa a zážitky se nezapomíná. Vzpomínám na studenty, studentky, překrásné náměstí,“ netají Zdeněk s tím, že na základce měl trochu problémy s kázní.

„Já na ně neuměl být přísný. Neuměl jsem si kázeň moc udržet,“ přiznává. Brzy ale přešel na vysněné gymnázium. „Tam byli studenti ukáznění. Najednou jsem se mohl radovat z učení,“ vzpomíná.

V Žatci vznikly také Svěrákovy první dramatické pokusy. Se studenty nacvičil pásmo Proč želva nemá uši. Při procházkách po náměstí tehdy snil, že bude jako Jirásek. Učit krásnou češtinu a zároveň psát. Jenže to moc nešlo dohromady, proto nakonec skončil s oblíbeným učitelováním. Šel do Prahy do rozhlasu a rozjel závratnou kariéru.

Manželka má potíže s chůzí

Na slavnostním ceremoniálu nemohla chybět Svěrákova manželka Božena (87), se kterou je herec ženatý už 66 let. A protože má občas potíže s chůzí, Svěrákovi pomohla ženu do Vladislavského sálu dopravit Hradní stráž i s vozíčkem.

S pohlednou Boženkou se Zdeněk seznámil, když spolu studovali Vysokou pedagogickou školu. Bylo mu tehdy 18 let a zamiloval se na první pohled. Krátce se společně věnovali kantořině.

Svěráka nakonec zlákalo umění, jeho žena ale zůstala v oboru, učila češtinu a dějepis. „Je také mým prvním čtenářem a korektorem, který prochází mé texty a scénáře. Nešetří nikdy kritikou a často vnikne i hádka,“ usmívá se Svěrák.