Jednání vlády: Černochová prosadila změny, Bartovský šéfem špionů, Koudelka povýší

• Novým ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) bude Petr Bartovský, vláda dnes schválila jeho jmenování.
• Vládou prošla novela zákona o zbraních, oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Pokud novela projde v současném znění, zpřísní preventivní zabavování zbraní lidem, kteří vykazují nežádoucí změny chování. Další změnou by měla být tzv. červená dlaždice. Rakušan by změny rád zavedl do 1. 7. letošního roku. 
• Fiala oznámil, že vláda schválila postup pro vymezování tzv. akceleračních zón, což jsou oblasti, kde půjde získat povolání pro výstavbu např. solárních nebo větrných elektráren. „Děláme kroky proto, abychom do budoucna měli dostatek bezpečné a cenově přijatelné energie. Energetická soběstačnost je naprosto zásadní věc,„ řekl premiér. 
• Vláda dnes odsouhlasila legislativní ukotvení tzv. statusu umělce do české legislativy, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). 
• Schodek veřejných financí letos bude 2,3 pct. HDP, do roku 2027 klesne na 1,2 pct. HDP. Plyne to z rozpočtové strategie, kterou schválila vláda.
• U šéfa BIS Michala Koudelky vláda řeší povýšení z hodnosti brigádního generála na generálmajora. Koudelkovo předchozí povýšení na generála dlouhodobě blokoval někdejší prezident Miloš Zeman, Koudelku povýšil Petr Pavel. Vláda prezidentovi navrhuje i to, aby se generálem stal šéf GIBS Hendrych. 
• Vláda prezidentu Pavlovi navrhuje povýšit do hodnosti brigádního generála celkem pět vojáků, mj. bývalého ředitele Vojenského zpravodajství a BIS Růžka.

Černochová: Evoluce, nikoli revoluce

Novým ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) bude Petr Bartovský, vláda dnes schválila jeho jmenování. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo obrany. Bartovský ve funkci nahradí Jana Berouna, který VZ řídí od roku 2014 a jemuž v říjnu zanikne služební poměr vojáka z povolání. Šéfa VZ jmenuje ministryně obrany se souhlasem vlády a po projednání ve sněmovním výboru, kde kandidáta ministryně obrany Jana Černochová (ODS) představila v úterý.

„Novým ředitelem Vojenského zpravodajství se stane profesionál, který má zkušenosti jak z Armády ČR, tak Vojenského zpravodajství, u kterého slouží 23 let,“ uvedla dnes Černochová. Řekla, že Berounova nástupce hledala záměrně v řadách příslušníků VZ v souladu s kariérním řádem a s důrazem na zajištění kontinuity. „Jsem přesvědčená, že brigádní generál Petr Bartovský je právě tím nejvhodnějším kandidátem,“ dodala. Podle ní je změna v čele VZ „evolucí, nikoli revolucí“.

Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání kabinetu řekl, že je výměna ve vedení VZ plánovaná s ohledem na Berounovo končící období. Stávající ředitel VZ podle něj pro Česko odváděl a odvádí vynikající práci, vojenská tajná služba podle něj sehrává ve složitých dobách důležitou roli pro posilování bezpečnosti ČR. Také Černochová Berounovi opět poděkovala za deset let služby.

Černochová potvrdila informace Blesku: Šéf špionů Beroun končí, nahradí ho Bartovský

Náčelník generálního štábu Karel Řehka dnes novinářům řekl, že s Berounem se mu spolupracovalo výborně už od doby, kdy byl nynější šéf armády velitelem speciálních sil. „Myslím, že za tu dobu se spolupráce mezi Vojenským zpravodajstvím a armádou vyvíjela a hýbala dopředu,“ uvedl. Bartovský je podle něj též mnohaletý profesionál. „Známe se dlouhé roky, taky jsme v minulosti spolupracovali, takže nevidím žádný důvod, proč by spolupráce mezi Vojenským zpravodajstvím a armádou neměla pokračovat,“ dodal Řehka.

Termín, ke kterému Bartovský ve funkci Berouna vystřídá, určí Černochová po dohodě s nastupujícím a končícím ředitelem. „Chci, aby bylo rozhodnuto s dostatečným časovým předstihem a aby byla zachována kontinuita, která je v současné době a v současné bezpečnostní situaci nezbytná,“ řekla. Berounovi v říjnu zanikne služební poměr vojáka z povolání, jmenování nového ředitele se podle ministryně uskuteční před jeho ukončením.

Bartovský v úterý poslancům řekl, že chce zachovat kontinuitu. Mezi jeho cíle patří zvýšení vnitřní koordinace služby tak, aby její schopnosti a kapacity byly maximálně využity. Chce také zintenzivnit a zvýšit spolupráci českých bezpečnostních složek, tedy VZ, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a policie. Pokračovat hodlá v aktivitách souvisejících s podporou Ukrajiny.

Bartovský má hodnost brigádního generála, vojákem z povolání je od roku 1994. V armádě působil ve velitelských a štábních funkcích v podřízenosti prvního armádního sboru a Velitelství pozemních sil. V roce 2001 nastoupil k Vojenskému obrannému zpravodajství, služba se o čtyři roky později transformovala ve Vojenské zpravodajství. Ve VZ zastával několik vedoucích pozic, byl také na misích v Kosovu a Bosně a Hercegovině. Je držitelem prověrky na stupeň Přísně tajné.

Berounovi, který byl v čele VZ posledních deset let, byla podle úterního vyjádření ministryně nabídnuta další služba pro stát, nabídky podle ní bude zvažovat. Vojenské zpravodajství je jednou ze tří českých tajných služeb, integruje v sobě rozvědnou a kontrarozvědnou činnost. Základním úkolem VZ je získávat, shromažďovat a vyhodnocovat informace důležité pro obranu České republiky.

Hlášení podezřelých nákupů zbraní

Povinnost hlásit podezřelé obchody zavádí i nový zákon o zbraních, který v březnu podepsal prezident Petr Pavel, ale platný bude až od roku 2026.

Novela současného zákona by měla tuto povinnost podle vnitra zavést už od letošního července. Předloha je reakcí na prosincovou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde její student zabil 14 lidí a 25 lidí zranil.

Povýšení Koudelky

Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka by mohl po roce povýšit z hodnosti brigádního generála na generálmajora. Vláda dnes schválila příslušný návrh prezidentovi Petru Pavlovi, aby ho povýšil 8. května při příležitosti Dne vítězství, řekl novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle dalšího návrhu by se měl brigádním generálem stát ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Vít Hendrych.

Šéfa kontrarozvědky Koudelku prezident jmenoval brigádním generálem loni 8. května. Pavlův předchůdce na Pražském hradě Miloš Zeman, který byl ke Koudelkovi a BIS silně kritický, přitom obdobnému návrhu kabinetu předtím sedmkrát nevyhověl. Fiala dnes po zasedání kabinetu uvedl, že Koudelkovo povýšení by mělo být výrazem jeho skvělých výsledků i mezinárodní spolupráce.

Dosavadní náměstek Hendrych nastoupil do čela GIBS loni v září. Nahradil Radima Dragouna, kterému se srpnem skončilo pětileté funkční období a současně zvítězil ve výběrovém řízení na pozici olomouckého vrchního státního zástupce. Fiala dnes uvedl, že Hendrych je v čele GIBS relativně krátkou dobu, ale inspekce pod ním funguje výborně a důvěryhodně.

Prezident povyšuje do generálských hodností vojáky, policisty či hasiče dvakrát ročně, a to na den vzniku samostatného Československa 28. října a 8. května u příležitosti Dne vítězství.

Noví brigádní generálové

Vláda dnes prezidentu Petru Pavlovi navrhla povýšit do hodnosti brigádního generála ve výslužbě bývalého ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) Jiřího Růžka, další čtyři vojáci z povolání by měli získat hodnost brigádního generála. Pavel by je měl povýšit 8. května při příležitosti Dne vítězství. O návrzích informovala po jednání vlády ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Prezident by měl na brigádního generála jmenovat ředitele Sekce vojenského zdravotnictví ministerstva obrany Michala Barana, velitele kybernetických sil a informačních operací Radka Haratka, náčelníka štábu Velitelství pro operace Martina Janatku a velitele čtvrté brigády rychlého nasazení Jiřího Líbala.

Růžek působil jako šéf vojenské tajné služby mezi lety 1994 až 1999, později byl také ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS). Je držitelem Záslužného kříže ministra obrany ČR druhého stupně, v roce 2022 získal Cenu bezpečnostní rady státu. Černochová už dříve uvedla, že jedna z navrhovaných osob už není v aktivní službě, přesto by podle ní měla “emeritní pozici brigádního generála„ mít.

Všichni čtyři vojáci v aktivní službě navržení na povýšení se v loňském roce dostali na vedoucí posty, pro které je hodnost brigádního generála stanovena.

Pavel po jednání o penzích bez ANO: Cítil jsem zklamání. Židle Havlíčka a Schillerové zůstaly prázdné

Systém emisních povolenek

Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.

Hrad zveřejnil zápis ze schůzky o důchodech. Babiš: Nepravdivé! Jurečkovi vadí lži ANO

Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu.

Návrh novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami v předchozích měsících kabinet kvůli sporům o rozdělení výnosů mezi jednotlivá ministerstva dvakrát odložil. Zájem o kontrolu výnosů totiž má několik úřadů. Nejnovější úpravy návrhu ministerstvo životního prostředí (MŽP) nechtělo komentovat. Ministr Hladík ale nečeká udělení bezplatných emisních povolenek Liberty v nejbližších dnech. Podle Síkely nelze restart hutě postavit na příjmu z povolenek.