Nová svědectví k záhadné smrti Jana Masaryka: Ostrá hádka a smrt kyanidem?

Nešťastná náhoda, sebevražda, či dokonce vražda nepohodlného ministra? Pravou příčinu Masarykova úmrtí v noci z 9. na 10. března 1948 se historici a vyšetřovatelé v průběhu desetiletí pokusili rozlousknout již čtyřikrát. V úterý policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu oznámil, že případ znovu otvírá a věc prověřuje jako podezření ze spáchání trestného činu vraždy. Nové vyšetřování umožnily archiválie, které české diplomacii poskytli tři spojenecké země.

Pozdní návštěva

Dokumenty, které ministerstvo ukázalo novinářům, vycházejí z archivů tajných služeb a diplomatických depeší. Podle Ivana Dubovického z ministerstva zahraničí, který archiválie studoval, patří k nejzajímavějším výpověď Masarykova komorníka Bohumila Příhody. Ten původně tuzemským vyšetřovatelům vypověděl, že u Masaryka po půl deváté večer už nikdo nebyl. V nově odtajněných zprávách ale Příhoda uvedl, že večer ministra navštívili jemu 3 neznámí muži. A propukla ostrá hádka, která se ještě asi šestkrát opakovala. A to na podobné téma. „Při jedné té hádce doslova citoval, že na Jana Masaryka byl vyvíjen nátlak, aby něco podepsal. A Jan Masaryk odpovídá, že udělá cokoliv, ale tohle nikdy nepodepíše, »jenom přes moji mrtvolu«,“ popisuje Dubovický. Hádka utichla teprve před půlnocí. V tu dobu měl Příhoda nést šéfovi kafe a našel jej bledého a třesoucího se.

Podezřelé úmrtí Jana Masaryka: Policie vyšetřuje vraždu! Rozlousknou záhadu nové archiválie?

Stopy po jedu

„To se dostalo do britských, ale zejména amerických odtajněných dokumentů. Takže to je taková novinka, stejně jako se v některém dokumentu uvádí, že tam byla stopa po vpichu kyanidové injekce,“ dodává Dubovický. Bezvládné tělo pak mělo být vyhozeno z okna. Podle něj ale materiály přímo neříkají, že byl Masaryk zavražděn.

Smrt prvního poválečného ministra zahraničí Masaryka dodnes obestírá mlha tajemství. | Profimedia.cz, MZV

A také dojmy

„Masarykovy prsty a dlaně byly pokryty špínou, jako by se držel nějaké tyče či žerdi ve snaze nebýt vyhozen z okna. Tělo bylo ušpiněno fekáliemi,“ stojí například ve zprávě americké rozvědky. Získané materiály také vycházejí z názorů cizích diplomatů – mezi nimi amerického ambasadora a také Masarykova společníka při jeho alkoholových tazích, Laurence Steinhardta (1892–1950) – na to, co se skutečně stalo. Například Steinhardt se měl přiklánět k verzi o sebevraždě. „Byl o tom přesvědčen, nicméně tam zmiňuje, že v pozadí toho určitě byla komunistická strana nepřímo, která donutila Jana Masaryka k tomuto osudnému kroku,“ popisuje Dubovický. Problém s cizími dokumenty je prý ten, že je v nich spousta nesrovnalostí, např. ohledně některých jmen či dat.

Nehoda, Sověti i Britové

Masaryk zemřel jen 10 dní po komunistickém převratu v Československu. Jeho tělo našli ráno 10. března 1948 ležet pod okny svého bytu v Černínském paláci. Podle jedné hypotézy vyskočil Masaryk sám z okna, podle druhé omylem spadl, když se pokoušel po římse utéct ze svého bytu, kde se mohli nacházet vetřelci. A podle třetí hypotézy byl zavražděn. Tomu nahrává krom nepořádku fakt, že přítomnost tří lidí dokazují nedopalky od cigaret, na parapetu okna byly stopy stolice, která by mohla naznačovat strach u obětí násilí či vraždy. V průběhu let se samozřejmě objevovaly různé hypotézy o tom, kdo by mohl stát za jeho smrtí. Podle jedné z nich to mohla být sovětská tajná služba NKVD, která se měla dozvědět, že Masaryk hodlá emigrovat, což by se komunistům nehodilo do krámu. Spekuluje se také o účasti britské rozvědky SIS – důvodem mohlo být, že Masaryk měl velký podíl na exportu zbraní vznikajícímu židovskému státu, což bylo proti britským zájmům…

Kdo byl Jan Masaryk?

• Syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.
• Jako mladý žil v USA, kde pracoval jako dělník i jako bankovní úředník.
• Byl ženatý s Frances Craneovou Leatherbeeovou, v roce 1931 se rozvedl.
• Byl známý pro svůj bohémský život, měl rád večírky, alkohol, spekuluje se, že také užíval kokain a různé léky.
• Byl velvyslancem v Londýně, následně pak ministrem zahraničí v exilové vládě, kde bylo jeho úkolem vybojovat pro Benešův kabinet uznání od spojenců a následně potvrzení, že po válce bude Československo obnoveno.
• Po válce byl šéfem diplomacie i v komunistickém kabinetu Klementa Gottwalda.
• V únoru 1948 podali nekomunističtí ministři vlády demisi. Kabinet měl 25 členů. Třináct z nich na svá místa rezignovalo. Stačil ještě jeden člen, aby vláda padla a komunisté měli složitější cestu k ovládnutí země. Masaryk ale neodstoupil.