Tajemství zesnulého poslance Bašty (†75): Smrt nemanželského syna i spolužák Jan Palach

Plzeňský rodák Bašta byl politicky aktivní už v mládí. Mezi prvními podepsal Chartu 77 a byl aktivní v disentu. Do vysoké politiky vstoupil zkraje 90. let – byl poslancem i ministrem – a vydržel v ní celou dekádu, pak vstoupil do diplomatických služeb.

Návrat do Sněmovny oslavil v roce 2021 v dresu SPD a veřejnost ho znala i jako neúspěšného prezidentského kandidáta z loňských voleb.

Milenka a smrt nemanželského syna

V těch zaujal mimo jiné slovy o odvolávání vlády, což však podle expertů na ústavní pořádek prezident nemůže. Vystudovaný archeolog Bašta byl ženatý, jeho manželka Dara je rovněž archeoložkou.

Pár spolu byl přes 40 let a ustál také velkou krizi. Bašta totiž v 90. letech zplodil s milenkou a bývalou kolegyní ze sociální demokracie syna Jakuba. Chlapec však zemřel. Nemanželského syna potvrdil přitom Bašta coby ministr bez portfeje pro TV Nova 21. července 1998.

Palachův spolužák

Bašta studoval koncem 60. let středověkou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, školu ale nesměl dokončit. „Patřil jsem k lidem, kteří se snažili radikálně bojovat proti okupaci a proti tomu ustupování a normalizaci. Koneckonců s Janem Palachem jsem chodil na stejné přednášky z historie. Nakonec mě zavřeli kvůli letákům k 21. srpnu, protože některé jsem pomáhal psát,“ uváděl v minulosti Bašta.

Kdo byl Jaroslav Bašta?

• Narodil se 15. května 1948 v Plzni.
• Vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu (nyní gymnázium) v Žatci a poté v letech 1966–1967 pracoval v Elektroporcelánu Louny.
• Na Filozofické fakultě UK v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1971 odsouzen na 2,5 roku vězení. Propuštěn byl o rok později.
• Už v prosinci 1976 podepsal Chartu 77 a aktivně se podílel na práci v disentu.
• Až do roku 1988 pracoval u státního podniku Stavby silnic a železnic jako dělník a v letech 1988–1989 jako technik.
• Byl také vědecky činný v archeologii, publikoval řadu prací, jeho manželka Dara je též archeoložka.
• Po sametové revoluci působil ve vedení tajných služeb a v lustrační komisi.
• Členem České strany sociálně demokratické se stal koncem roku 1994.
• V letech 1996–2000 byl poslancem za Českou stranu sociálně demokratickou.
• Mezi roky 1998–2000 byl ministrem bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Pod jeho působnost patřila mimo jiné také protikorupční akce Čisté ruce. Její slabé výsledky byly jedním z důvodů, proč Bašta musel vládní tým předčasně opustit.
• V letech 2000–2010 působil v diplomacii. Byl českým velvyslancem v Rusku a na Ukrajině.
• V roce 2021 byl znovu zvolen poslancem za hnutí Svoboda a přímá demokracie.
• V prezidentské volbě 2023 kandidoval jako stranický kandidát SPD. Se ziskem 4,45 % hlasů skončil na pátém místě.

Smutek ve Sněmovně: Minuta ticha za Jaroslava Baštu (†75). Poslanci uctili i Plzáka (†63)

O úmrtí svého kolegy informovali na sociálních sítích jeho spolustraníci. Smutnou zprávu pak Blesku potvrdila i mluvčí hnutí Barbora Šťastná. „Odešel člověk pevných zásad a jeden z posledních aktivních politiků předlistopadového disentu. Hodný, slušný a noblesní člověk...,“ uvedla.

Že na tom Bašta není zdravotně vůbec dobře, bylo zřejmé od loňského května. Šéf SPD Tomio Okamura tehdy uvedl, že je poslanec hospitalizován kvůli „náhlé a zákeřné chorobě“. Podle zákulisních informací mělo jít o onkologické onemocnění a mluvilo se o nádoru v krku.

Od té doby byl Bašta z jednání Sněmovny omluven ze zdravotních důvodů a na veřejnosti už se neukázal. Plat poslance i náhrady, které mu k mandátu náležely, ale podle zjištění Blesku pobíral dál: celkem 1,8 milionu korun.

Zemřel exposlanec ANO a lékař Pavel Plzák (†63): Podlehl těžké nemoci