Vedoucí vršovického turistického oddílu Poutníci Michal Vitouš svůj život zasvětil pořádání letních táborů a nejrůznějších kurzů pro děti. Zorganizoval a vedl jich nespočet, až do roku 2021, kdy si pro něj osud přichystal těžkou zkoušku. V září z ničeho nic přestal chodit do práce a nikdo o něm neměl žádné zprávy.
Že něco není v pořádku, bylo jasné ve chvíli, kdy se jednomu z vedoucích oddílu ozvala pečovatelská služba. Michal se totiž staral o svou nemocnou maminku, kterou ale několik dní nenavštívil. Pečovatelka ji našla podvyživenou a její zdravotní stav se zhoršil.
Rozjela se pátrací akce. Přátelé z oddílu si rozdělili úkoly a zamířili k jeho bytu. Na místě už byla sanitka. Michal byl na zemi za dveřmi svého bytu v Modřanech, působil pomateně a nemohl se zvednout. Lékaři jej ošetřili ve střešovické nemocnici a zjistili, že má na mozku obrovský hematom, který se tvořil několik týdnů. Musel na operaci, která se naštěstí povedla.
Jeho stav se nelepší
Vedoucí oddílu Ondřej Turek v roce 2021 po incidentu Blesku vzkazoval, že se Michal těší, až se vrátí k práci v oddíle. Po zhruba roční rekonvalescenci se Micha k dětem vrátil, bohužel ne na dlouho.
V roce 2023 se ale jeho stav začal zhoršovat. „Není schopen si v 58 letech sám zajistit jídlo, brát pravidelně životně důležité léky na ředění krve a sehnat mu ubytování je v tomto věku také docela oříšek, protože ještě nespadá do skupiny seniorů. Zároveň byl pod nátlakem dohnán k podpisu propuštění z nemocnice, takže jsme nuceni se o něj, než seženeme minimálně službu k docházení do domu nějak aspoň starat. Je to vyčerpávající,“ popisuje současný stav oblíbeného vedoucího jeho kolegyně Libuše.
„Bohužel se u něj v posledních letech projevila středně těžká až těžká neurodegenerativní onemocnění s kognitivní poruchou, což znamená, že se těžko orientuje v prostoru, rozpoznává objekty, nezvládne plánovat, řešit problémy a cokoliv organizovat. Nejhorší zásah je do koncentrace, a především krátkodobé paměti. Jinými slovy občas neví, kde a čí je,“ vysvětluje Libuše.
Michal je nyní zcela odkázaný na pomoc ostatních: „Michal je jedináček. Nemá žádnou jinou rodinu než jeho maminku (88 let), která má diagnostikovanou Alzheimerovu nemoc a v současné době je v péči profesionálů. Měl pár lásek, ale žádná nebyla osudová, se kterou by založil vlastní rodinu, a tak všechen čas, lásku a péči věnoval oddílům, které se mu staly širokou rodinou,“ říká Libuše z oddílu Poutníci. Poutníci se o Michala starají, jak je to jen možné, každé ráno mu například volají a připomínají mu, aby si vzal své léky.
Muzika jako balzám na duši
„Být v oddílu pro něj byl život. V minulém roce byl ale u nás na táboře na návštěvním dnu, hrál tam na kytaru. To je jedno velké štěstí, že hraje na kytaru a na piano. To je pro něj balzám na duši, to jsou věci, které mu ten mozek aktivují, takže ho v tom hodně podporujeme,“ říká Libuše. Že by se jeho zdravotní stav zlepšil, ale bohužel nelze očekávat.
Jeho invalidní důchod je nízký. Aby Poutníci Michalovi pomohli vše zvládat, založili veřejnou sbírku, ve které vybírají peníze na to, aby mu zajistili bydlení ve vhodném zařízení, která jsou obvykle velmi nákladná. Z peněz uhradí také oblečení, obuv, hygienické potřeby, ale také lázně nebo procedury, které nehradí pojišťovna.
„Pod jeho rukama prošlo několik generací dětí a pomohl vytvořit stovky krásných dnů na oddílových akcích. Teď nastal ten správný čas to Michalovi vše vrátit a pomoci mu najít světlo pro jeho nový start v té nejtěžší etapě jeho života,“ stojí v popisu veřejné sbírky, kterou pro něj přátelé a kolegové pořádají.
