Kajínek detailně o poměrech ve věznici: Ředitel Mírova věděl, že jsem nevinný
Jiří Kajínek se po propuštění z vězení rozhodl promluvit nejen o svém osobním životě, ale i o pobytu ve vězení. V dokumentární sérii odkrývá jedno tajemství za druhým, mimo jiné promluvil i o poměrech ve vězení a šikaně, které byl vystaven.
Odsouzený vrah Jiří Kajínek se dostal na svobodu poté, co mu dal prezident Miloš Zeman milost. Od té doby si Kajínek užívá mediální pozornosti, kterou ještě podpořil projektem TV Prima – dokumentární sérií Já, Kajínek, ve které otevřeně mluví na kameru o věcech, které až doteď neprozradil.
Za roky vězení vystřídal několik zařízení. Hradec Králové, Pouchov, Ruzyň, Minkovice, Bory, Pankrác, Valdice, České Budějovice, Mírov, Karviná a Rýnovice. V některých byl dokonce i vícekrát.
Nejvíce ale vzpomíná na svůj pobyt na Mírově ještě před tím, než z něho uprchl. „Ředitel věznice, pan Kohoutek, když mě přivezli do Věznice Mírov, tak mně první den řekl, ano, podle mě jste nevinný člověk, a právě proto já vás budu muset víc hlídat. Protože tím, že jste nevinný, tak vy si to nenecháte líbit a je nebezpečí, že byste mohl utýct a mě tím ohrozit,“ zněl Kajínkův první rozhovor s místním ředitelem.
Svému slibu ve věznici prý dostáli a podle Kajínka byl nejhlídanějším chovancem ještě předtím, než vůbec utekl. „Všichni doživotní vězni byli na vycházce, neměli svázané ruce ani nohy, všichni se tam volně pohybovali. A já, nevinnej podle pana řiditele, sem na tý vycházce hodinu chodil se svázanýma rukama a nohama a ti bachaři mě provokovali a chodili se mi vysmívat. Provokovali mě k útěku a byli si jistý, že z Mírova se utéct nedá,“ vypráví Kajínek o zkušenostech z věznice.
Podle něj si na něj „zasedli“ i například během kontroly cel. Při té prochází ostraha všechny vězňovy věci a podle Kajínka, zatímco u vrahů odsouzených na doživotí trvala několik minut, u něj klidně padesát. „Všechny ty věci, co jsem měl narovnaný ve skřínce, naházeli ven na jednu hromadu a třeba zubní kartáček, který byl originálně zabalený, tak ho vzali a přelomili ho na půlku, protože kontrolovali, jestli v něm není něco schované,“ udivuje se nad postupem bachařů. Právě kvůli nim prý dlouho neměl žádné fotky svých blízkých. Ostraha si totiž soukromé fotky ráda prohlíží a komentuje, a jak Kajínek říká, nechtěl poslouchat „hloupé kecy idiotů“.
Možná by jste se milá paní divila, co všechno říká ředitel věznice, velitelé směny a řadový bachaři vězňům, nebo jejich obhájcům (advokátům). Mnohokrát jsem toho byl svědkem osobně (při výsleších, návštěvách klienta ve vazbách i výkonech trestu). Pokud si myslíte něco jiného jako laik, zcela neznalá poměrů, myslete si to. Mějte však na paměti, že specializované oddělení pro výkon doživotních trestů, je zcela "uzavřený svět" od zbytku věznice, natož od běžného světa, ve kterém žijeme. Osobní spis vězně, kopie rozsudků a dal. písemnosti, má ředitel (i příslušný vychovatel oddělení) k dispozici, u Kájínka navíc s mediálním zájmem, tak si jako ředitel věznice uděláte vždy "nějaký názor o vězni", dokonce musíte, protože komise vězeňských odborníků doporučí řediteli program zacházení. To se děje okamžitě poté, kdy je vězeň dodán do příslušné věznice. Pozn. Jsem právník a uvedená reakce je pouze na Váš komentář (mimo vlastní komentář, který si můžete přečíst).