Jak ušetřit dovolenou v roce 2025: Kdy si vzít volno a jak chytře využít svátky a víkendy
Jak vycházejí na rok 2025 státní svátky? Ačkoliv ty červencové občan nepozná, pěkně vyjdou ty vánoční. Kdy si vzít dovolenou, aby zaměstnanec měl měsíc volna v kuse?
Velikonoce – za 8 dní dovolené 16 dnů volna
Velikonoce – první státní svátky 2025 po Novém roce – v dubnu připadají tentokrát na pátek 18. dubna, kdy je Velký pátek. Po dvou dnech víkendu pak následuje Velikonoční pondělí 21. dubna, kdy je taktéž státní svátek. Pokud si tedy rozhodnete vzít 4denní volno předcházející Velkému pátku, tedy od 14. do 17. dubna, a následně taktéž 4denní po Velikonočním pondělí, tedy 22. až 25. dubna, získáte za 8 dní dovolené při započtení víkendů před dovolenou i po ní, tedy víkend 12. a 13. a víkend 26. a 27., 16 dnů volna.
Jaro – za 4 dni dovolené 9 dnů volna či více
Nedlouho po dubnových Velikonocích přichází květen a s ním i Svátek práce, který připadá na 1. května. V roce 2025 půjde o čtvrtek. Pokud si tedy zaměstnanec vymůže dovolenou v pátek 2. května a taktéž tři dny předcházejí svátku, tedy od pondělí 28. do středy 30., získá i s víkendy před dovolenou a po ní 9 dní volna za 4 dny dovolené. To samé lze následně opakovat i v dnech předcházejících a jednom dni následujícím po Dni vítězství, druhém květnové svátku, který připadá na čtvrtek 8. května – tedy týden po Svátku práce. S dovolenou ve dnech 5.-7. a též 9. května tak lze získat opět 9 dnů volna za 4 dny dovolené.
V případě spojení dovolené okolo obou květnových státních svátků lze získat dohromady 16 dní volna za 8 dnů dovolené. To ovšem stále není vše. Můžete si navíc ještě propojit květnové volno s tím okolo dubnových Velikonoc, které bylo popisováno v prvním odstavci. V konečném důsledku tak může mít až 30 dní nepřetržitého volna za 16 dnů dovolené.
Následně většinou nabízí červenec příjemný bonus v podobě dvou státních svátků hned po sobě, Den věrozvěstů Cyrila a Metoděje a Den upálení mistra Jana Husa. Ty ale v roce 2025 připadají bohužel na sobotu 5. a neděli 6. července, tedy dny, které by i tak byly volné.
Podzim – až 18 dní volna za 8 dnů dovolené
Během podzimu každoročně probíhají 3 státní svátky spojené s českou suverenitou. Hned ten první – Den české státnosti 28. září – ovšem připadá bohužel na neděli, tedy žádné volno navíc opět nebude. O měsíc později – na Den vzniku Československa 28. října – již bude situace příznivější. Svátek vychází na úterý, tedy pokud si člověk vezme dovolenou v pondělí 27. října a následně od středy 29. do pátku 31. října, získá i s víkendy devět dnů volna za 4 dny dovolené.
Podobná situace pak nastane i v listopadu, kdy Den boje za svobodu a demokracii připadá na pondělí 17. listopadu. Pokud si zaměstnanec vezme dovolenou od úterý 18. do pátku 21. listopadu, získá opět i s víkendy 9 dní volna za 4 dny dovolené.
Vánoce – za dva dny dovolené 8 dní volna
Narozdíl od červencových svátků vyjdou dobře ty vánoční, a člověk si tak bude moci pořádně odpočinout od shonu způsobeného sháněním dárků a četnými setkáními s příbuznými a přáteli. Štědrý den vychází na středu 24. prosince, následují 1. a 2. svátek vánoční ve čtvrtek 25. a pátek 26. prosince. Na svátky plynule navazuje víkend. Pokud si tedy zaměstnanec vezme dovolenou v pondělí 22. a úterý 23. prosince, může při propojení s předcházejícím víkendem získat 9 dní volna za dva dni dovolené.
Nový rok 2026, neboli Den obnovy samostatného českého státu, následně vychází na čtvrtek 1. ledna, v případě dalších 4 dnů dovolené od pondělí 29. do středy 31. prosince a poté též v pátek 2. ledna, může za 6 dní dovolené získat 16 dnů volna.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.