Uhlí se začalo vytvářet před 345 milióny let během období nazývaného karbon. Vznik uhlí v této geologické éře, jinak zvané také Pensylvánská epocha, začal v mokřadech a v bažinách poblíž jezer a řek rozkladem pravěkých rostlin. V té době ještě nemohou být zmínky o výskytu dřevin, jak je známe, proto nelze jednoznačně říci, že uhlí vzniká ze dřeva, jak se někde můžeme dočíst. Jednalo se především o kapraďorosty a primitivní předchůdce jehličnanů. Tato mokřadní rostlinstva se působením slunce, vody, vzduchu a několika minerálních látek v nich obsažených přetvářela v uhlovodíky, přičemž podíl uhlíku v uhlí tvoří 65 - 95 procent. Při tomto procesu zbytky rostlin odumřely a začaly klesat na dno bažin. Vzhledem k velmi nízkému obsahu kyslíku pod hladinou se tyto zbytky hnijících rostlin nemohly rozložit, jak je tomu při běžném biologickém procesu (princip kompostu). V této fázi vzniká hmota podobná rašelině. Ta se dostávala stále níže do hlubších geologických vrstev a díky působení tlaku a vyšších teplot ztrácela vodu i jiné látky, zatímco podíl uhlíku rostl.

Uhlí využívá Česká republika ale vlastně celý svět v mnoha odvětvích. Nejvýznamnější je výroba elektřiny, ocele či zhotovení cementu. Různé druhy uhlí (ty se dělí podle množství uhlíku v něm obsaženém) mají různé využití. Např. tepelné uhlí, říkáme mu také parní, se používá především ve výrobě energie nebo koksovatelné uhlí známé jako metalurgické uhlí se využívá při produkci ocele.

Proč si zemědělci schovávají část úrody?

Jmelí – na čem roste a proč ho mít na Vánoce doma?

Magnetické pole – věděli jste, že má Země ochranný štít?

Ozonová vrstva – před čím nás chrání?