O těch se říká, že každý z nich si instinktivně vybírá skupinu lidí, k níž si vytvoří pevnou vazbu. Někteří tíhnou k malým dětem, jiní k mentálně postiženým, další k seniorům. Pak jsou psíci, jako je Šmoulinka, kteří přilnou k hodně nemocným lidem.
„Čím jsou nemocnější, tím je k nim láskyplnější, šetrnější. Pozná pacienta ve vážném stavu, od něj se pak takřka nehne. Pravděpodobně jde o pozůstatek péče o první její majitelku,“ říká panička fenky canisterapeutka a pedagožka Šárka Honová (52).
Lepší než svačina
Šárka Honová s fenkou dochází za pacienty do Nemocnice AGEL Vítkovice. Třeba za Jaroslavem Mazurem (92), který je tu kvůli komplikacím s ledvinami. „Já se celý život vyhýbal alkoholu, sportoval a stejně jsem tady,“ povzdechl si senior.
Pacient Jaroslav Mazur byl z canisterapeutického pejska Šmoulinky nadšený. Michal Charbulák
Šmoulinka ho ale doslova rozzáří. „No pojď, neboj se,“ pobídne fenku a ta se přitulí. „Pejsek mi zvedne náladu. Je prima. Lepší než svačina,“ rozesměje pan Jaroslav personál i Šárku Honovou. „Přítomnost psa proboří ledy. S pacienty si krásně popovídáme o životě, zavzpomínáme,“ usmála se canisterapeutka.
Od výcviku k terapii
Šárka Honová se ke canisterapii dostala skrze své dlouholeté zkušenosti s výcvikem záchranářských psů a hlavně své lásce k nim. „Už jsem neměla sílu odchodit náročné sportovní výcviky. Postupně jsem tedy spojila svůj koníček s prací a začala se věnovat právě canisterapii,“ vysvětlila panička Šmoulinky.
U dlouhodobě hospitalizovaných starších lidí je přítomnost pejska v jejich postelích neocenitelná. „Při pravidelných návštěvách je účinek canisterapie opravdu znát, a to především v období svátků a chladných měsíců, kdy si mnoho klientů přeje být doma a potřebuje trochu toho rozptýlení,“ uvedla lékařka Zornitza Petrova Markantová z Nemocnice AGEL Vítkovice.
Zázračné uzdravení
Jak dokáže Šmoulinka nejen svýma psíma očima na nemocné lidi zapůsobit dokládá případ maminky (81) Daniela Pazdírka. Žena nešťastně upadla a měla silné krvácení do mozku.
„Doktoři jí nedávali velké šance. Na oddělení následné péče jsme se setkali s paní Šárkou a Šmoulinkou. Mamince canisterapie moc pomáhala. Vše dopadlo dobře, maminka dnes dokonce bydlí sama,“ popsal muž.
