Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Proč českou vědu drtí Evropa? „Nudíme a neumíme psát žádosti,“ varuje úspěšný fyzik

Autor: David Budai - 
14. června 2018
06:10

Čeští vědci za posledních 10 let získali 29 grantů od Evropské výzkumné rady (ERC), která rozděluje miliardy na vědu v EU. Je to výrazně méně, než počet grantů získaných západními zeměmi. Třeba Německo jich za stejnou dobu získalo 1252 a poráží nás třeba i Maďarsko s 59 granty. Kvantový fyzik Jiří Klimeš, který grant ve výši 924 tisíc euro získal loni, si myslí, že Češi žádosti o granty neumí „psát“ a navíc nemají dostatečné zázemí. Tuzemské vědě by se to brzy mohlo vymstít, navíc zbytečně přichází o spoustu peněz.

Jiří Klimeš (35) působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a loni byl jedním z „pouhých“ pěti vědců nebo institucí, kteří získali velmi prestižní evropský grant. Celkem 924 tisíc euro (23 milionů korun) získal na to, aby se svým týmem pochopil, jak se z látek tvoří krystaly. „Je to výpočetní chemická fyzika a snažíme vypočítat vazebné energie molekulárních krystalů,“ uvedl pro Blesk Zprávy Klimeš.

Takový krystal tvoří třeba voda proměněná na led. Jenže vazby a struktury krystalů se mění při různých podmínkách, třeba při změně tlaku nebo teploty. A vyznat se v tom a ještě ideálně spočítat podobu krystalů, je dnes extrémně složité.

Vědce v žádostech „drtí“ konkurence

Klimeš chce vymyslet techniku, jak tyto výpočty zjednodušit. „Umožní nám to pochopit jednodušší metody, které se dnes už používají, ale my jim nerozumíme,“ říká s tím, že se to může hodit těžba při výrobě léků. „Když uvaříte lék a dáte ho do pilulky, tak má určitou strukturu. A tu musí dodržet, což je náročné,“ říká Klimeš. Výrobcům léků by mohl díky svému výzkumu pomoci lépe a přesněji vytvářet lékové krystaly, aby odpovídali tomu, co schválily úřady. A výsledek? Léky by mohly třeba zlevnit díky lacinější výrobě.

Jde o špičkovou vědu, na kterou EU každý rok v rámci ERC grantů posílá miliardy euro. A zatímco jiné evropské univerzity získávají každý rok desítky až stovky grantů, v případě české vědy jsou to nízké jednotky. Od roku 2008 získalo Česko celkem 29 grantů, což je výrazně méně, než na západě, jihu i severu Evropy. Třeba britští vědci získali za stejnou dobu 1728 grantů, Němci 1252 grantů, Nizozemci 738 grantů, Španělé 479. Lépe si vedou i Maďaři s 59 granty, naopak hůře je na tom třeba Slovensko (1 grant), Rumunsko (5) či Malta (1).

„Naučil jsem se to sám“

Jiří Klimeš je přesvědčen, že čeští vědci žádosti psát neumí. Prý na českých univerzitách chybí přirozená soutěživost, která vybízí k lepším výkonům a originálním nápadům, které jsou schopny uspět v konkurenci.

„Grantů bychom mohli mít více, pokud bychom chtěli,“ uvedl v rozhovoru. „Pokud někde sedíte od bakaláře, přes magistra až na doktorát, je méně pravděpodobné, že napíšete nějaký originální projekt. A pak to těžko bude špičkové a konkurenceschopné,“ řekl.

On sám se triky jak napsat dobrý projekt naučil v Británii, kde sedm let působil na jedné z tamních prestižních univerzit. „Naučil jsem se ty věci napsat tak, aby zaujaly a nenudily. Pokud někoho nudíte už na první stránce, je to těžké,“ uvedl s tím, že v Česku chybí také administrativní zázemí vědců. „Administrativní podpora na západě je na úplně jiné úrovni. Já jsem úspěšný řešitel jen proto, že sám sobě dělám sekretářku.“

Podobný názor má také přední český fyzik z Akademie věd Tomáš Jungwirth, který je jedním z 22 členů rady ECR, která vědecké projekty posuzuje. Podle něj většina českých projektů nemá šanci na úspěch a konkurence je drtí.

Česko přichází o miliony. Zlepší to „známkování“?

„Když nebudeme schopni získávat ERC granty, nedostaneme se k evropským penězům na vědu,“ uvedl Jungwirth, který je zároveň členem Rady pro výzkum a inovace (RVVI) na úřadu vlády. Podle něj to bude problém hlavně v budoucnu, kdy budeme muset o peníze pro vědu bojovat více. Většina dotací a grantů na vědu totiž není nároková, jako třeba dotace na sociální rozvoj. „Máme 30 let po revoluci a já se domnívám, že bychom na tom měli být alespoň tak jako Rakousko, nebo lépe jako Nizozemí,“ dodal.

V Česku se o tomto závažném problému mluví stále častěji. A zároveň se hledá způsob, jak to zlepšit. Už loni v únoru například tehdejší vláda schválila nové usnesení a strategii nazvanou Metodika 2017+, který v následujících letech kompletně „překope“ současné hodnocení tuzemských vědeckých projektů a aktivit. Součástí by mělo být i jakési „známkování“ jednotlivých pracovišť, které potom ovlivní peníze, které jim stát posílá.

„Jedním z kritérií nového hodnocení je posouzení kvality celé organizace, její životaschopnosti. Cílem zde není jen mechanické dorovnávání peněz ze strany státu, ale se změnou hodnocení souvisí změny v motivaci jednotlivých institucí. Zdravé výzkumné organizace rozhodně nejsou jen prostými konzumenty peněz, ale tvůrci své vědní politiky,“ vysvětlil pro Blesk Zprávy profesor Petr Dvořák, místopředseda RVVI.

pekaaaros ( 15. června 2018 13:49 )

mám docela velkou víru v české vědce a vím, jak jsou šikovní a jaký mají potenciál, mnohdy nenaplněný. Pokud jim EU nepošle granty, potom je to smutné, ale je to i další bod pro ty, co by raději vystoupili. Neposílali bychom peníze do EU, čímž bychom část peněz mohli rovnou poslat na vědu a bylo by vyřešeno. Jenže to je jen takovej prvoplánovej nápad, leč někdo by ho velice obratně mohl zahrnout do své kampaně na výstup z EU. Jsem fanoušek českých vědců a doufám, že se to zlepší.

Antonin Blaha ( 14. června 2018 07:35 )

 Uplatky na nespravnych mistech,nebo zadne uplatky.Na Zapade vlastne uplatky nejsou tam se posilaji penize rovnou na cerne fondy jako sponzoring,nebo se zaplati skoleni na Karibiku,jeste se musite moc ucit!😂😂😂

Zobrazit celou diskusi