V Evropě se šeptá o historickém kroku, který by mohl změnit rovnováhu sil. Podle německého deníku Bild americký prezident Donald Trump (78) zvažuje stažení vojsk ze zemí, které přistoupily k NATO po roce 1990, tzn. většinu východní Evropy. Přeje si to údajně ruský »car« Vladimir Putin (72).
Trump znovu otřásá spojenci: Opustí americké jednotky Evropu?! …a jsou Češi připraveni?
1.Bez USA bude Evropa zranitelnější
Evropané bijí na poplach. Bez americké vojenské podpory by byla střední a východní Evropa zranitelnější než kdy dříve. „Podle našich informací jde o požadavky Putina z roku 2021, tedy o stažení amerických jednotek ze všech států NATO, které se připojily po roce 1990,“ uvedl nejmenovaný východoevropský bezpečnostní činitel pro Bild.
Jde mj. třeba o Rumunsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Švédsko, samozřejmě Česko i další země, které měl pod drobnohledem Sovětský svaz. Putin totiž dlouhodobě razí myšlenku, že NATO Rusko na mezinárodním poli utlačuje. Italští politici už podle zprávy Bild dokonce začali přípravy na možný odchod amerických vojsk z Kosova.
Trump mezitím ujišťuje. „Nikdo o to nežádá, takže si nemyslím, že bychom to museli udělat. Ani to vlastně nikdy nebylo tématem,“ řekl. Zároveň však připustil, že USA mohou omezit počet svých vojáků v Evropě kvůli rostoucím prioritám v Indo-Pacifiku, tedy kvůli Číně.
2.Skauti bez vedoucího
Podle zdroje obeznámeného s děním v české armádě, který si přál zůstat v anonymitě, by byla Evropa na odchod amerických vojáků zoufale nepřipravena. „Je to jako skautský oddíl. Dokud mají kluci zkušeného vedoucího, cítí se silní. Ale když ten zmizí, najednou je po odvaze,“ říká s tím, že Amerika byla vždy zárukou bezpečnosti Evropy.
„Naše armády se naučily fungovat pod jejich vedením. Jakmile tahle pojistka zmizí, ukáže se, že sami na to zatím nemáme,“ dodal zdroj pro Blesk. Podle něj by dopady stažení amerických sil byly citelné nejvíc v zemích, kde mají USA významnou vojenskou přítomnost. „Jde hlavně o základny v Německu, které dlouhodobě slouží jako logistické a velitelské centrum pro americké operace v Evropě. Důležité jsou ale i jednotky v Polsku a Rumunsku, které fungují jako odstrašující síla vůči Rusku,“ vysvětlil zdroj.
„Američané mají vojáky i v Itálii, kde operují například letecké jednotky, nebo v Norsku, kde trénují v extrémních podmínkách. Každá z těchto základen má svůj strategický význam a jejich případné uzavření by vytvořilo vakuum, které by Evropané jen těžko zaplnili,“ dodává.
3.Češi nejsou připraveni
Co by odchod Američanů znamenal pro Česko? „V České republice nemáme žádnou trvalou přítomnost amerických sil, ale hlavní obranný val je Polsko. Pokud by odtamtud Američané odešli, výrazně by to ovlivnilo i naši bezpečnost,“ upozorňuje zdroj z armády. Češi by si měli podle něj vzít příklad právě z Polska, které dlouhodobě buduje silnou armádu.
„Poláci investují do obrany systematicky a počítají s tím, že konflikt může přijít do dvou až šesti let,“ vysvětluje. A co Česko? „Za 2 % HDP na obranu by nám někdo možná ještě před pár lety tleskal, teď to bude opovrženíhodná hranice,“ nadnesl zdroj. „Bohužel jsme měli investovat před pěti lety. Teď se připravujeme reálně na krizi, která bude za 5 až 10 let. Veškeré nákupy, které teď uděláme, tak už nám nepomůžou,“ uvedl zdroj.
4.Nový svět
Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého jsme svědky dramatického obratu v americké politice. „Kdybyste se mě zeptal před týdnem, řekl bych, že odchod USA z Evropy není reálný. V tuhle chvíli, kdy se dozvídáme ze strany od americké administrativy, že válku rozpoutala Ukrajina, tak evidentně jsme vstoupili do světa, kde je možné všechno,“ řekl Mikulecký v pořadu Blesk Epicentrum.
Pokud by USA stáhly vojáky z Polska nebo Pobaltí, byla by to podle něj „porážka americké politiky“. Mikulecký varuje, že Trump příliš ustupuje Putinovi, ale věří, že pokud ruský prezident své požadavky přežene, Trump může změnit postoj. Ostrou kritiku směřuje k nedávným Trumpovým výrokům o tom, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (47) je diktátor.
„Je to naprosto absurdní narativ, který nahrává ruské propagandě. Zelenskyj není bez chyby, ale označovat ho za diktátora v době, kdy vede obrannou válku proti agresorovi, je nebezpečné zkreslování reality,“ varuje Mikulecký. Připomíná, že Ukrajina je sice ve válečném režimu, ale její vláda stále operuje v rámci ústavních mantinelů a probíhají tam parlamentní procesy.
5.Položit zbraně na stůl
Blesk se na situaci zeptal i premiéra Petra Fialy (60, ODS), podle něhož je nutné zachovat chladnou hlavu. „Nemá smysl komentovat spekulace, kterých se v posledních dnech objevuje spousta,“ řekl Blesku. Evropa ale musí podle něj vzít zodpovědnost za svoji budoucnost do vlastních rukou. „Jednoduše řečeno, musíme položit na stůl peníze a zbraně, jedině pak nás budou ostatní brát vážně,“ zdůraznil premiér.
„Jsme připraveni podpořit navýšení závazku NATO na 3 % HDP. To nám zajistí obranyschopnost a zároveň to nastartuje evropskou ekonomiku. Český i evropský obranný průmysl je na to připraven,“ uvedl. Zároveň však upozornil, že samotné investice nestačí a Evropa musí omezit byrokracii a upravit Green Deal.
„Je nutné, aby naše firmy mohly místo papírování inovovat, vyvíjet a vyrábět tak jako jejich konkurence z USA a Asie. Jedině pak začne svět Evropu brát vážně a my nebudeme klíčovým rozhodnutím pouze přihlížet, ale budeme je tvořit,“ uzavřel premiér.
Video Epicentrum - Milan MikuleckýVideo se připravuje ...- Související
Témata:
