Lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem Ostravu nikdy nenavštívila. Jsem pravidelnou návštěvnicí hudebního festivalu Colours of Ostrava, nikdy jsem ale toto město blíže nezkoumala a mimo areál se nikam dál nevydala. Vše se změnilo, když jsem se sem před pár dny rozhodla vyrazit na výlet. Z Prahy se do moravskoslezské metropole dostanete nejrychleji a nejkomfortněji po železnici, např. pendolinu Českých drah cesta trvá pouhé 3 hodiny. Vzhledem k současnému stavu dálnic tak hravě strčí auta do kapsy.
Asi po necelých dvaceti minutách z ostravského hlavního nádraží jsem tramvají dorazila do areálu Dolní oblasti Vítkovice. Místu, kde jsem i letos v létě strávila čtyři skvělé dny a užívala si hudební produkci v podání všech barev světa. Musím uznat, že toto místo působí prostě impozantně. Nikdy bych netipla, že by mne, jako ženu, mohlo obdobné prostředí „industriální šedi“ tolik zaujmout a nadchnout. Pamatuji si na své nadšené zvolání, když jsem se sem poprvé se svými kamarády vypravila před několika lety vstříc hudebním zážitkům. Ani tentokrát nebyly mé pocity moc odlišné...
„Vítejte v „úšestce“, tady se vám splní vaše dětská přání!“ přivítal mě pro změnu mladý muž, nejspíše student tamní Ostravské university, a vyvezl mě malým výtahem na samotné ochozy obrovské haly, která byla přesycena prapodivnými zvuky. „Tak dívejte, máme tady osm tematických světů, až sejdeme opět dolů, ocitne se v úplně jiném světě, těšíte se?“ usmíval se. Z výšek se mi sice špatně nedělá, ale když jsem pohlédla směrem dolů, hlava se mi pořádně zatočila. „Naše expozice je rozdělena do osmi tematických světů, které jsou inspirovány kým jiným než Julesem Vernem,“ začal s výkladem a já jsem se spíše než na povídání soustředila na mix zvuků, mezi kterými jsem dešifrovala dětský smích. „Jo, tatínkové s dětmi, ti si tady vyhrají, stráví zde skoro celý den,“ ozval se při výstupu z výtahu další mladý muž... „Není se čemu divit, kde jinde by si mohli vyzkoušet telegraf, periskop, projit akustickým tunelem nebo nasednout na mototrenažéry z řad naší slavné Škodovky…“ smál se průvodce a já začala nabývat silného dojmu, že kdybych do těchto míst vzala svou mužskou polovičku, asi bych ji odsud nedostala ani heverem.
Pravdou je, že expozice Malého světa techniky je zkrátka fascinující. A nejen ona! Celá tahle železná krása na mne udělala ohromný dojem a těším se, až se do Ostravy zase brzy vydám!
