Recenze: Hlava 22 nezklame, patří mezi nejlepší válečné romány všech dob

Skoro každý den další boj na život a na smrt, další kamarád roztrhaný na kusy nebo další voják, který ztratí zdravý rozum. Do toho neustálé čekání na splnění kvót bojových letů, jež se však neustále zvyšují. To je letecká základna na italském ostrově Pianosa, na které žije hlavní postava knihy. Yossarian se může z toho marasmu dostat jedině poté, co prokáže, že není duševně zdravý. Jenže podání žádosti o propuštění do civilu podle hlavy 22 dokazuje, že je dotyčný psychicky normální.

Vedle popisu všudypřítomné smrti, krve a tupé nezničitelné armádní mašinerie, stíhá být ale kniha Hlava 22 také velice vtipná. Je totiž napěchovaná tím nejčernějším humorem, který si dokážete představit. O jeho přísun se neustále starají bizarní postavy prostých vojáků i důstojníků, se kterými chudák Yossarian sdílí už tak dost šílený prostor tábora.

Pár postav knihy: generál Scheisskopf neví nic o válce ani o své ženě. Proto se zajímá výhradně o přehlídky, zatímco jeho žena tahá do postele jednoho jeho podřízeného za druhým. Za šéfem tábora majorem Majorem smí vojáci chodit pouze v jeho nepřítomnosti, protože trpí silnou fobií z lidí. Pokud je v době jejich návštěvy náhodou přítomný v kanceláři, uteče oknem. Pilot Orr si tak dlouho přeje být sestřelen nad Středozemním mořem, až se mu to podaří. Vojenský lékař Daneeka je těžký hypochondr, posedlý přeměřováním své vlastní tělesné teploty. A co teprve Natelyho děvka!

Zatím to snad stačí... Prvotina světoznámého amerického spisovatele Josepha Hellera, který byl sám za 2. světové války bombardérem na italské frontě, patří v současnosti už dávno mezi nezpochybnitelnou klasiku, která byla v roce 1970 i zfilmována. Hodně lidí ji považuje za úžasnou a dokonalou, včetně autora této recenze. A pokud ji neznáte, nemusí vás to mrzet. Naopak, buďte rádi! Máte teď totiž tu skvělou možnost přečíst si ji POPRVÉ.

Joseph Heller

Hlava 22

Nakladatelství Plus, 2016

522 stran

Hodnocení: 100 %