Dopravní podnik uvedl, že událost prošetřil jak z kamerových záznamů, tak i přímo na místě, kde zkoumal také výhledové podmínky strojvedoucího. „Je nám líto, co se s pejskem stalo, ale k pochybení strojvedoucího nedošlo,“ řekl Blesku vedoucí komunikace DPP Daniel Šabík.
Kamerové záznamy podle něj odhalily, že ve chvíli, kdy se rozsvítila světelná návěst nad dveřmi vlaku (červená světla) a současně rozezněla zvuková návěst (upozornění cestujícím, aby ukončili výstup a nástup), byla žena s pejskem a kufrem teprve zhruba dva metry před turnikety. „Pejsek byl veden na dlouhém vodítku a šel vedle paní. Zhruba v polovině cesty mezi zónou odbavení a dveřmi vlaku se pejsek otočil k nějakému předmětu, který ležel na dlažbě (nejspíše ubrousek). Paní si toho nejspíše nevšimla a pospíchala k vlaku. Vodítko po chvilce pejska zvrtlo. Pejsek proto pokračoval od neznámého předmětu za paní, která mezitím stihla nastoupit do vlaku. Pejsek na vodítku ale stihl dojít zhruba na bezpečnostní čáru, když se dveře zavřely a vlak se následně rozjel,“ popsal Šabík skutečnosti vyplývající ze záznamů.
Žena nastoupila do prvního vagonu soupravy druhými dveřmi, podle DPP strojvedoucí nemohl pejska vidět. „Kvůli úhlu u prvních třech dveří prvního vagonu strojvedoucí vidí zhruba horní dvě třetiny dveří, tj. bezpečně uvidí člověka. Ale bohužel nevidí, co je na podlaze. Paní s pejskem bohužel nastupovala druhými dveřmi,“ uvedl Šabík.
Tlačítko a bušení na dveře
Svědci na sociálních sítích popsali, že na strojvedoucího někdo začal bušit zevnitř vagonu i z vnějšku, snažili se jej na problém upozornit, a také že ve vagonu zmáčkli nouzové tlačítko. Záznamy ukázaly, že na strojvedoucího z nástupiště mával jeden cestující, který se snažil doběhnout až ke kabině strojvedoucího. „V žádném případě nikdo na vlak ani strojvedoucího zvenčí nebouchal, jak tvrdí údajný svědek. Podle grafikonu zaznamenávajícího všechny signály soupravy cestující ve vlaku zmáčkli tlačítko signalizace strojvedoucímu až 15 vteřin po rozjezdu soupravy. Tj. v době, kdy vlak už byl celou svou délkou v tunelu a jeho zadní část už byla od nejbližšího bodu nástupiště vzdálena cca 50 metrů,“ dodal Šabík.
Upřesnil také, že pokud je tlačitko zmáčknuto za jízdy, je strojvedoucí povinen pokračovat v jízdě do příští stanice, sledovat přitom situaci zpětnými zrcátky a sledovat kontrolku zavření dveří a oznámit cestujícím vlakovým rozhlasem, že situace bude řešena po zastavení vlaku v příští stanici, což strojvedoucí v tu chvíli učinil. „Má to zcela logické bezpečnostní opodstatnění: pokud je vlak pojízdný, je v případě nutnosti první pomoci nebo technického zásahu mnohem jednodušší a rychlejší takový úkon provést ve stanici než v tunelu metra,“ uvedl Šabík.
Pokud by někdo zmáčkl tlačítko ještě před odjezdem metra, byl by rozjezd vlaku zablokován. K tomu, že na strojvedoucího cestující bušili z vnitřku vagonu, Šabík uvedl, že jde o „poměrně běžný kolorit některých cestujících, zejména pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek, zvláště ve večerních hodinách“.
Dopravní podnik na závěr uvedl, že pokud by cestující za každou cenu a na poslední chvíli v době světelné i zvukové návěsti do vlaku nenastupovala a současně si hlídala svého pejska, k žádné mimořádné události by nedošlo. „Bohužel se s podobnými situacemi DPP setkává téměř denně, kdy cestující zbytečně riskují. Například v době světelné a zvukové návěsti se ještě snaží i s kočárky na poslední chvíli dostat do vlaku nebo strkají mezi zavírající se dveře hůl. I přesto, že Smluvní přepravní podmínky PID, podle kterých v zájmu zajištění bezpečnosti cestujících i ostatních osob není cestujícím dovoleno nastupovat do nebo vystupovat z vozidla, pokud je dávána zvuková nebo světelná návěst,“ dodal Šabík.
