„Z třinácte bran pouze věž Prašná zachována!“ Gotický klenot Prahy slaví 550 let
Je to na den 550 let, kdy mistr zednický Václav ze Žlutic přihlížel, jak král Vladislav Jagellonský (1456–1516) položil první kámen stavby, jež se měla stát darem Pražanů ze Starého Města mladému vládci. Prašná brána.
Jak uvádí Řivnáčův průvodce po království Českém z roku 1882: „Podobných bran bylo ve hradbách, Nové město od Starého dělících, třinácte.“ Zůstala stát jediná, do konce 17. století coby Nová věž, „když v ní za císaře Leopolda I. skladiště prachu zřízeno bylo“. Se stavbou určenou k zachování hradeb i k okrase města a tehdejšího Králova dvora se začalo 20. března 1475, kdy král položil do východního nároží základní kámen. „Leta božieho MDCCCLXXV. dwadczaty den brzezna miesiceze Wladislaw, kral Czesky nagiasniegssi spomoci boha poczal kamenu wiezi,“ dokazuje nápis na východní straně. Úkolu se zhostil Václav ze Žlutic a po něm od roku 1477 Matěj z Prostějova (1445–1506), řečený Rejsek, „neboť uměl velmi pěkně rýsovati“.
Později uznávaný umělec se podílel i na podobě chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Na náměstí, které vždy bylo centrem důležitých setkání a obchodů metropole, vystavěl skvost, o němž se zmínil i ve svých Starých pověstech českých Alois Jirásek. Prašná brána zdobí město již 550 let. „Výročí je významným jubileem, ideální příležitostí, jak si připomenout historickou hodnotu této památky,“ řekl Blesku náměstek primátora pro kulturu Jiří Pospíšil (49, TOP 09). Jak se zpívá, nejen „chrám sv. Víta je gotiky chlouba“. Přesvědčit se o tom můžete i vy celý rok.
Obklopena životem
I roku 1902 Klub za starou Prahu hlásal: „Jisto jest, že jest tu místo převýhodné na stavbu krásných, repraesentačních budov, avšak sousedství překrásné Prašné brány, jakých v Evropě málo, nedovoluje tu stavěti vysoké budovy jí v samém sousedství.“ Brána prošla za desítky let své existence mnoha opravami a rekonstrukcemi, ze své výšky 65 metrů dál shlíží na banku, divadlo, Obecní dům, ale i na moderní obchodní centra. Pořád je ale jedinečná.
Oslavy celý rok
Oslavit kulaté výročí mohou zájemci návštěvou ateliérů řemesel, u kurátorských prohlídek, kvízů, online přednášek, či pořízením speciální poštovní známky od ilustrátora Vojtěcha Šedy. „Uvnitř Prašné brány mají nadšenci mimo jiné možnost spatřit klenbu z jejího rubu,“ láká kurátor pražských věží Karel Kučera. Ještě do neděle 23. března mají výhodu Pražané. „Pro držitele Lítačky platí vstupné 55 Kč. Nyní je připravena i multivstupenka za 220 Kč, se kterou mohou zavítat na čtyři pražské věže tzv. Královské cesty,“ řekla Blesku mluvčí Prague City Tourism Klára Janderová. Třeba v sobotu lze s restaurátorem Tomášem Raflem vyzkoušet středověké kamenické řemeslo. Tím to ale nekončí, celý program oslav nabízí stránka prague.eu/550.
Víte, že... • ...brána u Králova dvora nakonec nebyla dokončena jak bylo zamýšleno? Vladislav II. odtud totiž po nepokojích v letech 1483 až 1484 odešel na Pražský hrad a dřívější sídlo přestalo být centrem politického života.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.