Pochvala pro dopravce, s přestupem kvůli ETCS, zelená pro supertunel... Na české železnici se dějí věci!
Než se Česko opravdu připojí k Západu a zavede konečně rychlovlaky, ještě nějakou dobu potrvá. Pozitivní změny se ale už teď na českých železnicích dějí a přispívají k tomu i sami dopravci.
Vlak v případě nouze sám zpomalí i zastaví. Už od Nového roku dohlíží na bezpečnost 110 km dlouhé trati z České Třebové přes Olomouc do Přerova výhradně zabezpečovací systém ETCS. I když vše funguje jak má, některým cestujícím to přesto komplikuje plány. Čtyři lidé zemřeli loni v červnu při srážce vlaků v Pardubicích. V té době jednotný evropský zabezpečovací systém ETCS, který by tragédii dokázal zabránit, ale nebyl na trase ještě v provozu.
Funguje, jak má...
Od loňského léta bylo jeho používání povinné pro všechny vybavené stroje s proškolenými strojvedoucími. Těch je podle ministerstva dopravy v současnosti v Česku 3500. Podle ředitele drážního úřadu Jiřího Koláře (61) jich tak mají dopravci dost pro provoz na tratích, které do konce ledna na výhradní provoz ETCS přejdou. „Dle ohlasů od správce infrastruktury i dopravců se zabezpečovač chová, jak má,“ zhodnotil pro Blesk první dny provozu mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
...ale nutí k přestupu
Kvůli systému se už ale v prosinci musely upravit jízdní řády na Orlickoústecku, a ne právě k lepšímu. České dráhy (ČD) nemají dostatek vybavených vozidel, a tak musí cestující z některých osobních vlaků jedoucích přes někdejší zemskou hranici mezi Českou a Moravskou Třebovou přesedat ve stanici Třebovice v Čechách. Právě tam totiž vlak jedoucí od Moravské Třebové najíždí na koridor, na který bez výbavy ETCS nesmí. „Kvůli prodlevám od dodavatelů, kteří zajišťují modernizaci regionálních vlaků a instalaci palubní části ETCS, nám do plného počtu chybí v regionální dopravě v Pardubickém kraji tři vozidla,“ sdělil Blesku mluvčí Českých drah Filip Medelský. Provizorium by podle ČD mělo skončit nejpozději s další změnou jízdního řádu, tedy v červnu. „Aktuálně nečekáme, že by obdobná situace měla nastat někde jinde,“ dodal Medelský.
Jak to bude dál?
Výhradní provoz ETCS bude v průběhu ledna spuštěn i na dalších tratích. Už ve středu se přidá úsek Bohumín – Břeclav. O týden později i trať z České Třebové do Břeclavi. S jedinou výjimkou, a tou je železniční uzel Brna. A 22. ledna pak koridor Praha – Česká Třebová. Celkem se tedy v lednu zprovozní 622 kilometrů tratí s výhradním provozem ETCS.
Do Berouna za 13 minut
Z pražského Smíchova do Berouna vlakem jen za 13 minut? V roce 2038 by tohle měla být realita. Stavba chystaná 20 let, a která má stát až 50 miliard korun, už má aspoň kladné environmentální stanovisko. Nová trať bude vycházet ze železniční stanice Praha – Smíchov a bude zapustěna u Hlubočep do skalního masivu v oblasti Barrandovského mostu. Následuje tunel dlouhý neuvěřitelných 24,7 km, který vyústí na východní straně Berouna. Téměř celá trať povede v hloubce 70 až 120 metrů pod povrchem. Půjde o dva paralelní jednokolejné tubusy, které od sebe budou vzdáleny 50 metrů.
6x delší než Ejpovice
Zhruba v polovině trasy bude tzv. záchranné místo, to pro případ požáru. Osobní vlaky tu prosviští rychlostí až 200 kilometrů v hodině. Nyní rychlík ze Smíchova jezdí do Berouna za 33 minut. S tunelem se jízdní doba o 20 minut zkrátí. A kdy se toho dočkáme? Zahájením přípravy stavby by mělo být v roce 2028, k zahájení ražby tunelů by mělo dojít v roce 2031, o dalších 7 let by mělo být hotovo. Dosud nejdelším železničním tunelem v ČR je Ejpovický tunel u Plzně, měří 4,15 kilometru.
Čeští dopravci bodují
Na 5. místě z celkem 27 hodnocených evropských železničních dopravců se loni umístily České dráhy. RegioJet podnikatele Radima Jančury skončil dokonce druhý. Žebříček sestavila Evropská federace pro dopravu a životní prostředí Transport & Enviroment. Hodnocení se opíralo o osm kritérií, například ceny jízdného, různé slevy či systém kompenzací. RegioJet z něj vyšel druhý se 7,4 body (vítěz, italská Trenitalia měla 7,6) – skóre mu kazila přeprava jízdních kol. Páté ČD s průměrným skóre 6,5 bodů zase dostaly od hodnotitelů »čočku« za dochvilnost.
Problém jednokolejek
„V průměru 89,3 % příjezdů našich vlaků do stanic a zastávek bylo včas. Pokud bychom se zaměřili pouze na zpoždění způsobená námi jakožto dopravcem, pak by bylo zpožděno jen zhruba procento všech našich vlaků,“ sdělil Blesku mluvčí drah Filip Medelský. Za zpoždění může prý podíl jednokolejných tratí, který u nás činí 77,5 procenta. V Rakousku či Německu je to mnohem méně. „Vlaky v zahraničí nemusí tak často čekat na křižování na jednokolejkách a mohou jet plynuleji,“ dodal Medelský. Firmu více než umístění v žebříčku těší nárůst pasažérů. A to i díky nasazení nových vlaků. S modernizací flotily počítá i RegioJet, a tak by se mohla zlepšit i přeprava bicyklů ve žlutých vlacích. „Jsme agilní firma, která naslouchá potřebám svých zákazníků a rychle se jim přizpůsobuje,“ uvedl k tomu Jančura.
Kde bodoval RegioJet
- Cena jízdného 8,5
- Nabídka slev 7,5
- Přesnost 6,1
- Zkušenost při nákupu jízdenek 7,8
- Kompenzační politika dopravce 7,5
- Osobní zkušenost 8,1
- Noční vlaky 6
- Přeprava kol 3,4
A kde ČD
- Cena jízdného 8,1
- Nabídka slev 7,5
- Přesnost 3,4
- Zkušenost při nákupu jízdenek 5,6
- Kompenzační politika dopravce 6,7
- Osobní zkušenost 7,8
- Noční vlaky 6
- Přeprava kol 5,8
Celkové umístění 27 sledovaných dopravců
společnost země celkové skóre
- Trenitalia Itálie 7,6
- RegioJet ČR 7,4
- ÖBB Rakousko 7,1
- SNCF Francie 6,6
- ČD ČR 6,5
- PKP Polsko 6,5
- Renfe Španělsko 6,4
- Italo Itálie 6,4
- VR Finsko 6,4
- SJ Švédsko 6,3
- SBB Švýcarsko 6,3
- CFR Rumunsko 6,1
- DSB Dánsko 6,1
- SNCB Belgie 6,1
- ZSSK Slovensko 6,1
- MÁV Maďarsko 5,9
- DB Německo 5,8
- CP Portugalsko 5,7
- Avanti West Coast Velká Británie 5,7
- Flixtrain Německo 5,5
- NS Nizozemsko 5,5
- BDZ Bulharsko 5,4
- GWR Velká Británie 5,4
- Snälltåget Švédsko 5,4
- Ouigo Francie 5,2
- Hellenic Train Řecko 5,1
- Eurostar mezinárodní 4,7
Zdroj: Transport & Enviroment
Na rychlovlak si ještě počkají
Už druhým rokem měly vlaky mezi Brnem a Ostravou uhánět rychlostí až 200 km/hod. Vysokorychlostní trať ale stále chybí. Železničáři ji začnou stavět nejdřív za dva roky. Spojení druhého a třetího největšího města v zemi stále zajišťuje jednokolejná trať postavená v 19. století! „Letos v úseku Brno – Přerov počítáme pouze s vysoutěžením transakčního poradce,“ přiznal mluvčí Správy železnic (SŽ) Dušan Gavenda. Samotná vysokorychlostní trať se má stavět od roku 2027. V provozu má být podle mluvčího SŽ nejdřív v roce 2032. V tu dobu by podle železničářů měl být dokončen i přesun brněnského hlavního nádraží, což by mělo ještě více zkrátit jízdní dobu mezi oběma městy.
Pozitivní statistiky
Na železničních, tramvajových a dalších dráhách v Česku loni zemřelo 221 lidí, nejméně za poslední tři roky. Počet střetů vlaku s člověkem byl druhý nejnižší za posledních pět let. Meziročně loni klesl i počet zraněných, a to na 823 z 906 v roce 2023. Vyplývá to z čerstvých údajů Drážní inspekce, která za celý loňský rok šetřila 4,4 tisíce mimořádných událostí na všech typech drah.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.