Výroba zbraní? Tank spolkne 60 tun oceli, granát 12 kg střelného prachu. Evropa řeší, kde to vzít
Velké plány, jak posílit vlastní obranyschopnost, oznámila Evropa. Zbraně chce nejen více nakupovat, ale i vyrábět. Jenže k tomu jsou potřeba suroviny – ať už kovy a ocel na tanky či jinou těžkou techniku, tak například střelný prach na munici. A ne všeho máme tolik, kolik bychom na splnění našich zbrojních ambicí potřebovali.
Současný, ne zcela utěšující stav, popisuje akční plán na podporu ocelářství a produkce kovů, který nastiňuje, jak pokračovat dál. Evropská komise s ním přišla v půlce března.
Plán hned v úvodu podotýká, že Evropská unie vzešla ze svazku založeného na oceli (Evropské společenství uhlí a oceli), starý kontinent s produkcí kovů má rozsáhlé zkušenosti. V posledních letech ale různí globální hráči masivně rozšiřovali své výrobní kapacity, takže se evropský podíl na světové produkci oceli smrknul na 7-8 procent. V případě hliníku je to jen 3,8 procenta.
Dokonce ani vlastní spotřebu si ve většině případů Evropa nedokáže zajistit vlastními kapacitami. Nejlepší situace panuje u oceli, kde si sama pokrývá 90 procent poptávky. U hliníku je to ale jen 46 procent u niklu 25 procent, uvádí plán.
Oceláři: Potřebujeme hlavně velké projekty
Všechny tyto kovy jsou klíčové pro obranný průmysl. Bez dostatku oceli a dalších surovin nevyrobíte tanky ani další těžkou techniku. Přitom právě vlastní výrobu chce Evropa kvůli politice amerického prezidenta Donalda Trumpa posílit.
Plán poskytuje i přesná čísla. Jeden nový tank spolkne při své výrobě mezi 50 a 60 tunami vysoce kvalitní oceli. Samohybné dělo dokonce až 100 tun oceli. Bojový letoun vyžaduje 3 tuny hliníku. „Zajištění stabilního a odolného dodavatelského řetězce těchto materiálů má zásadní význam pro posílení evropské obranné technologické a průmyslové základny, zajištění připravenosti a vnitřní bezpečnosti EU, uspokojení potřeb EU v oblasti obrany a letectví a zajištění technologické suverenity,“ konstatuje Evropská komise.
Přitom u ocelářského průmyslu vidí EU sestupnou tendenci. Největší německý ocelářský podnik ThyssenKrupp v prosinci 2024 oznámil propuštění 11 tisíc zaměstnanců. Největší česká huť Liberty Ostrava loni v červnu zkrachovala. Produkce oceli se v Evropě snižuje od roku 2017.
Variantou by bylo nakoupit ocel od třetích zemí, avšak to je přesně to, čemu se Evropa chce vyhnout. Naopak chce docílit toho, aby s vlastní ocelí byla konkurenceschopná a navíc její produkce byla pokud možno zelená.
Komise v dokumentu uznává, že tlak na cenu tvoří hlavně energie, které jsou v EU jednoduše výrazně dražší než v USA. Chce ocelářům v tomto ohledu pomoci, k produkci by měla sloužit mimo jiné energie z obnovitelných zdrojů, například vodík.
Podle předsedkyně představenstva Ocelářské unie Marcely Kubalové jsou kapacity oceli v Evropě na zajištění zbrojního průmyslu dostatečné. „Zbrojní průmysl určitě může ocelářství pomoci, ale ta procenta nebudou tak výrazná, že by to zcela vyřešilo problém ocelářství. My potřebujeme hlavně velké projekty, které v Evropě nyní nejsou,“ podotkla pro Blesk Zprávy.
Do hry vstupují cla
Evropská komise v letech 2026 a 2027 pošle 150 milionů eur (3,75 miliardy Kč) do výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Další peníze – 600 milionů eur – věnuje na Dohodu o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal).
Celou samostatnou debatou jsou 25procentní cla, která se na dovoz oceli a hliníku ze všech zemí světa rozhodly uvalit USA od 1. dubna. Evropská komise na to tento týden reagovala prohlášením, že zpřísní podmínky na dovoz oceli do bloku, státy už nebudou moci převádět nevyužité kvóty jiných zemí. Od dubna se navíc sníží dovozní kvóty, čímž se omezí objem oceli, kterou lze do Unie dovézt bezcelně.
Horší problém: Není TNT ani střelný prach
Nejen ocel zbrojní průmysl potřebuje. Bude třeba vyrábět i munici a ta vyžaduje zase jiné suroviny. Jak podotýká agentura Bloomberg, jde o dva základní komponenty – střelný prach a trhaviny. Vlastní rezervy už padly na munici pro Ukrajinu, sklady tak zejí do jisté míry prázdnotou.
Firmy si to uvědomují, například největší německý výrobce zbraní Rheinmetall chce do roku 2028 zvýšit produkci střelného prachu o 50 procent, ale už teď ví, že i když se mu to povede, nedokáže pokrýt současnou ohromnou poptávku. Jestli se to povede, je navíc otázka, pro produkci střelného prachu je třeba nitrocelulóza, která vyžaduje kyseliny dovážené hlavně z Číny. O evropské soběstačnosti se tak mluvit nedá. Jeden dělostřelecký granát přitom potřebuje až 12 kilogramů střelného prachu.
U trhavin, jmenovitě TNT, existuje v Evropě momentálně dokonce jen jedna velká továrna, a to v Polsku, přičemž další se staví ve Finsku. Alternativní trhaviny lze použít, ale jejich norský výrobce je přetížen a má zakázky na roky dopředu.
„Vlády a výrobci musí motivovat civilní chemický průmysl k přechodu na vojenskou výrobu a zjednodušit předpisy, aby bylo možné stavět nové továrny a přepravovat nebezpečné náklady přes celý kontinent, a dokonce zajistit dodávky nejzákladnějších materiálů,“ míní agentura.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme ve středu ráno, dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes také podle agentury AFP řekl, že Kyjev nejedná s Washingtonem o další americké pomoci jeho zemi. „Zatím jsme neměli příležitost dohodnout se s USA na nové pomoci nebo projednat podrobnosti,“ řekl Zelenskyj novinářům.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že se v nejbližší době setká s několika světovými státníky včetně českého prezidenta Petra Pavla. Vyjádřil se tak podle agentury Ukrinform na tiskové konferenci v Kyjevě, žádné podrobnosti o setkání s českou hlavou státu ale nenabídl.
Ty se tam nehodí,to nejsou Čechy.