Smrt na kolejích, Spartakiáda i největší koncert v Čechách: Výročí, která čekají Prahu v roce 2025

Platí za největší pohřebiště nejen v Praze, ale vůbec v celých Čechách. „Podle odhadu zde bylo od založení hřbitovů pochováno přes dva miliony zemřelých,“ píše v knize Pražské hřbitovy: Olšanské hřbitovy Miloš Szabo. Jejich historie se začala psát už v roce 1680, kdy vznikl první hřbitov, jenž se postupem let, desetiletí a staletí rozšířil do rozsáhlého mnohotvárného areálu, jejž známe dnes.

Sofijské náměstí v Modřanech přišlo o svého maskota Mikeše (†8). Místní mu stavěli pomník

„29. ledna 1680, farář od staroměstského kostela sv. Martina (…) pozemek vysvětil, aby se mohlo urychleně začít pohřbívat,“ uvádí Szabo. Pár let nato k nejstarší části hřbitova přibyl i kostel sv. Rocha. Postupem let zde vznikla i vojenská pohřebiště, a poslední místo odpočinku zde nalezly významné české i československé osobnosti: Jan Palach, básník Karel Jaromír Erben, bavič Vladimír Menšík, hudebník Meky Žbirka, legendární hokejista a trenér Ivan Hlinka nebo fotbalový reprezentant, ikona pražské Sparty a zároveň hokejový mistr Evropy Karel Pešek – Káďa, a desítky dalších.

Hrob slavistického trenéra Johna Williama Maddena, který adoptoval Odbor přátel Slavie

Autor: SPH

To bylo 10. února roku 1975 slávy, když se v tehdejším Československu otevřel v té době největší obchodní dům. Stuhu k otevření Kotvy tehdy přestřihl šéf pražské organizace KSČ Antonín Kapek, kterému sekundoval ministr obchodu Josef Trávníček. Paradoxně ale nebyli přítomni ti, jež si slávu zasloužili nejvíc – architekti Vladimír a Věra Machoninovi, kteří obchodní dům navrhli. Od loňského ledna je obchodní dům uzavřen kvůli nákladné rekonstrukci, po níž by se prostory věhlasného obchodního domu měli nanovo otevřít v příštích letech.

Obchodní dům Kotva v Praze

Autor: Blesk:Michal Protivanský/CNC

Bylo by se dočkalo současnosti, pravděpodobně by se o nádraží Praha-Těšnov hovořilo jako o jednom z vůbec nejhezčích z celé republiky. Osud tomu ale chtěl jinak. Novorenesanční budova nádraží, které veřejnosti začalo sloužit v roce 1875, byla zbouraná o 110 let později. Důvodem byla nejen „konkurence“ nedalekého Masarykova nádraží, ale také čím dál větší obliba automobilové dopravy. Kvůli ní byla od 70. let budována tzv. Severojižní magistrála napříč Prahou, kvůli níž muselo jít 16. března 1985 k zemi i tehdy již nevyužívané nádraží. Na jeho místě se dnes nachází park Těšnov.

16. března 1985 ráno se ozval výbuch...

Autor: Foto: Daniel Černovský, ČTK, archiv Muzea hl. m. Prahy

Schylovalo se k Velikonocům, přesto měli Pražané tou dobou docela jiné starosti. Metropole se dosud vzpamatovávala z náletu, který proběhl na den sv. Valentýna 14. února 1945. Málokdo mohl čekat, že se 25. března téhož roku bude situace opakovat. Ten den totiž nad metropoli cíleně zavítaly spojenecké bombardéry, které chtěly uštědřit tvrdý políček nacistickému průmyslu.

Téměř dokonaná zkáza Vysočan: Před 78 lety byly se zemí srovnány tisíce budov! I nejstarší dům

Proto byly při náletu 208 bombardérů zvoleny industriální destinace na kraji Prahy: Vysočany, Kbely, Čakovice nebo Libeň. „Na libeňské a vysočanské továrny svrhlo bomby 143 bombardérů typu Liberator,“ píše Josef Voříšek, autor knihy Praha 1945 očima fotografa. „V Praze a okolních obcích zahynulo během tohoto náletu nejméně 548 lidí. Dalších 1027 bylo zraněno.“ Průmyslová zóna ve Vysočanech byla prakticky zlikvidovaná. Svržené bomby zdevastovaly téměř 3 tisíce budov, přičemž obzvláště obrovské škody napáchaly ve Kbelích, kde je dodnes k vidění i pomník obětem bombardování.

Následky bombardování Vysočan z 25. března 1945.

Autor: Vojenský historický ústav

Dlouhá staletí byla Praha bez nemocnic i porodnic. Provoz vůbec té první byl zahájen v roce 1789 v jednom z domů u Apolináře, přičemž její fungování nebylo vůbec jednoduché. Ženy do ní chodily potají, protože „drtivá většina matek, které zde přiváděly na svět své potomky, byla neprovdána,“ uvádí historici Petr Svobodný s Ludmilou Hlaváčkovou v knize Pražské špitály a nemocnice.

Provozovatel pražských klubů o Bartošové (†48): Tajná láska po smrti Sepešiho (†25)!

Tou dobou šlo spíše o z nouze ctnost, která na problematiku porodů reagovala jen dílčí, byť navýsost potřebnou snahou. Skutečně první zemská porodnice vznikla až roku 1875 v působivé novogotické budově, jíž u Apolináře navrhl architekt a mecenáš Josef Hlávka. Ve své době šlo o největší a nejmodernější stavbu tohoto druhu v Evropě. 26. dubna roku 1875 zde přivítali na svět první narozenou holčičku, jak referovaly Národní listy dne 28. dubna: „Nová porodnice již odevzdána jest svému účelu. Předevčírem večer přijala prvého novorozence, holčičku. Matka její jest Barbora Koutná z Rožmitálu.“

Podílel se na porážce nacismu. Jeho vojska osvobozovala v roce 1945 Osvětim i Prahu, v roce 1956 pak ale krvavě potlačila maďarské povstání. Osoba maršála Ivana Stěpanoviče Koněva zůstává do dnešních dnů kontroverzní, byť je třeba říci, že šlo o vojáka z povolání, který i přes svou vysokou šarži chtě nechtě musel plnit příkazy shůry. Ostatně právě ti také přispěli k tomu, že se z Koněva stal předobraz vojevůdce, jemuž jsme v roce 1945 vděčili za osvobození, byť to nebyla tak docela pravda.

Nejednoznačnost jeho historické úlohy začala vadit představitelům Prahy 6, na jejímž území stávala od roku 1980 jeho socha. Ta se stala cílem hned několika útoků vandalů. V reakci na šířící se nevoli s pomníkem jej nakonec nechala dejvická radnice demontovat, což se neobešlo bez reakcí nejvyšších politických špiček, i samotného Ruska.

Policista znásilnil po večírku kolegyni? Poškozená: Strčil mi ruku do vagíny! Soud vyslýchá svědky

„Máme zde osoby, které mají až příliš kladný vztah k sovětské historii. Ale je otázkou proč, když dnes máme historická fakt a údaje, dokonce i z ruských archivů, které úlohu sovětské armády nevykreslují v tak pozitivním světle, jak by se mohlo myslet,“ podivil se historik a poslanec Pavel Žáček (ODS) při besedě s veřejností. Od odstranění se socha nachází v depozitáři Prahy 6, přičemž se s ní počítá jako se součástí plánované expozice Muzea paměti XX. století. Nešlo o jediný skutek, který s „demontáží” Koněvova odkazu v Praze souvisel. Od řijna 2023 se přejmenovala důležitá žižkovská dopravní tepna Koněvova na Hartigovu, dle prvního starosty Žižkova.

Socha maršála Koněva vzbuzuje stále kontroverzi.

Autor: koláž Blesk.cz

Není to tak dávno, kdy konečná pro západní trasu linky metra A byla na Dejvické. Až od 6. dubna 2015 platí, že konečnou je Nemocnice Motol. Toho dne se síť pražské podzemky oficiálně rozšířila o 4 stanice – vyjma té motolské to jsou Petřiny, Nádraží Veleslavín a Bořislavka. Doposud platí za nejmladší stanice v Praze, avšak pozor! Vbrzku tomu bude jinak. Od roku 2022 se staví nová linka D, jejíž první stanice by měly být zprovozněny dle ideálního scénáře v roce 2031.

Sláva v pražském metru: Otevření nově prodloužené linky A

Autor: Foto Blesk - David Malík

V květnu si budeme připomínat 80 let od konce nejhrozivější války, která se kdy na Zemi odehrála. S tím se pojí i nejčernější úseky české historie, kdy byly české země sdružené pod hlavičkou Protektorátu Čechy a Morava, který zřídilo nacistické Německo. Ale i v té nejčernější tmě dokázali naši předkové zažehnout jasné světlo, tak jako 5. května 1945, kdy naplno propuklo Pražské povstání.

Tisíce mrtvých v pražských ulicích: Při Květnovém povstání Němci z Hrdlořez ostřelovali Jarov a Aloisov

Za cenu nejvyšších obětí se Pražané s výpomocí příslušníků Ruské osvobozenecké armády (ROA) osvobodili od nacistických okupantů, kteří až do posledních válečných dnů páchali nejrůznější zvěrstva i na civilním obyvatelstvu. V pozdním odpoledni 8. května podepsal německý generál Rudolf Toussaint definitivní kapitulaci německých vojsk v Praze výměnou za volný odchod. Den poté do Prahy přijely první sovětské tanky., které pomohly porazit zbytek vzdorujících nacistů.

I hrdlořezští obyvatelé zažívali v květnu 1945 skutečně peprné chvilky. Mnoho z místních rodáků tu během několika jarních dní zemřelo. Přesto se mnozí neváhali zapojit do povstání, které Prahu osvobodilo od nacistického teroru.

Autor: Koláž Blesk

Když byl v Karlíně roku 1971 postaven hotel Olympik, jednalo se o největší hotel v Československu. Také dodnes budí svou velikostí a vzezřením údiv. Do výšky zhruba 73 metrů se vešlo 21 poschodí, v nichž měli nalézt ubytování sportovci pro zvažované olympijské hry v roce 1980, o které se Praha hodlala ucházet. Nakonec se olympiáda konala v Moskvě. Do historie tak karlínský hotel vstoupil kvůli jiné, daleko pochmurnější události.

Malířka nevšední a neohraničené fantazie. Na vernisážích vzbuzuje Klára Sedlo (29) svými akty rozpaky

26. května před 30 lety uprostřed hotelu došlo k požáru. Ten se záhy začal šířit napříč prostory. Na následky jednoho z nejhorších požárů v Čechách zemřelo celkem 8 lidí. Nebýt včasného zásahu hasičů, mohlo jich být více. Ze situace jsou známé fotografie cizinců, kteří v těch nejvyšších patrech před ohněm a kouřem hledali útočiště na úzkých parapetech budovy. „Trnul jsem v obavách, aby některý z nich nespadl dolů. Až později jsem se dozvěděl, že to byli piloti. Proto pro ně nebyl problém, v té výšce být,“ zavzpomínal pro Blesk hasič Václav Kratochvíl, který byl tehdy velitelem zásahu.

Z této fotografie se doslova tají dech. Ukazuje skupinku hostů v těch nejvyšších patrech budovy, kteří se před zkázonosným dávivým dýmem snažili schovat na úzkých římsách hotelu.

Autor: David Malík, HZS Praha

Po Karlově mostě jde o nejstarší pražský most. Svou délkou se do dnešních dnů jedná o jeden z vůbec nejdelších železničních mostů ve Střední Evropě. Řeč je o Negrelliho viaduktu, po němž se vlaky prohání od 1. června 1850. V letech 2017 až 2020 byl kompletně citlivě zrekonstruován a proměny čekají i jeho nejbližší okolí zvláště na holešovické straně, kde má na území Bubnů vzniknout velkokapacitní moderní čtvrť.

Negrelliho viadukt byl v době svého vzniku nejdelším mostem v Evropě. Dodnes je po Karlově mostě druhým nejstarším mostem v Praze. Kolik ten už pamatuje lokomotiv, co se přes něj projely, zamilovaných párů, co pod jeho pilíři sešly, pejskařů, kteří tudy chodí na Štvanici venčit své čtyřnohé mazlíčky...

Autor: David Zima

Letos to bude 40 let, kdy se naposledy konala komunistická „přehlídka“ sportu a tělovýchovy – tzv. Spartakiáda. Ve dnech 27. až 30. června 1985 se zhruba 200 tisíc cvičenců vystřídalo na Velkém strahovském stadionu. Sportovní událost vešla v povědomí mimo jiné i díky písni Poupata od Michala Davida, na níž tehdy cvičenci cvičili. Píseň se stala nejen symbolem Spartakiády, ale zároveň i symbolem hudební tvorby prorežimních muzikantů před rokem 1989.

Cvičenci dokázali tvořit nápadité lidské obrazce.

Autor: Facebook - RETRO - Československo - Stanka Bonczek

I kvůli jiné události spjaté s hudbou vešel strahovský stadion do povědomí. Konkrétně 5. srpna 1995 se mezi tribunami neneslo halekání Poupat, nýbrž legendární britští rockeři The Rolling Stones, kteří s 126 tisíci diváků stanovili dosud nepřekonaný rekord v návštěvnosti hudebního vystoupení.

Dva hrobníci v kapele z Libně: „Jsem rád, když vidím, že jsou lidi naživu,“ říká zpěvák Jakub

A že se měly davy na co těšit! Byť „Stouni“ tehdy poprvé na koncertní šňůru vyjeli bez svého letitého basáka Billa Wymana, obecenstvo bylo nadšeno! Zazněly takové rockové pecky jako Not Fade Away, Satisfactioun, Jumpin’ Jack Flash nebo jedna z těch novějších – Love is Strong. A stejně jako pět let předtím, i tehdy se s rockovými ikonami sešel prezident Václav Havel, jenž sehrál ústřední roli v tom, že se „Valící se kameny“ vůbec dovalily do Prahy. „Kdyby tady nebyla osoba Václava Havla, tak mě vůbec nenapadlo ten fax poslat,“ vrátil se k roku 1990 hudební manažer Lubomír Šmítmajer ve vyjádření pro iRozhlas. Byl to on, komu se tehdy podařilo rockého legendy nalákat do Prahy, kterou od té doby navštívili několikrát.

Prezident Československa Václav Havel spolu s členy skupiny Rolling Stones (Praha, 1990)

Autor: ČTK

V Praze se nachází řada vlakových nádraží. Některá jsou velká a centrální, jiná obsluhují okrajové části metropole. Mezi takové spadá i nádraží v Běchovicích, které je taktéž jedno z nejstarších v Praze. Otevřeno bylo 1. září roku 1845 na železnici, jež původně spojovala Prahu s Olomoucí.

Znalci se neshodují! Řeší příčetnost Magdaleny Š. a Ireny S. při vraždě Richarda Š. (†50). Byl bez duše?

Kulaté výročí se týká i daleko méně veselé události, a to tragické železniční nehody, k níž v Běchovicích došlo 15. října roku 1965. V mlze se tehdy srazily dvě soupravy, přičemž kolize si vyžádala nejen několik zraněných, ale především dva zesnulé zaměstnance drah.

Historické vlaky. (13. června 2021)

Autor: Blesk:David Malik

To bylo slávy, když se začalo s budováním tunelového komplexu Blanka. Jeho zprovoznění před 10 lety však doprovázely protažené obličeje, způsobené několikerými komplikacemi. Stavba se totiž od prvotního plánu nejen časově protáhla, ale i prodražila. Původně se s jejím otevřením počítalo už v roce 2011, avšak kvůli nejrůznějším peripetiím, které souvisely i s pozastavením stavby či s jejími nedokonalostmi v podobě navlhlé kabeláže, kterou bylo třeba vyměnit, se auta Blankou poprvé proháněla až o několi let později.

Takhle to chodí v nevěstinci v Holešovicích! Z celonoční šichty mě kolikrát bolela ruka, popsala Simona (29)

S tím souvisí také známý výrok tehdejší primátorky hlavního města Adriany Krnáčové (ANO) v reakci na dotaz, kdo je za vzniklé nedokonalosti při stavbě zodpovědný. „Asi nějaký debil. Asi jsou blbí. Když někdo hrabe tunel, je tam s největší pravděpodobností nějaká vlhkost,“ divila se v TV Nova. Definitivně se Blanka otevřela vozidlům až 19. září 2015 ve 14:00.

Tunel Blanka se zprovoznil 19. září 2015.

Autor: Blesk:David Malik

(Nejen ti) pražští politici se zaklínají Pražským okruhem coby stavbou celonárodního významu. Jenže s jeho zkompletováním se to má tak, že se k tomu léta spíše nikdo neměl. Dálnice D0 funguje od roku 1984 jako obchvat Prahy, byť nedokončený. V provozu je zhruba 40 kilometrů, což je polovina plánovaného okruhu.

Babyboom v pražské zoo: Tahle roztomilá mláďata se tu od ledna narodila a vylíhla!

Ten se naposledy rozšířil 20 září 2010 o tři důležité úseky – tzv. 512, 513 a 514 neboli o úseky mezi Slivencem a dálnicí D1 u Modletic. Součástí nejmladšího úseku Pražského okruhu je i Radotínský most, označovaný za nejdelší most v ČR. Byť slovo „nejmladší“ je v tomto ohledu relativní – na rok 2027 je totiž plánováno zprovoznění nového úseku, a to mezi dálnicí D1 a Běchovicemi. Výstavba započala už 16. prosince loňského roku.

Pražský okruh.

Autor: okruhprahy.cz

K jedné z vůbec nejtragičtějších železničních nehod v Československu došlo 21. září v Hloubětíně. Onoho odpoledne se na (dnes již neexistující) železniční zastávce rozjížděl osobák, když to do něj v plné rychlosti zezadu napálil nákladní vlak. „Strojvedoucí zřejmě předpokládal, že rychlý elektrický osobní vlak před ním trať brzy uvolní,“ cituje server Aktualne.cz tehdejšího velitele kriminálky.

90ky: DJ Uwa o Jonákově Discolandu. Zvrhlosti, krokodýl ve Vltavě i medvěd v tramvaji!

Neuvolnil. Náraz byl prý natolik silný, že obě soupravy skončily až několik desítek metrů dál od místa kolize. Ta měla bohužel fatální následky. Celkem zemřelo 14 osob, mezi nimiž byl i strojvedoucí nákladní vlaku. Zraněných záchranáři napočítali 65. Vina za tragickou událost byla připsána nejen strojvedoucímu nákladního vlaku, který na trať vyjel bez zapnutého zabezpečovacího zařízení, ale taktéž výpravčí ze stanice Praha-Libeň, který nákladní vůz nezastavil a nechal ho pokračovat v cestě, přestože na stejné koleji se o pár kilometrů dále nacházel osobní vůz.

Ilustrační foto.

Autor: Profimedia

Dnes jsou Holešovice z hlediska dopravy známy především díky dvěma stanicím metra (Vltavská a Nádraží Holešovice), autobusovému nádraží a především pak také železničnímu nádraží, které vzniklo na svátek sv. Václava před 40 lety. Od té doby se řadí mezi jedno z nejvýznamnějších pražských nádraží, kterým ročně projede na desítky tisíc vlakových spojů, jež popojují metropoli se severem Čech.

Nádraží Praha-Holešovice.

Autor: Blesk:ALEXANDR MALACHOVSKÝ

Na dopravní i železniční nehody je historie Čech bohužel bohatá. Totéž naštěstí neplatí o leteckých neštěstích, byť i ta se v uplynulých desetiletích odehrála v míře vyšší, než by si kdo přál. Nejhorší letecká katastrofa nastala 30. října 1975, kdy v Suchdole před přistáním havaroval americký letoun Douglas DC-9 jugoslávské letecké společnosti.

Z pošťáka šéfem sekuriťáků: „Psychická odolnost je důležitější než fyzická,“ říká Alois (36)

Tragédie, o níž pojednával jeden z dílů legendární Sanitky, si vyžádalo život 79 cestujících včetně 4 členů posádky. Zbylých 41 se podařilo zachránit. Na vině tehdy bylo nepříznivé počasí i souhra nešťastných okolností. V Ruzyni totiž tehdy probíhal výpadek navigačních přistávacích systémů, proto se piloti spoléhali sami na sebe, avšak kvůli mlze začali klesat příliš brzy. Tragickou havárii, jež dosud nemá v Čechách obdoby, připomíná v ulici Na Rybářce pomník.

Má se za to, že v celé republice není větší sídliště, než pražské Jižní Město, lidově též Jižák. V panelácích tam dodnes žije zhruba 80 tisíc obyvatel, což je srovnatelné třeba se Zlínem, Havířovem či s Ústí nad Labem. První obyvatelé se do zbrusu nových bytů stěhovali už v 70. letech, kdy ještě sídliště nebylo kompletní. Nebylo kompletní ani dopravní spojení se zbytkem Prahy.

Pivo jako symfonie: Bez skladatele, dirigenta a hudebníka dobré nebude, říká František Richter (55)

To se ale změnilo 7. listopadu 1980, kdy byla prodloužena linka metra C z Kačerova přes Roztyly, Chodov, Opatov až na Háje. Tehdy se ovšem stanice jmenovaly jinak; postupně šlo o Primátora Vacka, Budovatelů, Družby a konečná se jmenovala Kosmonautů. Zatímco názvy doznaly změn, bronzové sousoší dvou kosmonautů je na Hájích dosud k vidění.

Takto vypadá modernizovaná stanice metra Opatov.

Autor: David Zima

Fotogalerie

263 fotografií

Na Olšanských hřbitovech se konalo poslední rozloučení s Veso Djorenem.

Autor: Blesk:Jakub Poláček