V návrhu nového rámce pro klimatickou a energetickou politiku počítá i s celounijním závazkem produkovat ke stejnému roku 27 procent energie z obnovitelných zdrojů. Součástí rámce je i reforma systému obchodování s emisními povolenkami od roku 2021. Aktuálně pro Česko platí závazek 13,5 procenta obnovitelných zdrojů do roku 2020.
"Návrh EK není v souladu ani s doporučením vědců, ani s jejími vlastními staršími dokumenty. Pokud Evropa myslí svůj závazek omezit oteplení planety pod dva stupně Celsia vážně, musí emisní cíl navýšit na minimálně 55 procent," míní Barbora Urbanová z Klimatické koalice.
Vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský doplnil, že EK promarnila důležitou příležitost, jak snížit závislost evropských spotřebitelů na obřích energetických firmách jednajících ve shodě, omezit nebezpečné znečištění a zvýšit zaměstnanost v trvale udržitelné průmyslové výrobě.
Podle člena představenstva svahu Hutnictví železa Jakuba Víta jsou již nyní nové členské státy EU s menší ekonomickou silou a vyšším podílem průmyslu na tvorbě HDP diskriminovány, protože jejich zatížení náklady na plnění energeticko-klimatické politiky je vyšší. "Výsledek dosavadního snažení je tak naprosté podkopání jednotného vnitřního trhu nejen v energetice a průmyslu, ale i mezi jednotlivými členskými státy. Tyto skutečnosti však EK velkoryse přehlíží ve zjevné snaze podpořit průmyslovou konkurenci mimo EU, počínaje čínskými výrobci solárních panelů, či selektivně zohlednit přání a potřeby jen některých členských zemí EU na úkor ostatních," sdělil ČTK Vít.
Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost se obnovitelné zdroje po roce 2020 obejdou bez podpory, proto postupně vytlačí uhlí nebo jádro a lidem nabídnou dostupnější a šetrnější energii. "Reaktor si prostě nikdo na dvorku nepostaví, zato solární panel může mít na střeše už dnes každý dům," dodal Sedlák.
Návrh EK naopak vítají firmy Westinghouse a ČEZ. Spolu s reformou systému obchodování s emisními povolenkami, která by měla přinést větší flexibilitu, je to správný krok směrem k nízkouhlíkové energetice, uvedla mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. Stačil by však pouze jeden závazný cíl, podpora obnovitelných zdrojů vnáší do energetického sektoru nestabilitu a narušuje tržní mechanismy, dodala.
"Převážná část návrhu EK dává jasný signál a nastavuje ten správný dlouhodobý rámec všem zúčastněným subjektům ve snaze přispět k nízkoemisní budoucnosti Evropy," doplnil prezident Westinghouse pro Evropu, Blízký východ a Afriku Yves Brachet.
Hájek upozornil, že tlak na zvyšování ceny povolenky na emise skleníkových plynů dále prohloubí znevýhodnění teplárenství na trhu s teplem, protože tato povinnost se bude nadále vztahovat pouze na velké zdroje, zatímco lokální výroba tepla nebude cenou povolenky zatížena. Pro narovnání trhu by bylo potřeba rozšířit emisní obchodování i na menší producenty emisí, EK ale nic takového nenavrhla.
Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje dnešní přijetí balíku návrhů EK za špatnou zprávu pro celou EU, pro nové členské země a pro tuzemské firmy a domácnosti. "Evropa opět prokázala, že nechce aktivně přistoupit ke zvyšování své konkurenceschopnosti," míní viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. Podle něho cíl navýšit podíl OZE nereflektuje různost zemí. "Průmysl bude proti poskytování podpory na obnovitelné zdroje energie a proti zatažení domácností a firem do kolotoče dalšího zvyšování nákladů," upozornil Rafaj.
Ředitel Svazu chemického průmyslu ČR Ladislav Novák poznamenal, že svaz prosazoval pouze jeden cíl - snížení emisí CO2, a to ještě za předpokladu, že se zapojí ostatní velcí emitenti. Závazek k obnovitelným zdrojům je podle něj pro ČR velmi problematický, nejenom pro chemický průmysl, ale i pro ostatní energeticky náročné sektory, na to česká ekonomika není stavěná. Variabilita pro různé členské státy je nutná, míní Novák.
