Láďa byl neúspěšně na 30 pohovorech. Firmy odmítají uchazeče s dluhy, o diskriminaci nejde

Pan Láďa, který žije v Ostravě a je mu necelých 30 let, začal nedávno pracovat na recepci hotelu. Tuto práci ale podle svých slov získal na základě přímluvy kamaráda. Do té doby byl buď doma bez práce, nebo pracoval načerno, například jako údržbář. Přestože chtěl pracovat oficiálně, firmy ho většinou nechtěly zaměstnat.

„Byl jsem na 20, možná 30 pohovorech, už jsem to nakonec ani nepočítal,“ řekl v rozhovoru pro Blesk.cz. I když to v některých případech vypadalo nadějně a on postoupil do nejužšího výběru, nakonec práci nezískal kvůli tomu, že je už delší dobu v exekuci. „Někdy jsem to vytušil nepřímo, ale několikrát mi to bylo řečeno přímo: Máte dluhy, a proto vás nemůžeme zaměstnat,“ popsal svou zkušenost.

Vyhrál výběrové řízení, práci nedostal

Na podobný případ upozornila před časem také ombudsmanka Anna Šabatová, která řešila případ muže, který vyhrál výběrové řízení na vedoucího pobočky prodejce aut. Jenže před podpisem pracovní smlouvy firma zjistila, že se nachází v insolvenci, a dala přednost jinému uchazeči. Inspektorát práce ale pochybení nezjistil, protože aspekt zadlužení nefiguruje v antidiskriminačním zákoně.

Dávky dostává čím dál méně lidí. Pomohla rekordně nízká nezaměstnanost

Zaměstnavatelé se tedy mohou podle současné legislativy rozhodnout, zda budou brát ohled na to, jestli je uchazeč předlužený nebo v exekuci. A reálně je často odmítají. Otevřeně o tom hovoří jak ombudsmanka, tak třeba šéfka úřadu práce Kateřina Sadílková. Podle ní představuje exekuce problém pro lidi i firmy. „Exekuce je jednou z bariér, která komplikuje nástup do zaměstnání. Není to blokace zákonem, ale je to blokace motivační,“ uvedla nedávno Sadílková.

Častější než neochota firem zaměstnat zadluženého člověka je totiž neochota zadlužených vůbec pracovat. Současné podmínky exekucí a také insolventního řízení v praxi znamenají, že dotyčný musí i při práci vyžít z takzvaného nezabavitelného minima. Pokud například muž živí manželku na rodičovské dovolené a dvě děti a vydělává si 20 tisíc korun čistého, zůstane mu z platu po exekučních srážkách necelých 14 tisíc korun. Svobodný a bezdětný zaměstnanec má nezabavitelnou základní částku něco přes 6000 korun. Ostatní peníze automaticky míří na umoření dluhů.

Motivace k práci je velmi malá

„Vyšší mzda, možnost placených přesčasů, ani mimořádné prémie pro lidi postižené exekucí neznamenají přilepšení. Každá náročně vydělaná koruna navíc jaksi zmizí, protože je použita na splacení dluhu,“ vysvětluje Hana Kostovičová ze společnosti LMC, který provozuje například portály Práce.cz nebo Jobs.cz. Motivace odvádět lepší výkon pak neexistuje. „To vše samozřejmě znamená, že firmy jsou méně ochotné takové lidi zaměstnávat, což situaci zadlužených jen zhoršuje,“ dodává.

Češi si napůjčovali neskutečných 277 miliard. Téměř třetina dlužníků je přitom bez práce

Lidé pak v této bezvýchodné situaci často nevidí jinou možnost než práci načerno a za hotové peníze. To je ovšem vede do velmi nepříjemné životní situace, kdy jim zároveň hrozí postihy od úřadů nebo v budoucnu nízké důchody, protože do sociálního systému neodvádějí peníze. Nepříznivou situaci těchto lidí příliš neřeší ani rekordně nízká nezaměstnanost, která se v listopadu pohybovala na úrovni 3,5 procenta a je nejnižší za 20 let. Jen úřad práce eviduje 213 tisíc volných pracovních míst, celkem jich je podle odhadů expertů na trhu práce více než 250 tisíc.

Podle aktuálního průzkumu společnosti LMC má potíže s dluhy téměř polovina uchazečů o práci. Až 14 procent z nich už exekuci má, dalším 8 procentům pak exekuce hrozí. Celá čtvrtina uchazečů pak uvádí, že sice dluhy zvládají, ale s problémy. „Podíl předlužených je výrazně větší u lidí, kteří se rozhodli změnit práci nebo byli propuštěni. Je to český fenomén,“ dodává Tomáš Dombrovský z LMC.