Zemřel sovětský špion Gordijevskij (†86): Deziluze z okupace Československa i řád od královny
Začátkem března ve věku 86 let zemřel Oleg Gordijevskij, zřejmě nejvýše postavený sovětský špion, který za studené války přeběhl na Západ. Dnes o tom informují agentury. Na jeho kariéru měly vliv i události v Československu v srpnu 1968. Gordijevskij zemřel 4. března v Anglii, kde žil od roku 1985.
Historici považují Gordijevského za jednoho z nejdůležitějších špionů studené války. Narodil se v roce 1938 v Moskvě a do sovětské tajné služby vstoupil začátkem 60. let. Působil v Moskvě, Kodani a Londýně. Byl jedním ze sovětských agentů, kteří ztratili iluze o Sovětském svazu poté, co invaze vojsk Varšavské smlouvy zhatila Pražské jaro. Britská tajná služba MI6 ho získala ke spolupráci v roce 1974 a následujících 11 let byl britským „krtkem“ v KGB.
Moskevský rodák (10. října 1938) a syn pracovníka sovětské tajné služby Gordijevskij vystudoval Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO) a v roce 1961 byl již jako člen KGB nasazen do Berlína a poté od roku 1963 do Kodaně. Později se naučil anglicky a vedení ho poslalo do Londýna. To už ovšem byl dvojím agentem.
Propracoval se v hierarchii
Díky spolupráci s Brity, kteří mu poskytovali zdánlivě cenné, ale pro ně neškodné informace, a také vyhošťovali jeho nadřízené, se postupně vypracoval na vedoucího rezidentury KGB v Londýně.
Povýšení si ale dlouho neužil. Než vedení v Anglii převzal, patrně sovětský krtek v centrále americké Ústřední zpravodajské služby CIA Aldrich Ames (od roku 1994 si odpykává doživotní trest) upozornil v květnu 1985 KGB na únik informací z britské metropole. Gordijevskij byl vyslýchán a posléze propuštěn. Nakonec se mu s britskou pomocí podařilo v červenci 1985 uprchnout zpátky do Británie. Nejprve jej britští agenti propašovali z Ruska v kufru auta do Finska, odkud odletěl do Londýna. V Sovětském svazu byl pak v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti, který nebyl nikdy odvolán.
V 80. letech pomohl zabránit nebezpečné eskalaci jaderného napětí mezi Sovětským svazem a Západem, připomíná AP. V roce 1983 signalizoval Sovětům, že manévry NATO v západní Evropě pod označením Able Archer nejsou zahájením útoku na SSSR. Jako jeden z prvních upozornil Západ na Michaila Gorbačova jako možnou budoucí hvězdu sovětské politiky.
Gordijevského zběhnutí na Západ poté vyvolalo dominový řetězec vypovídání diplomatů obou zemí. Na příkaz britských úřadů muselo Británii opustit postupně 31 sovětských občanů, stejný počet Britů byl vyhoštěn ze SSSR. A KGB ještě šest let nepřetržitě sledovala Gordijevského rodinu, než ji v roce 1991 úřady dovolily po značném nátlaku britské premiérky Margaret Thatcherové přestěhovat se do Británie.
Hanba z komunistických zločinů
Vydal několik knížek, ve kterých kromě jiného popisoval svou deziluzi ze sovětského režimu. V roce 1996 vyšly i česky jeho paměti s názvem Příští zastávka poprava. V jedné z knih například uvedl, že dospěl k závěru, že komunistický systém jedné strany „neúprosně vede k netoleranci, nelidskosti a ničení svobod“. Nejlepším způsobem, jak bojovat za demokracii, podle něho bylo „pracovat pro Západ“.
„Je to velmi těžké. Nejdřív jsem byl nadšený, cítil jsem, že dělám, co mi velí vlastní svědomí. Vstoupil jsem do KGB v roce 1962, za Chruščova. Věřil jsem v liberalizaci. V průběhu deseti let jsem se dozvěděl spoustu věcí o zločinech, cítil jsem se zahanben, rozhodl jsem se pomáhat Západu. V posledním období jsem ale zjistil, že mne moji náčelníci odhalili. Měl jsem krevní tlak na mrtvici, neusnul jsem bez barbiturátů. Po útěku jsem se tři roky musel léčit ze závislosti,“ popsal později náročnou roli dvojitého agenta.
V Británii žil Gordijevskij pod ochranou v poklidném městě Godalming asi 65 kilometrů na jihozápad od Londýna. Když už nemusela MI6 brát ohledy na jeho utajení, mohla efektivněji využít informace, jež jí dříve poskytl. Roku 1987 si ho do Oválné pracovny pozval americký prezident Ronald Reagan. Královna Alžběta II. ho v polovině října 2007 vyznamenala šlechtickým titulem, k čemuž mu nadšeně gratulovala expremiérka Thatcherová.
Po konci studené války dával rozhovory, v nichž se vyjadřoval například o tajemství ruských archivů. „Určitě je tam něco o atentátu na papeže Jana Pavla II., stopy vedoucí na Východ. A mnoho údajů o mezinárodním terorismu: mechanismy jeho řízení, jména těch, kteří poskytovali přímou podporu, peníze, falešné dokumenty,“ řekl v roce 1992 Gordijevskij.
Policie v sobotu podle agentury AP informovala, že jeho smrt nevyšetřuje jako podezřelou - snad v kontextu toho, že se ho po pasování na rytíře kdosi z Ruska pokusil otrávit. Ostatně ruské tajné služby se přeběhlíky snaží likvidovat, v Británii například Alexandra Litviněnka a Sergeje Skripala.
To nestojí za tie peniaze ! Musíš sa báť na dve strany ...