Trumpovy nenaplněné sliby ukončit ukrajinskou válku za pár hodin: Kde chyboval a v čem se zmýlil?

V září se Trump, několik týdnů před prezidentskými volbami, v New Yorku setkal s prezidentem Zelenským. „Pokud vyhrajeme, myslím, že ji vyřešíme velmi rychle,“ vyzařoval důvěru v ukončení konfliktu na Ukrajině.

Jak rychle to myslel, se v průběhu času měnilo. „Znám Zelenského velmi dobře a znám Putina velmi dobře. Mám dobré vztahy a oni mě respektují,“ pronesl v zářijovém předvolebním duelu s oponentkou Kamalou Harrisovou. „Urovnám to, ještě než se stanu prezidentem. Promluvím s jedním, promluvím s druhým, přivedu je k sobě.“ Tím vystupňoval svůj předchozí závazek z května 2023, že zastaví boje během prvních 24 hodin svého prezidentství.

V úřadu je nyní již více než dva měsíce a v Bílém domě jim možná začíná docházet, že snaha ukončit tak ostrý a složitý konflikt může trvat dlouho. V televizním rozhovoru v polovině března americký prezident přiznal, že když sliboval ukončení války během jednoho dne, byl „trochu sarkastický“.

„Zaprvé, prezidentova víra v sílu jeho osobní diplomacie ‚jeden na jednoho‘ byla možná mylná. Dlouho věřil, že jakýkoli mezinárodní problém lze vyřešit, pokud si sedne s jiným vůdcem a dohodne se s ním,“ uvádí BBC.  Poprvé od návratu do Bílého domu telefonoval s Vladimirem Putinem 12. února, hodinu a půl trvající rozhovor označil za „vysoce produktivní“.

Podruhé si volali 18. března, to už Trump očekával Putinovo kývnutí na konkrétní návrhy k alespoň částečnému uklidnění války. „Je však zřejmé, že tyto telefonáty nedokázaly zajistit okamžité 30denní prozatímní příměří, které Trump chtěl. Jediným podstatným ústupkem, který z Putina vymámil, byl slib, že ukončí ruské útoky na ukrajinská energetická zařízení,“ pokračuje BBC. Údery však stejně pokračovaly.

Ruský prezident Vladimir Putin | ČTK / AP / Maxim Shemetov

Osobní Trumpovo kouzlo a jeho „umění dohody“ (jak nazval svou knihu o podnikání z roku 1987, kterou se newyorský developer dostal do širšího povědomí Američanů) však zjevně na diplomatické scéně nefunguje tolik, jako chce staronový prezident věřit.

Pravda, jeho diplomatům se v letech 2020-21 dovedlo přispět k normalizaci vztahů Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Súdánu a Maroka s Izraelem. Avšak když nastoupil jako vyjednavač sám prezident, vypadalo to podstatně jinak.

Chlubil se, kterak několikrát zasedl k jednacímu stolu s Kim Čong-unem, diktátorem Severní Koreje, který je pro drtivou většinu světa vyvrhelem. Kimovy sliby o utlumení jaderného programu vydržely jen chviličku.

Donald Trump a Kim Čong-un | Bílý dům

Rusko sice nejednou v průběhu války zmiňovalo, že by si přálo mír, prezident Putin však nyní dává najevo, že se Trumpovými snahami nenechá uspěchat. Poprvé se o svém telefonátu s Trumpem veřejně zmínil až s měsíčním odstupem. A na americký návrh napřed začít příměřím, pak řešit dlouhodobý mír, reagoval de facto odmítnutím – je podle něj potřeba řešit „kořeny války“.

„Putin není žádný začátečník. Je to absolvent akademie KGB a vycvičený manipulátor. Ví, že si může hrát na kočku a myš,“ komentoval pro Blesk Petr Kolář, poradce Petra Pavla a bývalý velvyslanec jak v Moskvě, tak ve Washingtonu. „Ví, že nemůže zklamat všechny, a tak dá Trumpovi něco, co může prezentovat jako úspěch. To může vést k dojmu, že jejich rozhovory o příměří mají smysl. Je to strategie, takto dávat malá gesta dobré vůle - třeba hokejový zápas.“

„Za třetí, americká strategie zaměřená nejprve na Ukrajinu byla možná špatně odhadnuta. Bílý dům dospěl k přesvědčení, že překážkou míru je prezident Zelenskyj,“ píše BBC. Tlak na něj, který vyvrcholil konfrontací Trumpa a viceprezidenta JD Vance s ukrajinským prezidentem v Oválné pracovně, stál Američany čas i politický kapitál. A narušil i vztahy s Evropou. „Vladimir Putin si zatím užíval show a dával si načas,“ glosuje BBC.

Bílý dům také možná podceňuje komplexnost situace kolem Ukrajiny. Ač nejprve Zelenskyj navrhoval dohodnout se napřed na klidu zbraní ve vzduchu a na moři, američtí vyjednavači na schůzce v Saúdské Arábii rovnou přihodili i příměří na pozemní frontě – což je daleko komplexnější záležitost, obtížně monitorovatelná, jak ostatně ve své reakci zmínil i Putin. A místo obecného příměří souhlasil jen se vzájemným zastavením úderů na energetickou infrastrukturu. A i tady se ďábel skrývá v detailu, vyjednavači obou stran by se museli dopodrobna dohodnout, na co přesně by se takové moratorium vztahovalo. Beztak už to vypadá passé, Rusové opět na energetiků Ukrajinců cílili. "

Hokej, byznys, slavné zítřky, jen ne příměří. Putin jednáním s Trumpem jen hraje o čas

A za páté, Donald Trump – naturelem obchodník – přidává k bezpečnostním jednáním rovnou i byznys, čímž je dále komplikuje. Volodymyra Zelenského nakonec dotlačil k ústupku, že by USA získaly něco ze zásob cenných a strategických surovin. „Trump trávil čas snahou dohodnout se na rámcové dohodě, jež by americkým firmám dala přístup k ukrajinským kritickým nerostům,“ píše BBC. „Někteří to vidí jako americkou investici do budoucnosti Ukrajiny – a jiní jako vydírání.“