Biopotraviny jako drahý klam? Vědci našli chemické látky i tam
Existují vůbec nějaké biopotraviny, nebo jde jenom o módní výstřelek? Podle expertů jsou všechny potraviny chemickým koktejlem. Výrobci se ale brání, že ekologické zemědělství má smysl - i z pohledu životního prostředí.
„Laické prohlášení, že chceme potraviny bez chemie, je nesmysl. Všechny potraviny jsou jen chemickým koktejlem,“ říká na to téma profesorka Jana Hajšlová z Ústavu analýzy potravin Vysoké školy chemicko-technologické. Rozumí prý ale tomu, že lidé chtějí především potraviny bez reziduí pesticidů.
„Rezidua pesticidů a veterinárních farmak jsou relativně nízká,“ uvedla Hajšlová s tím, že pokud zemědělci s těmito látkami nakládají podle návodů, tak se není čeho obávat.
Odbornice: Rezidua pesticidů vidím všude
„Když jsem začínala testovat rezidua pesticidů v devadesátých letech, tak jsem byla šťastná, když se objevil pozitivní vzorek. Teď i přesto, že došlo k zlepšení situace, mám k dispozici tak citlivé přístroje, že rezidua vidím všude,“ vysvětlila Hajšlová. Podle ní se tak může zdát, že na světě již nekontaminované potraviny neexistují.
Expertka zároveň uvedla, že i pokud se stopové množství nebezpečné chemikálie objeví, může být nebezpečí menší, než bývá prezentované. Připomněla i na nedávnou kauzu fipronilu ve vejcích z Nizozemska.
„Je důležité rozlišovat mezi akutní a chronickou toxicitou. Fipronil je látka, která je toxická chronicky. Aby člověku něco udělala, musel by ji přijímat pravidelně,“ vysvětlila Hajšlová.
Chemikálie nejsou největším nebezpečím
Odborníci navíc upozornili, že největší zdravotní rizika potravin leží jinde než v chemické kontaminaci. Největším problémem je podle Hajšlové mikrobiální kontaminace potravin. Jako druhý největší problém pak odborníci vidí nevyváženou dietu. Ukazuje to epidemie diabetu a dalších nemocí, které souvisejí s metabolismem. Až poté následují chemické kontaminace.
Složení toho, co jíme, na nás navíc má i jiný dopad. „Skladba naší diety ovlivňuje i toxicitu látek, které nevyhnutelně přijímáme,“ upozornila expertka. Je tak důležité brát v kontextu životní styl, výživu s celkovým zdravím jedince.
Největším problémem může tak být v současnosti použití více druhů pesticidů. S tím se můžeme setkat především u dovážených surovin, jako je koření. Při takovém nasazení totiž hrozí, že se v přípravku sejdou rezidua více pesticidů, které na člověka mají stejný účinek. „Všechny z nich mohou být individuálně pod limitem, když se jejich účinek sečte, tak ten účinek je minimálně nadlimitní,“ upozornila Hajšlová.
Podobné dodávky koření se už v současnosti daří zadržovat i díky evropskému systému včasného varování RASFF. Do budoucna se kvůli tomu ale uvažuje o změně legislativy, která by limity jednotlivých pesticidů vyměnila za limity na stejně účinkující látky.
Socialistické experimenty s ekologickým zemědělstvím
Podle výrobce biopotravin Petra Hutaře se v Česku první krůčky k omezení chemie udělaly už za dob socialismu. V roce 1987 tehdejší Svaz socialistické mládeže pořádal soutěž Ekofond o nejlepší ekologický projekt. Ten vyhrál návrh ekonomických farem, které navrhl Hutař se svým kamarádem.
„Pro mě je polovina kvalitní potraviny už v procesu jejího pěstování,“ vysvětlil. Základem je podle něj znovu se naučit chovat se s respektem k půdě, na které zemědělci hospodaří. Změna uvažování se projeví ale až se zpožděním.
Šetrné zemědělství jako stará známá
„Pro mě jsou největší učebnicí vysokoškolská skripta z roku 1972, kde jsou všechny metody péče o půdu vypsány, ale trh nás dotlačil do toho, abychom hospodařili tak, jak je dnes běžné,“ vysvětlil Hutař, proč zemědělci začali více spoléhat na chemii. Zároveň se snažil vyvrátit tvrzení, že biopotraviny jsou pouze způsobem, jak více otevřít peněženku zákazníka.
„V normální výrobě je povoleno používat asi 500 různých éček, zatímco v biovýrobě jich používáme jenom 50, všechno jsou navíc pouze přírodní výtažky,“ uvedl zemědělec.
Vyšší cena podle něj má své opodstatnění, tvrdí Hutař. „Já bych říkal, že biopotraviny nejsou dražší, ale mají vyšší cenu,“ míní. V ceně se projevuje například to, že je jich na trhu málo.
S expertkou Hajšlovou se zároveň shodl na tom, že pro zdraví člověka je důležitá pestrá strava. V té by podle Hutaře měli lidé dbát i na sezonnost potravin i to, abychom preferovali celozrnnou mouku. Opačný postup podle něj přináší civilizační choroby.
