„Děláme slamníky komplet ručně tak, jak se na nich spávalo. Pěstujeme si starý druh žita, křibici, sami ho zpracováváme,“ popsala paní Kristýna s tím, že do výroby zapojila manžela a jejich dvě děti (20 a 17). „Když jsou žně, dělala by se všechna práce v jednom člověku špatně a dlouho,“ vysvětlila.
Rodinný postup je taky tradiční. „Muž kosí, žena dělá snopy, děti dělají povřísla, těmi pak snopy vážeme. Ve snopech se sláma lépe vysuší. Celá rodina to pak mlátíme cepy,“ popsala Kristýna Muchová. Samotné pěchování slamníků už zvládá poměrně rychle. „Polštář mám za 20 minut,“ řekla.
Začala kvůli zádům
Povoláním finanční poradkyně si před sedmi lety po jedné probdělé noci řekla „dost“. „Měla jsem potíže se zády a stará matrace mi neseděla. Slamníky jsem vlastně začala dělat sama pro sebe. Postup jsem si ještě pamatovala od rodičů. Naučila jsem proces i děti, aby ho znaly, kdyby potřebovaly,“ usmála se.
Kristýna Muchová je asi poslední „mohykánkou“ tohoto řemesla. Nezná nikoho, kdo by se mu kromě ní v Česku věnoval. „Asi jsem poslední i v Evropě, protože mě kontaktují i lidé ze zahraničí, kam jsem taky už prodala několik slamníků. Jsou tedy zřejmě obecně k nesehnání,“ uzavřela zručná žena.
Křibice? Snop? Povříslo?
Pro někoho dnes už zapomenuté výrazy souvisí s procesem zpracování žita. Křibice je žito trstnaté, v oblasti Valašska i Gorolie (Jablunkovsko) také zvané „jánské žito“. Dosahuje až dvou metrů výšky a dnes už se vyskytuje v Česku vzácně. Snop je svazek obilí vázaný krátce po posečení. Váže se povříslem, ručně dělaným provazem ze slámy.
Novopečená mistryně
Kristýna Muchová obdržela v Příboře koncem ledna titul „Mistr tradiční rukodělné výroby“, kterým držitele každoročně podpoří Moravskoslezský kraj. Ženu nominovalo příborské Centrum tradičních technologií. „Opečovává řemeslo, tradici a artefakty, se kterými se lidé příliš nepotkávají. Za to jí patří velké díky,“ řekl ředitel Václav Michalička.
I povlak je přírodní
Obal či povlak na slaměné matrace a polštáře je také z přírodních materiálů, je ze směsi bavlny a lnu. Pro Kristýnu Muchovovou je šijí švadlenky, rovněž ručně. Hotový výrobek je tím pádem ruční záležitostí se vším všudy. Slamníky Kristýny Muchové vydrží bez proležení celé tři roky. Kdysi se měnily zhruba po roce.
VIDEO: Hana Hrušková z Domažlic oživila staré řemeslo drátenictví.
Hana Hrušková z Domažlic oživila staré řemeslo drátenictví Zbyněk Schnapka
