Český expert varuje: Kalifornie je předehra! Jaké jsou příčiny apokalypsy a jak je na tom Česko?
Katastrofa až biblických rozměrů, tak úřady a záchranáři mluví o požárech, které právě zuří v Kalifornii. Jen v Los Angeles muselo být evakuováno přes 100 tisíc osob, popelem lehly celé čtvrti. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie Věd ČR k šíření plamenů přispěly meteorologické podmínky, které byly přímo ideální pro požáry. Trnka to popsal k rozhovoru pro Blesk Zprávy, ve kterém také uvedl, proč může být oheň pro přírodu prospěšný a jak je ohrožená Česká republika.
V Kalifornii hoří pravidelně, ale obvykle ne v zimě. Jak typické jsou lesní požáry pro zimu?
Nejsou úplně typické, protože obvykle v tomhle období v Kalifornii přichází srážky. Tedy řekněme to období, kdy vegetace spíš začíná být zelená. Končí sucho. Vlastně celá jižní Kalifornie – je to vidět hezky i na našich mapách na Windy.com, kde počítáme vlhkost paliva, požární riziko, které s tím souvisí, ale i intenzitu sucha - tak jižní Kalifornie dlouhodobě má nedostatek půdní vláhy, která se tam hromadí. Teď už de facto několikátou sezónu za sebou.
Současně je pravda, že aktuální meteorologická situace je mimořádně nepříznivá, protože se potkal právě ten velký deficit půdní váhy s relativně narostlou populací vegetace z letošního roku. A ještě třeba připomenout, že na začátku roku 2024 se Kalifornie potýkala s poměrně intenzivními srážkami.
To znamená, ten letošní cyklus byl ukázkový z pohledu vytvoření mimořádného požárního rizika. Loni v Kalifornii na jaře silně zapršelo a narostlo jemné palivo, zejména traviny, a to i v lesích. Výsledek potom je ten, že ve chvíli, kdy přijde sucho jako v letošním roce, a to sucho trvá až do zimy – v dubnu už by pomalu měly přicházet další srážky a místo toho je stále sucho, protože víc jak 100 dní neprší - tak dojde k tomu, že to palivo, to jemné palivo velmi rychle vyschne.
K šíření plamenů měly přispět větry Santa Ana. Co je to za jev?
Ty jsou na naše poměry těžko představitelné. Jsou to rychlosti větru, které u nás zažívá obvykle Sněžka v období zimních bouří. Jsou v hřebenech a i v blízkosti Los Angeles, potkáváme se tam s rychlostmi větru nad 70 km/h, v nárazech přes 100 km/h.
A ten požár tím, že si pak vytváří vlastní počasí, tak ještě ty nárazy zvyšuje a v tomhle větru nejenomže nefunguje úplně dobře nebo vůbec se nedá použít letecké hašení, ale ani pro ty hasiče není spousta jinak používaných technik možná. Bohužel ani obvyklé techniky, jako vytvoření nějaké požární bariéry, protože ten silný vítr a ten intenzivní požár s sebou nesou obrovské množství jisker, se nedá použít. Říkají tomu fire ambers, což jsou kousky trávy, uhlíky, ale někde v tom silném větru i třeba větší kousky větviček, které hoří a jsou unášeny tím silným vzestupným proudem do výšky a potom před ten požár třeba i několik stovek metrů.
Takže tam, kde za normálních okolností se můžou hasiči opřít o nějakou linii, kterou opřou o silnici a vytvoří tam nějaký širší vypálený pruh protiohněm, tak tady to nelze použít. To je důvod, proč se jim nedaří žádný z těch velkých požárů dostávat pod kontrolu, protože v těchhle podmínkách to zatím nejde.
Jakou roli hrála v současných požárech klimatická změna? Nebo by byl tak rozsáhlý i bez ní?
V Kalifornii hořelo před založením Spojených států, hořelo tam pravděpodobně více než dnes a je zřejmé, že i původní obyvatelé používali oheň k udržení lovišť a relativně průchodné krajiny. Je zřejmé, že se tam ty požáry z přirozených příčin za vhodných podmínek určitě šířily, jsou záznamy nebo rekonstrukce požárů, které ukazují, že hořela i výrazně větší plocha než dneska.
Ale i tak je potřeba říct, že ve dvacátém století, tak zejména s ohledem na těžbu dřeva a, řekněme, bezpečnost obyvatel a také kvalitu ovzduší, se požáry velmi intenzivně potlačovaly. Tím pádem v těch systémech, které byly přirozeně zvyklé, že požár je vždycky pročistil a zbavil je biomasy, pohnojil je, a ony takhle fungovaly po mnoho set let nebo i tisíců let, tak tam vlastně to požární riziko bylo vždycky, ale nebylo to riziko katastrofálního požáru.
Co se změnilo v tom dvacátém století, je, že se intenzivní a úspěšnou kampaní podařilo počty požárů výrazně snížit a tím pádem se ale bohužel v těch lesích začala akumulovat vegetace, která je tam teďka k dispozici jako palivo.
Pořád by ten systém byl funkční, pravděpodobně ve značné míře, kdyby do toho nepromlouvala ta klimatická změna. Rozhodně není náhodou, že 20 největších požárů v Kalifornii bylo v posledních 20 letech a z toho 15 asi v posledních 10 letech. Tam je prostě vidět ta tendence, kde ty klimatické poměry jsou už tak špatné nebo tak příznivé pro požáry, že ani relativně přísná preventivní opatření a masivní nasazení hasičů velmi brzy po vzniku požáru prostě nestačí, tak jako stačila v minulosti.
Je to souhra věcí dlouhodobých, jsou to ale i změny klimatu, které jsou ale taky dlouhodobý problém, ty se akumulují po desítky let, takže v tuhle chvíli vidíme v Kalifornii bohužel předehru toho, co se bude velmi pravděpodobně odehrávat i v jiných částech světa.
Požáry v letech 2020, 2021, 2022 tak zasahovaly plochu, v podstatě představme si, že shořely Jihomoravský kraj, nebo dokonce dva Jihomoravské kraje. Je to plocha, která je pro nás těžko představitelná, a k této události dojde rychle, během několika třeba týdnů.
Způsobí to masivní nejenom škody na zemi, ale i dlouhodobé znečištění ovzduší. K tomu se přidává samozřejmě to, že jestli teďka po těch velkých požárech do té členité krajiny Kalifornie přijdou podobné srážky, byť jenom zčásti podobné tomu, co bylo teď na jaře, tak se bude celé to území potýkat s velkou erozí, sesuvem půdy, protože na rozdíl od těch původních požárů, které se tím územím, tím lesem prohnaly, spálily trávu, ale nesežehly stromy a nesežehly ani keře, zůstala tam většina kořenového systému nepnutá, protože ten oheň hořel s nízkou intenzitou, tak tady ty požáry, které vidíme teď, tak je zřejmé, že ta vegetace bude postižena podstatně ve větší míře, a to potom znamená daleko větší riziko eroze těch následků, které jsou s tím spojené, od sesuvu půdy až po znečištění zdrojů pitné vody.
To, že tam hoří takhle intenzivně, je na jedné straně ukázka toho, že v tom regionu hořelo vždycky, ale dneska k tomu Kaliforňané tím způsobem managementu nechtíc přispěli, že tam naakumulovali palivo a potkalo se to se změnou klimatu. Jeden bez druhého by nebyl.
Dá se živlům tohoto rozsahu předcházet? Kalifornie například začala jako ochranu nasazovat stáda koz, které spásají snadno hořlavé traviny.
Vždycky možnosti jsou. V těchto ekosystémech se velmi osvědčuje a ukazuje se jako rozumná praxe to, co praktikovali ti původní obyvatelé, to znamená používat oheň. Ale řízeným způsobem za vhodných podmínek, to znamená za vyšší vlhkosti, kdy se to nemůže nebo téměř nemůže vymknout kontrole. Ale ono je to složité z několika důvodů. Les, který má velké množství biomasy, už nelze preventivně zapálit bez toho, že by se zčásti vyčistil. To bohužel ty kozy neudělají. V některých částech se to prostě musí udělat mechanicky, a to stojí spoustu peněz. A pracovní sílu, tu Američané tolik nemají.
To je jedna věc. Druhá, i tam, kde se preventivní vypalování dá použít, třeba US Forest Service na to má speciální program, asi jeden z nejpokročilejších na světě, tak přesto naráží na zásadní problém zrovna tady v těch oblastech, které jsou hustě osídlené, že to tam ti lidé nechtějí. Oni nechtějí to preventivní vypalování, protože to znamená, že se jim tam prostě jednou za pět šest let bude 14 dní válet kouř.
Ono by to předešlo tomu nejhoršímu, co vidíme teď. Úplně to nevylučuje šíření požáru, ale ve chvíli, kdy ta opatření jsou provedena správně, tak potom ti hasiči můžou preventivně udělat dostatečná opatření, aby ta obydlí ochránili. Ale ono to bohužel nejde.
Další opatření, které by pomohlo, je něco jako v Česku územní plánování. To znamená, že nedovolujete rozvoj obydlí do volné krajiny. My i v Česku bychom všichni chtěli bydlet na samotě u lesa, ale výhoda toho, že žijeme relativně koncentrovaně ve městech, tak je to, že velká část krajiny zůstává volná a snižuje se hranice mezi námi a lesem.
Takže kdyby tady někdy ve velkém hrozily požáry, tak přeci jenom lépe se bude bránit perimetr města, které je relativně hustě obydlené oproti oblasti Kalifornie, kde mezi těmi domy jsou poměrně velké prostory. Je tam často jedna cesta a velmi složitě se tam dopravují vodní zdroje. Ti hasiči za těch podmínek, které teďka panují, tak mohou jen hájit tu nejklíčovější infrastrukturu a čekat na lepší podmínky, protože za těchhle okolností se toho opravdu mnoho dělat nedá.
Je možné, aby se podobný požár rozšířil i v Česku?
Naše podmínky jsou výrazně jiné, i ten náš největší požár v Českém Švýcarsku měl úplně jiné parametry. Naštěstí. Šířil se rychle, překvapil nás svým chováním, ale svým způsobem s Kalifornií to srovnání nesnese, protože i v té nejhorší situaci jsme se rychlosti větru neblížili těm podmínkám, které tam panují, a i ta suchost paliva nebyla tak extrémní, jako je teďka v Kalifornii.
Na druhou stranu změna klimatu na naše území větší riziko požárů přinese. Ale bude hodně na nás, jak si s tím poradíme. Oproti Spojeným státům máme několik výhod, kromě Hasičského záchranného sboru ČR, který je velmi početný a začíná se i na tu eventualitu přírodních požárů intenzivně připravovat, tak máme hustou cestní síť, máme poměrně dobré představy o tom, kde a jak by nám mohly ty porosty hořet a hlavně ty porosty pořád nejsou tak nebezpečné. Zatím ta změna klimatu se neblíží klimaticky tomu, co vidíme v Kalifornii.
Ale bohužel vidíme to v menším měřítku na Slovensku, v Chorvatsku, že se tam požáry vyskytují, a to jsou zrovna země, které jsou v letních měsících určitým klimatickým analogem budoucího Česka, takže rozhodně to pro nás větší riziko do budoucna bude.
Budeme si muset zvyknout asi na razantnější preventivní opatření, ale na druhou stranu, ne že bychom tu měli větry Santa Ana, nebudeme tu nikde mít tu složitost toho terénu, který je v Kalifornii, takže ani za změněných klimatických podmínek bychom se neměli něčeho takového dočkat.
Já bych ale zase rád podotknul to, že Američané s těmi požáry žijí a jsou na ně adaptovaní. A pokud je to tímhle způsobem překvapuje a nejsou schopni jim dlouhodobě čelit, protože to není jen letošní rok, to je mnoho let za sebou, kdy se jeví, že ten problém se stává těžko řešitelným, až natolik, že někteří lidé Kalifornii skutečně jako opouštějí - ne třeba kvůli přímému ohrožení požáru, ale kvůli nevyhovující kvalitě ovzduší právě i v důsledku těch požárů - tak si myslím, že to je taková memento. My si můžeme myslet, že zatím nám to prochází, ale pořád i u nás, byť v menším rozsahu, můžou být požáry nepříjemné a život obtěžující.
Prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D. působí na Ústavu výzkumu globální změny Akademie Věd ČR a je profesorem v Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně. Šéfuje týmu projektu Intersucho, který se věnuje monitoringu a předpovědi sucha v krajině.
Natahali si do přírody, kde jsou již od nepaměti obří požáry statisíce tun prken a dřevotřísek a postavili z toho baráky a teď se diví. No a ekoalarmisti, kteří ani neznají obsah CO2 v atmosféře a jeho prospěšnost v přírodě zase budou hrozit prstíkem.