Vláda se střetne s ANO u Ústavního soudu. Vstoupí do řízení o důchodové reformě
Vláda vstoupí jako vedlejší účastník do řízení, ve kterém na návrh hnutí ANO rozhoduje Ústavní soud (ÚS) o zrušení důchodové reformy. Přijímání legislativy dle kabinetu bylo v pořádku. Na programu měla vláda také novelu zákona o uznávání odborné kvalifikace a zaujala postoj vůči některým opatřením Evropské unie směřujícím k naplnění klimatických cílů.
Vláda se v řízení u Ústavního soudu postaví proti návrhu na zrušení důchodové reformy, jak požadovali ministři vnitra, práce i obrany. Proces přijímání novely byl dle premiéra Petra Fialy (ODS) v pořádku. „Ústavní práva opozice krácena nebyla, opozice měla dost prostoru na vyjádření svých kritických poznámek,“ sdělil Fiala. Reforma je podle něj třeba zachovat tak, jak byla přijata, aby Česko mohlo nadále garantovat mladším ročníkům, že jednou dostanou důchod ve smysluplné výši.
ANO u soudu argumentuje kontinuálním porušováním jednacího řádu Sněmovny při schvalování zákona, obsahově napadlo také zvýšení věku odchodu do důchodu nad 65 let. O návrhu bude rozhodovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Hnutí ANO v tomto volebním období napadlo u ÚS sedm norem, se zrušením zákona uspělo zatím jednou.
Kabinet rovněř souhlasil se vstupem do řízení, ve kterém Ústavní soud z iniciativy Okresního soudu v Novém Jičíně rozhoduje o zrušení části zákona o matrikách. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků jednání.
Premiér na tiskové konferenci též zmínil tzv. rámcovou pozici kabinetu ke sdělení Evropské komise a to sice Dohodě o čistém průmyslu. Jde o výčet opatření, které chce v příštích dvou letech Komise uplatnit k zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu. „Zaměření toho sdělení je energetika, dekarbonizace a její financování, oběhové hospodaření,“ sdělil premiér. Vláda je dle něj přesvědčena, že tento „tento dokument nemá reálný přínos“.
„Nedává skutečný impuls ke změně politiky Green Dealu a nepřináší změny, o které se snaží naše vláda,“ zkritizoval Fiala. Premiér nesouhlasí s navržením klimatických cílů do roku 2040. Tlak na zmírnění klimatických cílů se dle premiéra již vyplatil, například v případě automobilek a pokut, které měly být na firmy uvaleny v souvislosti s emisemi. Premiér chce též usilovat o odklad zákazu spalovacích motorů, který je nyní stanoven na rok 2035.
„ČR jasně říká, co chceme, jak by to mělo být. Nesouhlasíme s cílem 90procentního snížení skleníkových plynů do roku 2040. Je to regulace, která by nás více ohrožovala, než nám pomáhala,“ doplnil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
„Také usilujeme o odklad emisních povolenek pro budovy a silniční dopravu,“ uvedl Fiala s tím, že zatím se ovšem nenašla dostatečná většina členských zemí sedmadvacítky.
K plnění Strategie BESIP 2021–2030 vyzdvihl ministr dopravy některá pozitiva. „Na českých silnicích zemřelo loni nejméně osob od doby, co sledujeme statistiky (od roku 1961, pozn.red.). Konkrétně šlo o 438 lidí a šlo o 4procentní pokles ve srovnání s rokem předchozím,“ sdělil Kupka. Některá opatření přijatá Fialovým kabinetem tak už dle minsitra nesou své ovoce. Do budoucna chce řešit třeba nehodovost cyklistů či motorkářů. Kupka k tomu chce představit vzdělávací programy.
Vláda se též věnovala předpisu o uznávání odborné kvalifikace do českého práva zavádí směrnici z roku 2005. I přes několik novel se podle ministerstva školství dosud neprovedla jeho celková revize, která by odstranila aplikační problémy a technické problémy. Evropská komise navíc Česku vytýká nedostatky v transpozici a Soudní dvůr EU loni označil 20 let starý český zákon za nedostačující.
„Předložil jsem dvě varianty možného dalšího postup, přičemž jsme se rozhodli pro minimalistickou variantu (převzetí směrnice EU, pozn.red.), která napravuje to, co nám vyčítala Evropská komise,“ uvedl k problematice ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Změny v procesu uznávání kvalifikace cizinců chce vláda ve Sněmovně projednat zrychleně.
Resty ČR vůči Evropské unii
Česku loni podle vládní zprávy chybělo plně převést do právního řádu osm směrnic Evropské unie, stejně jako předloni. U šesti ze směrnic to v minulém roce stihlo částečně. Většina chybějících norem s návazností na unijní právo byla podle stavu ke konci loňského listopadu předložena Parlamentu ke schválení, tři vláda ještě připravovala. Kromě nich je třeba přijmout další čtyři desítky zákonů kvůli směrnicím, u nichž takzvaná transpoziční lhůta končí převážně letos a v dalších letech.
Mezi chybějící normy patřily vedle uznávání kvalifikací ze zahraničí například novela o kybernetické bezpečnosti, kvůli níž Česko dostalo v únoru vytýkací dopis od Evropské komise, dále novela o kritické infrastruktuře či novela energetického zákona.
O čem dalším vláda jednala?
Vláda souhlasila s prodloužením termínu administrace projektů ministerstva zdravotnictví financovaných z Národního plánu obnovy (NPO) na rok 2027. Všechny dílčí projekty ale musí být dokončené podle původního plánu, tedy v průběhu roku 2026. Rezort také aktualizuje rozdělení financí do jednotlivých částí svého investičního programu, ve kterém mělo zhruba 17 miliard korun určených z 200 miliard korun NPO na zdravotnictví.
Více peněz má jít například do projektů digitalizace veřejné správy včetně kybernetické bezpečnosti nemocnic. Podle materiálu půjde do podprogramu navíc 542 milionů korun, z nich 427 milionů z fondů EU. Naopak o miliardu méně půjde do části nazvané Národní plán na posílení onkologické prevence a péče. O 577 milionů korun méně bude v kapitole určené na snížení spotřeby energie ve veřejných budovách.
Větší podporu, zejména ze státního rozpočtu, získá podle materiálu brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie na vybudování nového centra kardiovaskulární a transplantační medicíny. Program „Zvýšení odolnosti systému zdravotní péče“, kam centrum spadá, získá navíc 1,6 miliardy korun, z toto 1,5 miliardy korun ze státního rozpočtu.
Kauza Motol za oddálením termínu prý není
Jedním ze zdravotnických projektů podpořených z NPO je také výstavba Národního onkologického centra ve Fakultní nemocnici Motol. Je ale také jednou z investic, o kterou se zajímá policie v korupční kauze, která stála místo dlouholetého ředitele nemocnice Miloslava Ludvíka a jeho náměstka Pavla Budinského.
Stavba v Motole má vyjít na 4,5 miliardy korun, z nichž 3,7 miliardy je přislíbená evropská dotace. „Zkolaudováno musí být do konce roku 2025,“ řekl Ludvík v rozhovoru s ČTK v lednu 2023. V provozu pak musí být centrum do července 2026. Prodloužení termínu administrace projektů podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba ale nesouvisí se situací ve FN Motol, změna se prý připravovala už od loňského listopadu.
Kabinet rozhodoval i o návrhu pro Nejvyšší správní soud na rozpuštění 11 politických uskupení. Jde o subjekty, kterým soud už před rokem pozastavil činnost, protože v rozmezí let 2019 až 2022 nepředložily výroční zprávy. Vláda krok odsouhlasila.
Vláda se zabývala i nominací zástupců do Evropského hospodářského a sociálního výboru na příštích pět let či obsazením správních rad zdravotních pojišťoven. Na programu měla i zprávu o činnosti Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Kabinet oba materiály schválil.
Vláda odsouhlasila také poskytnutí peněžního daru ve výši 5,625 milionu eur Mezinárodnímu institutu strategických studií na uspořádání tří ročníků konference Prague Defence Summit v letech 2025, 2026 a 2027.
První ročník konference se ve spolupráci s Ministerstvem obrany uskutečnil v Praze od 8. do 10. listopadu 2024 za účasti 230 delegátů z řad zástupců ministerstev obrany a zahraničí, vojáků, zástupců civilních i vojenských struktur NATO a EU a bezpečnostních expertů. Ministerstvo obrany navrhlo vládě, aby se tato konference etablovala jako každoroční akce. Letošní ročník je naplánován na 5. až 7. září a hlavním předmětem diskusí má být opět budování evropských obranných kapacit, což je téma, které v mezičase vzhledem k dění na mezinárodní scéně ještě získalo na důležitosti.
Šmejd Fiala patří za ty zlodějiny sám před soud!