19°C
Psací stroj, na němž psal první díla nebo křeslo, kde odpočíval. Pozůstalost z bytu, jenž spisovatel Arnošt Lustig, obýval po útěku z pochodu smrti po skončení druhé světové války, získala radnice Prahy 8. Vyzdobila jimi čtenářskou část nového komunitního centra v Libni.
V pražské Libni se Arnošt Lustig narodil a vyrůstal. Od roku 1945 ale tvořil a pobýval v bytě v Truhlářské ulici v centru Prahy. Získal jej poté, co jako zázrakem po věznění v koncentračním táboře uprchl z pochodu smrti. Těmi se němečtí nacisté zbavovali svědků i důkazů svého několikaletého běsnění tváří tvář blížící se prohře na sklonku druhé světové války. Odhaduje se, že jejich rukou vyhaslo v holokaustu 11 až 17 milionů lidí z toho 6 milionu židů.
Byt, který Lustig po válce obýval, původně patřil židovské rodině. Po propuknutí války si jej ovšem zabral Němec. Na jejím sklonku ovšem z Prahy uprchl před květnovým povstáním a Lustig se o tom, že je prázdný dozvěděl řízením osudu. O byt požádal národní výbor a úředníci mu jej po peripetiích s přihlédnutím k tomu, že poslouží i zbytku rodiny, přidělili.
Čtecí koutek
V bytě žil, když pracoval jako novinový redaktor i psal své literární prvotiny. „Obýval jej do roku 1957. V tom roce jej uvolnil své matce, sestřenici a sestře a odstěhoval se do jiného bytu na Vinohrady. V rodině zbyl jediný chlap a dokázal tak celé rodině zajistit bydlení,“ řekla Blesku Lustigova neteř Hana Salajková. Část autorovy pozůstalosti z bytu teď ukáže radnice Prahy 8 v novém komunitním centru v Libni v Pivovarnické ulici. Větší kusy nábytku, stolečky, knihy z jeho pracovny, ale i psací stroj, na kterém tvořil své prvotiny, vystaví v rámci jeho čtecího koutku.
Dodržený slib
O volném bytu po německém nacistovi se Lustig dozvěděl díky tomu, že dodržel slib kamarádovi z lágru Milánkovi Openheimerovi. „Milánek, bohužel, koncentrák nepřežil. Když umíral, Arnošt mu slíbil, že o tom zpraví jeho rodiče. Když se dostal do Prahy, tak okamžitě zamířil do Truhlářské, kde bydleli. Řekli mu, že ve vedlejším vchodě se nachází prázdný byt,“ popsala spisovatelova neteř.
První povídky
Na psacím stroji značky Urania klepal Arnošt Lustig své první povídky. „Stroj je ze 40. let minulého století a je určitě starý kolem 90 let. Napsal na něm například dílo Bílé břízy na podzim,“ uvedla Hana Salajková.
Návrat domů
Do bytu v Truhlářské se Lustig vrátil coby host po návratu z emigrace v roce 1989. „V roce 1968 emigroval. V srpnu byl na dovolené s rodinou v Itálii. Tam jej zastihla invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a už se nevrátil. Posléze pobýval v Izraeli, Jugoslávii a ve Spojených státech,“ uvedla Lustigova neteř.
Slavný literát
Arnošt Lustig (1926 – 2011) byl český židovský spisovatel a publicista. Ve svých dílech se zabýval tématem holokaustu (Démanty noci, Dita Saxová, Noc a naděje), jehož peklem sám prošel. Jako šestnáctiletý zažil koncentrák v Terezíně a později vyhlazovací lágry v Buchenwaldu a Osvětimi, kde zavraždili jeho otce. Německé běsnění přežily z jeho rodiny pouze sestra a matka. Po druhé světové válce začal pracovat jako novinář Lidových novin a Mladého světa. Po jeho smrti pak příbuzní založili Nadační fond Arnošta Lustiga, který se snaží o šíření spisovatelova humanismu.
Okno do minulosti
Byt, ve kterém spisovatel bydlel po válce, působil jako časová kapsle. Kromě psacího stroje, křesla, dalšího nábytku, knih a pohlednic ukrýval například i kolekci mýdel z 50. let či 50 kilo cukru. „Arnoštovy věci se do něj dostaly po jeho emigraci. Bylo nutné vinohradský byt vyklidit a jeho věci uskladnit,“ vysvětlila Hana Salajková.
Víte že...
...po Lustigově emigraci některé jeho rukopisy spisovatel Ota Pavel skryl tak, že je zazdil na chatě?
