Fenomén, na který jsme si počkali: Jeden prsten vládne v Česku 35 let
V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit, zjistili čeští čtenáři roku 1979, kdy za nimi přišel pohádkový Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky od anglického génia Johna Ronalda Reuela Tolkiena (1892–1973). Na opravdu velké dobrodružství, v němž hrají hobiti zásadní roli, si museli počkat do polistopadové éry, kdy přišlo jaro před 35 lety.
Venku všechno kvetlo, když v nakladatelství Mladá fronta roku 1990 dozrálo první oficiální české vydání Pána prstenů: Společenstva Prstenu, úvodní části trilogie, která určovala žánr fantasy. Vynikající překlad Stanislavy Pošustové (77) přitom existoval zhruba od vydání Hobita, kdy text do češtiny přepsala pro svého tatínka. Že by vyšel, nedoufala. „V knize byl Západ sídlem dobra, Východ zla, to ideově vadilo,“ vzpomínala. Mezi lidi však příběh pronikl ve formě samizdatů už v 80. letech. „Snažila jsem se zůstat co nejvěrnější originálu, ač je mnohem košatější,“ řekla Pošustová, dvorní překladatelka Tolkienova díla, jež milují miliony čtenářů i u nás.
„Knihy mají velmi dobrý ohlas a patrně nacházejí stále nové čtenáře. Průběžně je dotiskujeme, a pokud je to možné, překládáme i dosud nevydané tituly,“ komentuje za nakladatelství Argo redaktor Tolkienových knih Vít Penkala. „Svět v nich dává smysl, postavy jsou jen mírně nadnesené, abychom se s nimi mohli ztotožnit, a zároveň usilovali být o trochu lepší. Připomíná, že zlu se neustupuje. Tolkien napsal velký příběh o malých lidech,“ popsal Blesku František Doseděl, jeden z těch, kdo rád stále odhaluje, co stalo poté, „když pan Bilbo Pytlík z Dna pytle oznámil, že brzy hodlá oslavit své sto jedenácté narozeniny...“ Jen jedna otázka zůstává i po všech těch letech nezodpovězena: Kde byl Gondor, když padly Západní Úvaly?
Neexistující recenze
Léta se traduje údajná recenze z Rudého práva, která za normalizace dílo strhala. Podle všeho jde o fámu, žádná taková recenze zřejmě nevyšla. Dohledat se dá ale třeba článek z Tvorby, listu pro kritiku a umění, 30. května 1979 k oblibě Pána prstenů otiskl: „Na první pohled se tento úspěch zdá skutečně nepochopitelný. Tolkienovy knihy nejsou zdaleka tím, co je označováno za čtenářsky lákavé jsou psány biblickým stylem vyprávění, vystupuje v nich nesmírné množství postav s těžko zapamatovatelnými jmény, děj je rozvrstven do mnoha navzájem se překrývajících rovin...“
Zdánlivě negativní recenze ale dílo chválí, v závěru uvádí: „Tolkien pozval milióny čtenářů do své bájné Střední země, země, kde má moc fantazie, cestou přemýšlivé a inteligentní zábavy.“ Zajímavost pak zveřejnil Mladý svět 3. dubna 1990 v článku o dánské královně Markétě II. (84): „Je známá jako ilustrátorka, například vytvořila 70 kreseb pro dánské vydání knihy J. R. Tolkiena Pan prstenů (u nás vyjde tato kniha v MF) a ilustrovala také různá díla dánských autorů.“
Devět statečných a prsten
Kdo tvoří ono Společenstvo Prstenu v boji dobra a zla v dávné Středozemi, kde se odvážní vydávají do země Mordoru s cílem zničit kouzelný prsten a porazit Saurona, pána zla? Hobiti Frodo Pytlík, Samvěd Křepelka, Peregrin Bral (Pipin) a Smělmír Brandorád (Smíšek), dále lidé Aragorn – náčelník Dúnadanů a Isildurův dědic, Boromir – syn správce Gondoru. Také Elf Legolas – syn krále elfů v Temném hvozdu a trpaslík Gimli – syn Glóinův. Zásadní je pak čaroděj Gandalf.
Jeden vládne všem
Byl jen jediný „zlý“ prsten? Kdepak. Dle vyprávění bylo vyrobeno celkem dvacet Prstenů moci. Šestnáct z nich vyrobili Elfové z Eregionu s vědomostmi a pomocí Saurona, který pak sám tajně vyrobil poslední Velký prsten v Hoře osudu v Mordoru. Prsteny připomínají i původní verše: Tři prsteny pro krále elfů pod nebem, Sedm vládcům trpaslíků v síních z kamene, Devět mužům: každý je k smrti odsouzen, Jeden pro Temného pána, jenž dlí na trůně v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem. Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže, Jeden všechny přivede, do temnoty sváže v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem.
Na plátně i obrazovce
Dílo se dočkalo zpracování filmových, televizních i animovaných. Nejznámější je trilogie Petera Jacksona (63), posbírala 28 nominací na Oscara a za všechny tři filmy potvrdila 17 vítězství! Stejně jako současné seriálové vyprávění Prsteny moci na platformě Prime Video ale zpočátku čelil kritice. Jackson měl však výhodu, že ještě neexistovaly sociální sítě. Časem se jeho práce stala kultovní, spolu s herci a třeba hudbou Howarda Shore (78) vytvořili velkolepé vyprávění. Zmíněné seriálové Prsteny moci jsou Tolkienem pouze inspirované, jde vlastně spíše o fanfikci, která u skalních příznivců Pána prstenů neuspěla. Přesto je nejsledovanějším seriálem platformy a své fanoušky má.
Podívejte se na upoutávku filmové verze Společenstva prstenu:
Tolkienův dokonalý svět
J. R. R. Tolkien vytvořil pro své knihy celý svět, jeho národy, mytologii i jazyky. „Jsou jedním z největších fantasy dobrodružství, které kdy vzniklo,“ připomíná Libor Pokorný, spoluzakladatel nerdského projektu Nerdopolis. „Fanoušci mají i možnost společně svou vášeň sdílet třeba na akcích jako TolkienCON nebo náš Velkolepý dýchánek s Pánem prstenů. Ukazují, jak moc pro fanoušky dílo znamená. Možná i proto, že největším poselstvím je naděje, že dobro nakonec vždy porazí zlo a v každém z nás může nakonec dřímat hrdina,“ dodal. Argo pak každoročně vydává další autorovy tituly. „Chystáme velmi obsáhlý soubor Tolkienových dopisů, zahrnující dopisy rodině, vydavatelům, přátelům i čtenářům z celého jeho života; v brzké době by pak mělo vyjít nové vydání Atlasu Středozemě,“ láká Vít Penkala.
Hobita jsem mela radsi z tech vsech knih. Asi proto, ze j vic pohadkovy.