7°C
Recenze: Lemmy a drsný životopis pravé rockové legendy
Obvykle není chtěné, aby se titulek recenze shodoval s názvem knihy, tentokrát je ovšem oficiální podtitul tohoto díla, který zní „Autobiografie rockové legendy“, zároveň jeho nejlepší a nejvýstižnější charakteristikou. Lemmy Kilmister, zakladatel skupiny Motörhead a charismatický bouřlivák s duší rockera, v ní svým osobitým stylem a bez příkras popisuje svůj pestrý život a o nic méně pestřejší život svého času nejhlasitější rockové kapely.
Málokdo může říct, že žil bez kompromisů a přímočaře, tak jako Lemmy. Zemřel loni o Vánocích v požehnaných 70 letech (v jeho případě je slovo „požehnaný“ skutečně na místě) a při té příležitosti se nakladatelství BB/art rozhodlo vydat reedici této knihy, která v originále pod názvem White Line Fever vyšla v Londýně před 14 lety, v Česku pak poprvé v roce 2009.
Pochopitelný obchodní tah ale i dobrá příležitost přiblížit lidem éru velkých rockových kapel minulého století, jejichž představitelé z velké části aktuálně v důchodovém věku ždímají ze svých těl poslední síly. Lemmyho smrt upozornila na plíživý konec této generace a s tím i konec starých dobrých rockových legend. Kilmister byl v jistém smyslu jednou z těch nejvýraznějších, a to nejen proto, že založil úspěšné Motörhead, ale pro ojedinělost a autentickou jinakost jeho osobnosti.
Autorem biografie je víceméně sám Lemmy a jeho rukopis je patrný. Z textu vykukuje jeho břitký, místy až sarkastický humor, uvolněný nadhled – občas mylně zavánějící arogancí – a přímočarost jemu vlastní. Pravda, pokud jde o přímočarost, tak se z textu čas od času vytratí, když se pisatel zapovídá a odbočí k jiné historce, ale vždy se zase vrátí. Kniha díky tomu není zmatená, naopak má spád a je ucelená a zorganizovaná.
Lemmy vždy nad ostatními rockery vyčníval svou ryzostí, syrovostí, tvrdostí, razancí a autentičností, kdy si nehrál na opravdového rockera, ale prostě jím byl. A to je v knize znát. Nepopisuje historky proto, že se staly, jen aby se pochlubil, ale píše věcně a na nic si nehraje. Také kvůli tomu byl frontman Motörhead tolik populární.
V knize o 248 stranách se dočtete o jeho začátcích, kdy se toulal po Anglii, fetoval a střídal kapely stejně hojně jako holky, ale i o tom, jaké útrapy se lepí na světoznámou kapelu v jejím zlatém období. První stránky by snad mohly posloužit i jako ideální exkurze do divokého období 60. let, zejména tehdejšího bohatého hudebního podhoubí. Autor například popisuje, jak v mládí projezdil Anglii coby bedňák Jimiho Hendrixe (a učil na basu Sida Viciouse), zatímco kolem něj se jedna za druhou rodily pozdější legendární kapely.
Není nouze ani o autentický popis jeho drogových experimentů. Takto například popsal, jak fungovala britská metropole: „Celý Londýn byl tehdy šílený! Sjížděli jsme se, chodili jsme do parku mluvit se stromy a stromy někdy v té diskusi zvítězily! Říkalo se, že LSD nefunguje dva dny po sobě, ale zjistili jsme, že zdvojnásobí-li se dávka, tak funguje!“
Autorovy historky nezřídka zabíhají do humorných extrémů, například když popisuje, kterak chtěl ze zdravotních důvodů podstoupit tehdy populární výměnu krve, ale byl odmítnut se slovy „Jste toxicky mimo všechna měřítka“ a vysvětlením, že jeho tělo by „čistou“ krev nepřijalo, zatímco ta jeho by kohokoli dalšího rázem zabila. Bohatě popisuje i své sexuální zážitky včetně toho, při kterém si měnili partnerky s vlastním synem (počatým v teenagerském věku).
Kniha se odehrává možná až v příliš zběsilém tempu – jak příznačné pro život rockových hvězd – i když je jasné, že nelze knihu přeplácat všemi příhodami ze všech koncertních šňůr. V určitých pasážích by se ale přesto možná hodilo přibrzdit a podsunout čtenářovi trochu víc než jen rychlé informace o hádkách uvnitř kapely nebo s nahrávacími společnostmi, v čemž se stejně běžný příjemce ztratí. Je to ale přijatelná daň za jinak dobře čitelnou knihu.
Lemmy Kilmister zemřel loni v prosinci tři dny po Vánocích a svých 70. narozeninách. Po smrti jej obestřel – jak už to tak bývá – nádech jakési legendárnosti a nedotknutelnosti. Jako by to byl někdo z jiné planety, ostatně i některé historky z knihy se dnes zdají být neuvěřitelné. Přitom ještě nedávno nebylo problém potkat Lemmyho v baru nebo na koncertě. A sám si byl tohohle zvratu vědom. „Samozřejmě, po smrti je člověk o padesát procent populárnější. Prodá se víc jeho desek a stane se absolutně úžasným,“ napsal v jedné z kapitol.
Lemmy Kilmister
Motörhead – Autobiografie rockové legendy
BB/art, 2016
248 stran
Hodnocení: 90 %
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.